Z projevu místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Před pár dny konečně prošla sněmovnou malá euronovela zákona č. 130 o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Při této příležitosti Vám děkuji za spolupráci a připomínky, a to včetně těch negativních. Rád jsem je vzal v úvahu, protože ve vědě je i negativní odpověď dobrá odpověď. Nejhorší je žádná odpověď – což ovšem platí i v politice. Špatné je, když spolu lidé nekomunikují vůbec nebo si nedokáží svá stanoviska jasně a precizně definovat. A pak je také držet.
Chci vás pozvat ke spolupráci nad novým zákonem o podpoře vědy. Mnohé připomínky, které někteří chtěli prosadit do již schválené euronovely, bude možno uplatnit při přípravě tohoto zákona. V současnosti jsem je odmítl prostě proto, že by bylo nesystémové měnit jednotlivé části, když nás čeká práce na zásadní změně celku.
Po 15 letech potřebujeme na základě našich i zahraničních zkušeností provést zásadní revizi systému podpory vědy, výzkumu a inovací. Potřebujeme centrální koordinační orgán namísto 11 roztříštěných institucí a musíme umět lépe zacílit evropské, národní, krajské a soukromé prostředky (viz RIS3 strategie). Je nutné soustředit naše omezené zdroje do míst, kde máme největší šanci dosáhnout excelentních výsledků. Pro vědu a výzkum musíme získat alespoň dvojnásobek soukromých peněz, než je tomu v současnosti. Potřebujeme daleko širší zapojení do mezinárodní spolupráce. Na jedné straně musíme zajistit dlouhodobé a dostatečné institucionální financování vědy – za což, snad úspěšně, bojuji ve vládě – a na straně druhé moci kontrolovat efektivitu využití peněz. Potřebujeme daleko více relevantních dat pro správné rozhodování a poměřování se světem.
Toto jsou závěry analýzy, kterou jsme vypracovali v rámci sekce, kterou vedu. Jde o velký úkol, který nelze zvládnout pouze z úřadu vlády. Potřebuji vaše rady, zkušenosti, názory a nakonec i podporu. Dostávám se tak k tomu nejdůležitějšímu: opravdu stojím o vaši spolupráci. Moje dveře jsou kdykoli otevřeny každému z vás, kdo za mnou přijde ať už s vlastním návrhem nebo připomínkou k tomu, co v mém úřadě vzniká. Oponentura je důležitou součástí každé vědecké práce. Vědec se nikdy nerozčiluje na kolegu, který ho upozorní na omyl. Vědec je za takové připomínky vděčný – protože ve vědě nejde o to MÍT pravdu, ale OBJEVIT pravdu. Doufám, že vědeckou pravdu budeme objevovat společně.