ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2015  > prosinec  > Reportáž

O síle vědy v Budapešti

Praha a Budapešť jsou spolu s Vídní považovány za nejkrásnější města střední Evropy se spoustou paralel vycházejících z dlouhé společné historie. Architekturou i lokalitou se podobají také budovy Akademií věd. K neorenesančnímu sídlu Maďarské akademie věd na Szechenyho náměstí můžete dojet tramvají, na dohled odsud spojuje oba břehy Dunaje Řetězový most. Začátkem listopadu zvaly poutače rozmístěné kolem vstupního schodiště na Světové vědecké fórum, které letos neslo podtitul „The Enabling Power of Science“.

14_1.jpg
Všechna fota: Marina Hužvárová, Akademický bulletin

Již posedmé podpíraly karyatidy letos mezi 2. a 7. listopadem vnitřní klenby nad hlavami osobností vědy, veřejné správy i politiky při debatách o důležitých otázkách současné společnosti argumentovaných z vědeckého hlediska v rámci Světového vědeckého fóra. V zahajovacím ceremoniálu vystoupil mimo předsedy MAV Lovásze László a představitelů spolupořádajících institucí také maďarský premiér Viktor Orbán. Tato globální platforma pro setkávání široké vědecké komunity, veřejně činných osobností, představitelů mezinárodních institucí, akademických organizací a médií, aby společně diskutovali a upozorňovali na zásadní témata, byla založena v Budapešti v roce 2011. Jako její předstupeň ovšem nelze pominout první Světovou konferenci o vědě, kterou uspořádala Maďarská akademie věd ve spolupráci s UNESCO a dalšími partnery v roce 1999. Úspěšně zahájená komunikace pokračuje od té doby výše zmíněným fórem, které organizuje Maďarská akademie věd ve svém sídle jedenkrát za dva roky.

14_1.jpg

Letos mezi stovkami debatérů na plenárních přednáškách i v 15 sekcích a dalších doprovodných programech rozprostřených v zasedacích sálech rozlehlé budovy rezonovala pochopitelně témata migrace, globální udržitelnosti i změn klimatu. Závěrečnou deklaraci pak účastníci setkání tradičně adresují nejvyšším politickým místům. Ta letošní si navíc klade ambici podpořit pařížský klimatický summit COP21. Význam Světového vědeckého fóra v Budapešti podtrhlo i dějiště posledního jednacího dne, tedy velký sál překrásných prostor maďarského parlamentu.

Na prvním fóru roku 2011 byla vyhlášena Nová etapa globální vědy, o dva roky později se deklarace přihlásila k sanfranciské výzvě Věda pro globálně udržitelný rozvoj, tento rok nabádají účastníci k zodpovědnému a etickému využívání vědeckých znalostí při formulaci velkých výzev, jež před lidstvem stojí. Deklaranti se shodli, že vědecké poznatky musí sloužit ve prospěch udržitelného rozvoje, mají podpořit ambice pařížského summitu COP21 o změně klimatu, ale také že je nezbytné investovat do budování kapacit v rozvojovém světě, reagovat na problémy této doby nebo snížit naši zranitelnost vůči přírodním i člověkem způsobeným katastrofám.

14_4.jpg
Poslední konferenční den hostil sál maďarského parlamentu – jedné z nejstarších vládních budov v Evropě.

„Hrozba je skutečná, čas omezený, ale stále můžeme provést změnu,“ uvedl maďarský prezident János Áder. Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova zdůraznila potřebu nových inovativních řešení, která mohou vyvážit prohlubující se nedostatek zdrojů na světě. Její královské Veličenstvo Abdulláh II bin Al-Hussein z Jordánského království apelovala na spolupráci vědců ze všech národů a kultur světa. Jedním z příslibů je dějiště příštího Světového vědeckého fóra, které s mottem Věda pro mír uspořádá v roce 2017 právě Jordánsko. Veškeré informace k aktuálnímu i předchozím ročníkům budapešťského fóra jsou k dispozici na stránkách http://www.sciforum.hu/.

150 let symbolu maďarské vzdělanosti

Vědecké diskuse o palčivých otázkách naší doby se zrodily v bohatě dekorovaných prostorách sídla Maďarské akademie věd, neorenesanční budově dominující náměstí, které nese jméno zakladatele Maďarské učené společnosti, Istvána Széchenyiho. Tento osvícenec stojí rovněž za vybudováním další zdejší pamětihodnosti, Řetězového mostu přes Dunaj spojujícího budínský a pešťský břeh. Budova byla postavena přímo pro Maďarskou akademii věd v první polovině 19. století a od samého počátku měla dokládat význam kultury a učenosti v národním sebeuvědomění obyvatel východní části habsburské monarchie. Její základy bychom mohli s trochou nadsázky datovat do prosince 1825, kdy v tehdejším hlavním městě Pozsony, či Prešpurku, neboli dnešní Bratislavě, gróf Seczényi finančně podpořil vznik učené společnosti, která měla podpořit pěstování vědy a umění, a to v národním jazyce. Postupně se jeho donátorským činem inspirovaly další významné osobnosti, nicméně uplynulo čtyřicet let, než mohlo být v roce 1865 slavnostně otevřeno sídlo maďarských akademiků s mnoha zasedacími sály o různé kapacitě, pracovnou předsedy, kancelářemi a Akademickým klubem, rozsáhlou knihovnou i veřejně přístupnou uměleckou sbírkou a obrazovou galerií ve třetím patře.

14_5.jpg
Reprofoto: The Hungarian Academy os Sciences
Galerii vévodí obraz Alegorie Akademie od Johanna Nepomuka Endera, který má instituce ve svém znaku.

Oslavy 150. výročí vrcholí prosincovým koncertem ve slavnostním sále, jejich trvalejší připomínkou pak zůstane velmi pěkný obrazový průvodce touto nevšední budovou.
O Maďarské akademii věd viz též http://abicko.avcr.cz/2013/06/08/.

MARINA HUŽVÁROVÁ