English
Po Devětaosmdesátém
Rozpomínání a připomínání
Petr Pithart vzpomíná na léta 1990–1994, mj. na to, „co z nich pošlo“ – od rozporného nastartování ekonomické transformace až po rozdělení Československa. Dnes, kdy často slýcháme slova „o konci listopadových dějin“, se tak autor ohlíží i po důvodu, proč a čím jsme znepokojeni jako jevy krizovými, proč máme pocit, že, „něco je špatně“… V mozaice z paměti vyplavovaných příznačných momentů, situací, momentek i kolorovaných portrétů jako průvodce nabízí svou individualizovanou paměť. Teoretická zamyšlení tvoří v této knize spíše doplňkové exkurzy k autorovým vhledům do praktické politiky raných (a bouřlivých) let devadesátých, kdy jako čelný představitel OF stanul v čele české vlády.
Petr Pithart, Academia, Praha 2015. Vydání 1.
Anarchie, stát a utopie
Do jaké míry stát omezuje osobní svobodu svých občanů v zájmu poslání, které plní? Tedy při ochraně proti násilí, krádežím a podvodům a zajištění rovnosti občanů v sebeuplatňování? Právo jednotlivce na osobní svobodu je nezpochybnitelné, ale kolik prostoru individuální právo státu ponechává? Tyto otázky jsou právě dnes, kdy stále sílí hrozba terorismu, bohatství a moc nadnárodních společností i nebezpečí válečných konfliktů nového typu, velice aktuální. Kniha zdůvodňuje oprávněnost alternativy tzv. minimálního státu, ale rozebírá také jiné varianty, stát „ultraminimální“ a stát s rozsáhlejšími pravomocemi. Autor se čtivým způsobem zabývá otázkami, které se zásadním způsobem dotýkají každého z nás. V roce 1974 kniha získala prestižní americké ocenění National Book Award.
Robert Nozick, Academia, Praha 2015. Vydání 1.
Znamení zrodu a české sny
První svazek spisů Vladimíra Macury představuje jeho badatelské dílo zasvěcené českému 19. století. Shrnuje studie k danému tématu, přičemž vychází z intence autora. Zahrnuje třetí vydání Macurovy klíčové monografie Znamení zrodu, v níž sémioticko-kulturologické analýze podrobil národní obrození. Interpretace kultury jako znakového systému je východiskem i v souboru studií a popularizačních textů Český sen v druhé části svazku. Do třetího oddílu jsou zařazeny studie, jež byly doposud publikované pouze časopisecky či ve sbornících a jež autor začal adaptovat pro pokračování svého Českého snu. Tento soubor dokládá, že Macurův názor na české 19. století byl komplexní a právem se jeho dílo stalo formativním pro české humanitní vědy.
Vladimír Macura, Kateřina Piorecká – Milena Vojtková (eds.), Academia, Praha 2015. Vydání 1.
Pravda zvítězila
Výtvarné umění a husitství 1380–1490
Kniha poprvé představuje jednu kapitolu českých dějin umění: výtvarnou produkci spojenou s husitským hnutím. Teprve výstava a publikace Umění české reformace (2010) ukázaly, že jde o kulturně bohaté a zajímavé téma. Práce je psána pro širší veřejnost, jíž chce zprostředkovat výsledky autorčina vědeckého výzkumu posledních dvaceti let. Zabývá se kritikou náboženských obrazů v náboženském reformním hnutí konce 14. století za vlády Václava IV. Obrazoborectví se pak ukazuje nejen jako ničení, ale také jako cenná součást kulturních dějin. Po husitských válkách se v Čechách a na Moravě poprvé v Evropě zformovalo dlouhodobé soužití dvou církví: kališníků s katolíky. Výtvarné umění se na hledání společenského kompromisu významně podílelo.
Milena Bartlová, Academia, Praha 2015. Vydání 1.
Narativ jako virtuální realita
Imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích
Marie-Laure Ryanová se v knize zabývá virtuální realitou a zkoumá, zda tento pojem éry počítačů vyžaduje radikálně novou teorii čtení vedle dvou základních – interaktivity a vtažení (immersion), z nichž při práci vychází. Provádí čtenáře po méně známých i známějších teoriích dvacátého století, které se chopily problému nově vznikajících elektronických médií. Autorka se kriticky staví k jednoduše oslavnému diskurzu o hypertextu a virtuální realitě a porovnává jej se staršími koncepcemi narativity a recepce tištěného textu. V meditačních „intermezzech“ se zabývá uměleckými díly označovanými jako „interaktivní“ či „nová“ a pozoruje, zda skutečně vyžadují radikálně jiný přístup čtenáře.
Marie-Laure Ryanová, Academia, Praha 2015. Vydání 1. Překlad: Eva Krásová
Mystika a logika a jiné eseje
Od doby, kdy byl poprvé vydán sborník Mystika a logika a jiné eseje Bertranda Russella (1872–1970) již uplynulo téměř sto let. Navzdory tomu není jeho první překlad do češtiny, který nyní nakladatelství Academia vydává, určen k pouhému doplnění mezery v knihovně. Autor, mj. nositel Nobelovy ceny za literaturu, kterou získal v roce 1950, významný filozof a matematik, ale též bouřlivý kritik společenských poměrů, v esejích s nečekanou naléhavostí a představivostí sděluje některé své základní postoje ve vztahu k filozofii, ostatním vědám – zejména matematice a fyzice – a světu kolem nás. Leckteré z jeho názorů provokují k nesouhlasu, v jiných čtenář může najít vyjádření vlastních, dosud možná jen tušených přesvědčení. V každém případě jsou inspirací k zamyšlení a hledání vlastní cesty v nepřehledném bludišti postmoderní doby.
Bertrand Russell, Academia, Praha 2015.
Čínské pyramidy
O pyramidách v Číně kolovaly různé zvěsti již od druhé světové války. Oblast X’ianu (Sianu), kde jsou těchto staveb stovky, byla pro cizince dlouho nepří-stupná. Číňané pyramidy tajili. Zalesňovali je, aby vypadaly jako přirozené kopce. Ovšem v době družicových snímků je snaha cokoli utajovat zbytečná. Dnes se smí na některé tyto stavby vystoupat. Jsou z dusané hlíny a hrobky pod nimi a v jejich okolí (na zemi i v podzemí) jsou z kamene (v několika případech jsou z nich muzea). Největší je pyramida prvního čínského císaře na východ od X’ianu, nedaleko od císařovy „terakotové armády“. Její rozměry jsou 370 × 400 m, dnešní výška asi 50 m. Svými horizontálními rozměry je to největší prokázaná pyramida na světě.
Jaroslav Klokočník, Academia, Praha 2015. Vydání 1.