ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > listopad  > Výročí

Kolářovské výročí s přispěním Akademie věd

Sté výročí narození českého básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (1914–2002) se dočkalo důstojného připomenutí nejen v české metropoli, ale též v nedalekém Kladně, kde žil mezi lety 1925 až 1945. Právě v den vzpomínaného jubilea, 24. září 2014, se zde konalo několik kulturních akcí, na jejichž přípravě se podílela i Akademie věd ČR a zvláště Ústav pro českou literaturu AV ČR (ÚČL).

19_2.jpg
Všechna fota: Archiv ÚČL AV ČR
Pamětní desku odhalili (zleva) ředitel SVKKL Jiří Mika a primátor Kladna Dan Jiránek.

Nejoficiálnější ráz měla úvodní část kolářovského večera – odhalení pamětní desky na místě, kde J. Kolář prožil nejdelší část kladenského období (1930–1945). U domu s adresou Poštovní náměstí čp. 190, stojícím dnes na místě někdejšího bydliště J. Koláře a jeho rodičů, si kolem půl páté skupina zhruba 30 lidí vyslechla slova přítomných organizátorů slavnostního aktu. Nechyběli mezi nimi kladenský primátor Dan Jiránek, radní pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje Zdeněk Štefek nebo ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Ing. Jiří Mika. Posledně jmenovaný přihlížejícím stručně přiblížil kladenskou životní etapu J. Koláře, který zde chodil do školy, poté se vyučil truhlářem a pracoval v družstvu Včela; ve 30. letech se zapojil do kladenského společenského a kulturního dění, za války byl nasazen na stavbě železnice v nedalekých Srbech a po válce se odstěhoval do Prahy. Poté Ing. Mika s úsměvem okomentoval složitou kladenskou anabázi rodiny J. Koláře a z ní vyplývající nesnáze s volbou vhodného prostoru pro umístění pamětní desky: „Jako první žili v lokalitě, kterou zdejší znají jako Nové Kladno. Dnes už z původní zástavby v podstatě nic nezbylo. Poté bydleli krátce v Újezdu pod Kladnem, který ale už také neexistuje. Potom se přemístili do Tuchorazi, ovšem ani tam už jejich dům nestojí. Takže v podstatě jediné místo, kam jsme mohli pamětní desku umístit, je zde. Ovšem ani tento dům není původní.“

19_3.jpg
Výstava o Jiřím Kolářovi a Kladnu v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně

Přítomni byli rovněž pracovníci ÚČL AV ČR v čele s jeho ředitelem dr. Pavlem Janáčkem, který mj. upozornil na pozoruhodný fakt týkající se nepoměru Kolářem získaného vzdělání a jeho pozdějšího významu pro českou kulturu: „Scházíme se na místě, kde se odehrál zázrak, že člověk, který vyšel z deváté třídy a nikdy v životě se nenaučil pravopis, se právě zde začal stávat největším českým básníkem dvacátého století.“ Dr. Janáček zároveň pozval na přednášku literárního historika Mgr. Jakuba Říhy z ústavu, která se uskutečnila ve studovně nedaleké Středočeské vědecké knihovny, kam posléze vskutku většina shromážděných lidí zamířila. V prvním patře knihovny na ně čekala výstava Hráno na harfu komínů. Jiří Kolář a Kladno (1925–1945), která vznikla v rámci programu rozvoje regionální spolupráce krajů a ústavů AV ČR jako společný projekt ÚČL a Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Komorní expozici pro Malou galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně připravili již výše jmenovaní Ing. Mika a Mgr. Říha s Markétou Jelenovou coby autorkou její grafické koncepce. Výstava trvající do 7. října 2014 a založená na původním výzkumu přinesla nové informace a dosud nezveřejněné materiály ze sbírek Literárního archivu PNP, Státního okresního archivu v Kladně a ve Strakonicích, Archivu bezpečnostních složek i sbírek soukromých.

19_6.jpg

Téhož dne byla textová část výstavy zveřejněna též v digitální podobě na webových stránkách ÚČL v rámci edice Literatura ke stažení (http://www.ucl.cas.cz/cs/publikace/literatura-ke-staeni) určené zájemcům o českou literaturu a obracející se zejména ke školám, knihovnám a muzeím. V tomto případě šlo o osm panelů tematizujících kladenskou etapu Kolářova života a tvorby. Expozice ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně ovšem nabídla též vzácné artefakty, fotografie a dokumenty spjaté s kladenskými léty J. Koláře – kupříkladu výstřižky z dobového tisku (časopisu Svoboda aj.), snímky J. Koláře a jeho uměleckých přátel, rukopis Rudého havrana či výtisky prvních vydání jeho raných knih (například Křestný list, 1941; Limb a jiné básně, 1945).
Kolářovský večer poté završila přednáška Mgr. Říhy věnovaná kladenskému období J. Koláře, které předcházelo úvodní slovo Ing. Miky a dr. Janáčka – mj. poděkovali za podporu Akademie věd přítomné předsedkyni Komise pro Regionální spolupráci krajů a ústavů AV ČR dr. Taťáně Petrasové a také připomněli dřívější spolupráci ÚČL se Středočeskou vědeckou knihovnou v Kladně, konkrétně výstavu o nakladatelském Kladně z roku 2007, jejímž autorem byl rovněž přítomný dr. Aleš Zach.

19_4.jpg
Kolářovská přednáška literárního historika Jakuba Říhy z ÚČL AV ČR se konala ve studovně Středočeské vědecké knihovny a vyslechlo ji několik desítek posluchačů.

Těžiště přednášky Mgr. Říhy spočívalo v Kolářově dosud málo známém životním a tvůrčím období spadajícím do 30. let 20. století. Hlavní pozornost věnoval přednášející raným básnickým textům J. Koláře – strojopisu Rudý havran, rukopisnému cyklu Nový don Quijote a přípravám první knižní sbírky Křestný list. Neopomněl ovšem blíže představit vliv kladenského prostředí a zdejších Kolářových přátel, jmenovitě například Václava Pekárka, jeho tehdejšího mentora ve věcech básnických, vzpomenout na spisovatelovu ranou tvorbu a jeho vstup na českou literární scénu.

19_5.jpg

Kolářovské oslavy v Kladně nabídly bohatý a pestrý program, který odhalil méně známou kladenskou etapu jeho života i tvorby a zdůraznil – oproti většině dalších akcí konaných u příležitosti jubilea – Kolářovo literární dílo. Podnětný večer nadto korunoval příslib vzniku knižní publikace pojednávající právě
o J. Kolářovi a Kladnu, jejímiž autory by se měli stát Ing. Mika a Mgr. Říha a která by měla vyjít počátkem příštího roku.
 

PETR NAGY,
literární kritik a publicista