ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > listopad  > Obálka

Robotická observatoř v Ondřejově

01_1.JPG
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Astronomický ústav AV ČR zprovoznil 7. října 2014 v areálu ondřejovské hvězdárny robotickou observatoř BlueEye 600. Srdce jejího komplexu tvoří zrcadlový dalekohled o průměru 0,6 metru, který umožňuje sledovat rychlé změny na obloze (za sekundu se dokáže otočit o 90 stupňů) – ondřejovští astronomové jej využijí například při pozorování jasných meteorů (bolidů).

01_1.JPG
Zleva: šéfkonstruktér dalekohledu Zdeněk Bardon, ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas, Vladimír Baumruk z Fyzikálního ústavu UK a Pavel Suchan z ASÚ AV ČR

Symbolickým klíčem odemkl observatoř emeritní ředitel Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory – ESO) prof. Johannes Andersen. Projekt s podporou Technologické agentury ČR vznikl ve spolupráci s Astronomickým ústavem UK a královehradeckou firmou ProjectSoft, která při konstrukci observatoře využila průmyslové automaty instalované například v pivovarech. Jak uvedl šéfkonstruktér Zdeněk Bardon (sám amatérský hvězdář), laboratoř je unikátní tím, že je mobilní a lze ji rozebrat, přemístit a sestavit bez nutnosti odlévání betonových pilířů, což snižuje cenu instalace. Zkonstruování prototypu si vyžádalo investici ve výši 18 milionů korun – výroba dalších přístrojů by mohla být levnější, okolo 10 milionů.

01_1.JPG

Laboratoř je osazena nejmodernějším řízením s pohony direct-drive s výlučně průmyslovými komponenty včetně PLC Beckhoff. Kopuli navrhli konstruktéři způsobem, aby umožňovala rychlé otevření a okamžité natáčení dalekohledu. Průmyslová elektronika se nachází ve speciálním kontejneru, meteorologická čidla se sama starají o bezpečnost observatoře. Pozorování lze provádět v několika módech – místním, dálkovém a plně robotickém s použitím plánovacího softwaru, kdy dalekohled pracuje, aniž by byl přítomen pozorovatel. Podle dr. Miroslava Brože, který se v Astronomickém ústavu UK zabývá dynamikou Sluneční soustavy a tepelnými jevy na planetkách, je způsob řízení tohoto dalekohledu odlišný, protože systémy v něm jsou velmi komplexní a jeho hardware je tak propracovaný, že přímo vybízí k vývoji nového softwaru.

01_1.JPG

01_1.JPG


lsd