English
Česká republika se od konce dubna 2014 pyšní špičkovým vědeckým pracovištěm Centrum excelence CzechGlobe, které vzniklo při Centru výzkumu globální změny AV ČR v Brně a je jedním z osmi úspěšných projektů Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) podporujících vznik evropských center excelence. Na vybudování a počáteční provoz bylo v uplynulých třech a půl letech vynaloženo bezmála 650 milionů korun z Evropského fondu regionálního rozvoje a ze státního rozpočtu.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Projekt Centra CzechGlobe představil jeho hlavní strůjce Michal V. Marek; slavnostní odpoledne moderoval herec Ondřej Vetchý.
Myšlenka vybudovat centrum základního výzkumu se zaměřením na komplexní zkoumání příčin a důsledků globální změny byla reakcí na „společenskou objednávku“. Veřejnost si totiž začala uvědomovat, že planeta Země prochází zrychleným vývojem ovlivňujícím podmínky pro život – životní prostředí. V minulosti byly změny globálního charakteru důsledkem přirozených, přírodních procesů, avšak v novodobé historii se katalyzátorem změn staly průmyslová revoluce a s ní spojený technický pokrok, expanze moderního tržního hospodářství, globalizace. Právě globální změna neboli „měnící se svět“ stále více souvisí s rozvojem lidstva a jeho činnostmi.
Globální změnou se v CzechGlobe (AB 5/2010) rozumí spektrum biofyzikálních a socio-ekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku. Projevuje se změnou klimatu, biodiverzity, chemie atmosféry, hydrosféry, produktivity ekosystémů a s tím související proměnou chování společnosti a ekonomických systémů. Globální změna se stala nejen ekologickým, technickým a sociologickým problémem, ale má i výraznou ekonomickou a politickou dimenzi s celosvětovým dosahem. Centrum excelence CzechGlobe se snažilo uvedená hlediska zohlednit a zahrnout do odborného zaměření a výzkumu.
Vlastnímu budování moderní výzkumné infrastruktury předcházel téměř rok systematické práce na vypracování projektové žádosti, která měla v konečné podobě téměř 2000 stran textu. Tým nejbližších spolupracovníků, kteří za touto prací stáli, nazval při otevření CzechGlobe hlavní strůjce projektu a ředitel CVGZ prof. Michal V. Marek „sedmi statečnými“; z vědců se postupně a snad dočasně museli stát zároveň manažeři a ekonomové.
Následovalo dvoukolové hodnocení projektu mezinárodním panelem hodnotitelů a spletitá negociační vyjednávání. První velký den pro CzechGlobe nastal 29. listopadu 2010, kdy se podepsalo rozhodnutí o poskytnutí dotace; 1. prosince téhož roku začal fakticky existovat. Roztočil se kolotoč příprav technických dokumentací k výběrovým řízením, jichž bylo vyhlášeno celkem 115, a konkurzů na nové vědecké pracovníky; znásobil se i počet doktorandů. Vynaložené úsilí však začalo postupně nést ovoce v podobě zprovozněných pracovišť.
Vše vyvrcholilo 29. dubna 2014 inaugurací CzechGlobe a zprovozněním Pavilonu laboratoří Paula G. Jarvise pro metabolomiku a stabilní izotopy, který byl posledním chybějícím pomyslným kamenem v mozaice výzkumné infrastruktury.
Otevření CzechGlobe se zúčastnila stovka hostů včetně předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších představitelů AV ČR, vysokých škol a státní správy. Organizátoři ocenili rovněž účast ředitele evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System) dr. Wernera Kutsche, ředitele obdobné americké sítě NEON (National Ecological Observatory Network) dr. Henryho Loeschera a ředitele Divize globálního monitoringu vládní vědecké agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) dr. Jamese Butlera. Právě poslední dvě jmenované americké instituce jsou nejnovějšími akvizicemi CzechGlobe v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce. Otevření se zúčastnili i zástupci velvyslanectví zemí, jež mají v CzechGlobe své vědce. Slavnostní atmosféru umocnila přítomnost předsedy Vědecké rady CzechGlobe prof. Sune Lindera a především Margaret Jarvis z Edinburghu – vdovy po zesnulém prof. Jarvisovi, po němž je nový pavilon laboratoří pojmenován a kterému zde byla odhalena pamětní deska. Prof. Jarvis, významná osobnost světové ekofyziologie rostlin s vřelým vztahem k České republice a nositel Medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy o rozvoj v oblasti biologických věd (AB 12/2000), inicioval a nasměroval evropský ekofyziologický výzkum ke globálním změnám a zasloužil se o začlenění CVGZ do mezinárodních struktur. Bez nadsázky jej lze považovat za čestného otce CzechGlobe. Jeho otevření, pojaté jako zahradní party, se odehrálo v příjemné uvolněné atmosféře, kterou navodil moderátor akce herec Ondřej Vetchý a po skončení oficiální části také dixielandový hudební doprovod.
CzechGlobe uzavřel jednu významnou etapu, avšak další, neméně důležitá ještě na vědce, kteří dostali do vínku špičkové vybavení a netušené badatelské možnosti, čeká. Jednak nutnost obstát v konkurenci, jednak potřeba zajistit si pro vynikající vědu dostatek finančních prostředků ve vysoutěžených projektech.
Krátce před zprovozněním získal Pavilon laboratoří Paula G. Jarvise cenu pro nejlepší stavbu Jihomoravského kraje v kategorii průmyslových a technologických staveb. Více ve FOTOGALERII.
Výzkumnou infrastrukturu nyní reprezentuje šest stěžejních prvků. Jde o síť ekosystémových stanic, které slouží pro dlouhodobé a precizní monitorování toku skleníkových plynů mezi biosférou a atmosférou. Stanice jsou rozmístěny v nejvýznamnějších typech ekosystémů v ČR: mladý a dospělý smrkový les, bukový les, lužní les, topolová plantáž, louka, pole, mokřad. Získaná data slouží k pochopení fungování ekosystému jako celku se zaměřením na jeho schopnost poutat oxid uhličitý z atmosféry, na jeho hospodaření s vodou a energií a na tvorbu modelů chování ekosystémů jak v současnosti, tak v podmínkách budoucího změněného klimatu (AB 10/2012).
Cílem Letecké laboratoře DPZ je pořizovat snímky zemského povrchu pomocí unikátní sestavy skenerů zaznamenávajících informaci z širokého rozsahu elektromagnetického záření: od viditelného až po termální pásmo. Získaná data nově umožňují včasnou diagnostiku stavu ekosystémů pomocí kvantifikace vybraných charakteristik ekosystémů, jako jsou například obsah chlorofylu, ligninu, objem biomasy, a jsou jedinečným vstupem do modelů pro hodnocení vlivu změn faktorů prostředí na ekosystémy.
Atmosférická stanice Křešín u Pacova (AB 7–8/2013), kterou reprezentuje zejména 250 metrů vysoký stožár vybavený analyzátory plynů (systémem pro odběr vzduchu do vzorkovnic) a meteorologickými senzory, je Národním monitorovacím bodem výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných znečišťujících látek a základních meteorologických charakteristik. Dále se zde dlouhodobě sleduje koncentrace skleníkových plynů a jejich toků, vliv atmosférických aerosolů na procesy globální změny klimatu a vliv globální změny klimatu na čistotu ovzduší a dálkový transport atmosférických polutantů.
V Experimentální stanici ekofyziologie rostlin prof. Lubomíra Nátra v Domanínku se prostřednictvím systému 24 růstových komor realizují experimenty, jejichž cílem je vyhodnotit očekávané dopady globální změny na metabolismus, fyziologii a produkci rostlin. Technické řešení komor umožňuje současně studovat vzájemné interakce několika faktorů, jako zvýšené koncentrace CO2, stres suchem, teploty, UV radiace a minerální výživa.
Laboratoř adaptačních biotechnologií zahrnuje referenční a optimalizační laboratoř pro výzkum fotosyntetických mikroorganismů, laboratoř průtokové cytometrie a laboratoř molekulární biologie. Společně s baterií velkých bioreaktorů by měly přispět k vyhledávání organismů, které jsou geneticky transformovatelné nebo jejich metabolické dráhy přímo vedou k produkci energeticky bohatých látek.
Laboratoř metabolomiky a stabilních izotopů zprostředkovává studium biochemického profilu rostlin, který je výsledkem interakce mezi rostlinou, prostředím a regulačními mechanismy. Environmentální metabolomika představuje relativně nový výzkumný směr, který umožňuje například identifikovat vliv environmentální zátěže na rostliny/ekosystémy, pochopit molekulární mechanismy reakce rostliny na vnější podněty, adaptabilitu rostliny na změny růstových podmínek a utváření funkční stability rostlin.
MIRKA ŠPRTOVÁ,
Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.