ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2014  > červ-srp  > Úvodník

Vážení a milí čtenáři

Vážení a milí čtenáři,

před sto lety touto dobou se v Evropě rozhořel válečný konflikt, který se postupně rozšířil do celého světa a jehož následky neseme dodnes. Na výročí netradičním způsobem upozornil rovněž Historický ústav AV ČR svou konferencí zaměřenou na násilí – doporučuji porovnat některé pasáže článku Násilí a "odlišná moderna" se současnou situací: podobnost je až neblaze nápadná. Při sarajevském atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este 28. června 1914 zemřela i jeho choť Žofie Chotková. Připomeňme, že si František sňatek s vnučkou českého vlastence a vynikajícího diplomata Karla Chotka, pod jehož patronací mj. vznikla Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách a František Palacký ho řadil k věrným Čechům, prosadil navzdory císařskému protokolu.
Jen týden před iniciačním momentem války, 21. června, zemřela jiná příslušnice starého šlechtického rodu, jejíž vztah provázela nevole rodiny budoucího manžela. Rodné příjmení Kinská první nositelky Nobelovy ceny za mír Berthy Suttnerové dává tušit, že se narodila v Praze (část vzdělání se jí pak dostalo v Brně). Po tajném sňatku odjíždějí novomanželé do Gruzie, kde Berthu hrůzy rusko-turecké války přivádějí k intenzivnímu angažmá za zachování míru. Před 125 lety (1889) vyšel její román Die Waffen nieder! (v češtině Odzbrojte!), v němž líčí situaci po velké bitvě u Hradce Králové a který ji postavil mezi přední mírové aktivisty ve světě. Stála také u zrodu Stálého rozhodčího soudu v Haagu o deset let později (1899). V roce 1904 pronesla přednášku na Mezinárodní ženské konferenci v Berlíně, poté se zúčastnila Světového mírového kongresu v Bostonu, cestovala po USA a k rozhovoru ji pozval i prezident Roosevelt. Jako prezidentka Rakouské mírové společnosti přednáší v témže roce v Mariánských Lázních, mezi její stoupence lze považovat T. G. Masaryka, Svatopluka 04_1.jpgČecha či Jaroslava Vrchlického. Nezdarem však skončila její snaha o vytvoření české sekce Mírové společnosti, která by pomohla překlenout napětí mezi Čechy a Němci. Za obranu humanistických idejí byla Bertha právem řazena mezi nejproslulejší ženy světa před první světovou válkou a je jen škoda, že si tuto osobnost nepřipomínáme v její rodné zemi daleko víc.
Přeji za celý kolektiv redakce příjemné léto, a když budete na dovolené platit mincí v hodnotě dvou eur, zkuste si ji prohlédnout – třeba ponese zrovna vyobrazení slavné česko-rakouské radikální pacifistky.

MARINA HUŽVÁROVÁ