Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > archiv  > 2000  > prosinec  > obsah

LAUDATIO

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

přednesené při příležitosti udělení Čestné medaile Akademie věd ČR
Prof. MUDr. JOSEFU KOUTECKÉMU, DrSc.,
v Praze dne 8. listopadu 2000

Dovolte mně, abych poděkoval panu profesorovi Zahradníkovi za pozvání k přednesení krátkého projevu u příležitosti dnešního udělení Medaile Akademie věd ČR "DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS" profesorovi Josefu Kouteckému. Cítím se tím poctěn a současně jsem tomu rád, protože si kolegy Kouteckého velmi vážím a kromě toho patří mezi mé nejbližší přátele.

Pokusím se ve stručnosti charakterizovat kolegu Kouteckého jako člověka a jako významného představitele českého vědeckého a kulturního života.

Josefa Kouteckého znám přes 50 let. V roce 1949 jsme společně začali studovat na Lékařské fakultě Karlovy university a do té doby se též datují počátky našeho přátelství. Už tehdy jsem pochopil, že nenasytná zvídavost nového přítele míří dál než jen k získání doktorského titulu, že medicína bude pro něj smyslem života a rovněž i romantickou a vzrušující cestou do neznámých krajin. Když jsme se blíže poznali, počal jsem oceňovat jeho velkou vzdělanost a hluboký a opravdový zájem o všechny formy umění, ale i oddanost hodnotám křesťanské civilizace a ideám, na nichž byla založena první republika, stát, o němž Karl Popper patřící mezi světové myslitele právě uplynulého století napsal, že byl jedním z nejdokonalejších států, jaké kdy existovaly.

Po promoci se naše cesty rozešly. Teprve po letech nás dohromady svedla onkologie, k níž jsme se oba dostali oklikou, já přes virologii a on po absolvování učednických a tovaryšských let v oboru chirurgie. Když jsme se opět začali setkávat, byl již kolega Koutecký vůdčí osobností dětské onkologie, lékařského oboru, který u nás založil a v průběhu jednoho desetiletí rozvinul do té míry, že v době, kdy jsme zaostávali téměř ve všech oborech, jeho oddělení dosahovalo úrovně světové špičky. Bylo tomu tak nejen pro jeho suverénní znalost problematiky a hluboké vnitřní zaujetí, ale též pro jeho umění vybrat si a patřičně motivovat své spolupracovníky.

Mnoho užitečné práce v oněch pochmurných letech vykonal svými přednáškami studentům, lékařům i laické veřejnosti. Udělaly obrovskou školicí a propagační práci a přispěly k udržení kontinuity české lékařské vědy. Ve svých projevech pronášených v dobách soumraku ušlechtilosti a karence slušnosti, poctivosti a spravedlnosti vracel těmto základním hodnotám jejich původní, nepokřivený a nezkarikovaný smysl.

Po listopadové revoluci byl Josef Koutecký mezi prvními, kteří formulovali jasný program k překonání zaostání, kterým naše university a lékařské vědy trpěly. Rychle si získal širokou důvěru a podporu a bylo přirozené, že byl zvolen prvním porevolučním děkanem 2. lékařské fakulty. Do této funkce byl zvolen ještě třikrát, takže ji od začátku tohoto roku opět vykonává. Jako člen VR 2. LF od roku 1990 jsem měl možnost sledovat jeho příspěvek životu fakulty. Konsolidoval a modernizoval ji a vdechl jí ducha svobody, akademické i občanské. Fakulta však nebyla a není jediným místem jeho působení. Výtečně zapracoval jako prorektor jím tak milované Karlovy university, v kteréžto funkci zorganizoval důstojné oslavy 650. výročí jejího založení. Je zakládajícím členem Učené společnosti a jejím současným předsedou. A je neúnavným organizátorem akcí, jejichž cílem je uchování národního duchovního dědictví a obnovení úcty k morálním hodnotám a občanským ctnostem, které - jakoby nenávratně - vyprchávaly z našeho života v dobách ne tak dávno minulých. Je velkým milovníkem umění, s vytříbeným vkusem a smyslem pro krásno. Ale on není jen pasivním konsumentem umění. Sám je znamenitým pianistou, napsal krásnou knížku pro děti a řadu dalších textů. Prolíná se v něm učenec s umělcem.

Profesor Koutecký je jednou z velkých postav české medicíny 20. století a je učencem v pravém smyslu toho slova. Jeho bytost má však více rozměrů, které harmonicky souznívají. Je jedním z mála těch, které mi život dovolil poznat, o kterých mohu říci, že úspěšně usilují dosáhnout tří vrcholů lidského snažení, jimiž jsou dobro, krásno a vědění.

Milý Peťo, velmi se těším našemu přátelství a upřímně Ti blahopřeji k vysoké poctě, které se Ti dnes dostává.

Prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc.

Medaile a ceny Josefa Hlávky pro rok 2000

Na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic se dne 16. listopadu 2000 uskutečnilo slavnostní předání Medailí Josefa Hlávky pro rok 2000. Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových" tímto aktem každoročně završuje poslání nadace, tj. podporovat vědecké, literární a umělecké snahy, přispívat k uspokojování kulturních potřeb české společnosti a podporovat studenty a absolventy českých vysokých škol v souladu s vůlí svého zakladatele a mecenáše Josefa Hlávky. Nadační příspěvky jsou přiznávány ve formě stipendií nadaným jednotlivcům, a to ve formě cestovního, vědeckého, nebo uměleckého stipendia. Ocenění Josefa Hlávky jsou udělována při příležitosti oslav výročí 17. listopadu 1939, kdy byl při studentských protestech zabit Jan Opletal, student Hlávkovy koleje.

Pro Akademii věd ČR bylo letošní udílení cen mimořádně důležité také proto, že Medaili Josefa Hlávky získal za "dlouholeté vynikající působení v české vědě, kulturním a společenském životě české společnosti, za zásluhy o zachování a rozvoj Akademie věd České republiky, za prosazování historické pravdy při obhajobě českých státních a národních zájmů a za obětavý zápas s iracionalitou a pseudovědeckými teoriemi" její předseda, prof. RNDr. Rudolf Zahradník, DrSc.

Medaili dále obdrželi: prof. Radovan Lukavský za dlouholeté vynikající působení na předních českých divadelních scénách, v českém filmu a televizi, tvůrčí podíl na projektu televizního filmu "Hlávkovy Lužany" z cyklu "Deset století architektury" a zejména za zásluhy o klasickou vzdělanost a české školství, prof. MUDr. Jaroslav Procházka, DrSc., za celoživotní dílo, rozsáhlou vědeckou práci, průkopnické operace v plicní a srdeční chirurgii i za bohatou a obětavou pedagogickou činnost, prof. MUDr. Leon Sazama, DrSc., za celoživotní dílo, vědeckou práci v oboru stomatologie a stomatochirurgie, za vědecký přínos zejména v traumatologii a léčení chorob slinných žláz, za obětavý vztah k pacientům a dlouholetou pedagogickou činnost a prof. Ing. Dr. Otakar Červinka, DrSc.,za celoživotní vědecké a pedagogické dílo při příležitosti 75. narozenin za objevné vědecké výsledky v oblasti organické chemie především ve strategii a taktice výroby léčiv, za bohatou publikační a obětavou organizační a pedagogickou činnost.

Ceny Josefa Hlávky pro rok 2000 obdrželo 42 studentů a mladých vědeckých pracovníků.

MoM

Místopředsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., předala dne 25. října 2000 v prostorach AV ČR v Praze na Národní třídě čestnou medaili AV ČR in memoriam doc. RNDr. Milanu Straškrabovi, DrSc. Medaili na slavnostním vzpomínkovém setkání převzala manželka jmenovaného, RNDr. Věra Straškrabová, DrSc. Na setkání byly vzpomenuty lidské i profesionální kvality doc. RNDr. M. Straškraby a zdůrazněn jeho přínos české vědecké obci nejen v oblasti hydrobiologie, ale i v jeho práci pro Akademii věd ČR.

Akademická rada AV ČR udělila profesorovi Paulu G. Jarvisovi z Institute of Ecology nad Resources Management University of Edinburg čestnou oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách. Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti místopředsedkyně AV ČR doc. NDr. Heleny Illnerové, DrSc., ředitele Ústavu ekologie krajiny AV ČR doc RNDr. Ing. Michala V. Marka, DrSc., a dalších pozvaných hostů v prostorách vily Lanna v Praze dne 27. října 2000. Prof. P. G. Jarvis je přední světový odborník v problematice ekofyziologie produkčních procesů lesních dřevin a jejich interakcí s vnějším prostředím. Uskutečnil řadu průkopnických prací v oboru fotosyntetické charakteristiky, transpirace a průduchových reakcí lesních dřevin, jeho práce tvoří základní poznatkovou bázi daného oboru. Prof. Jarvis byl vždy v těsném kontaktu s vědci ČR, od roku 1992 byl ustaven koordinátorem projektu EU na téma Globální klimatická změna (GKZ) a její účinky na evropské lesy a osobně se angažoval pro zařazení ekofyziologické skupiny ÚEK AV ČR do zmíněných projektů.

V salonku vily Lanna v Praze se dne 1. listopadu 2000 uskutečnilo předání čestné oborové medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách Ph.D. prof. MUDr. Emilu Skamene. Medaili předala prof. Skamene místopředsedkyně AV ČR doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Laudatio pronesla ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR doc. RNDr. Blanka Říhová, DrSc..