Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2013  > říjen  > Knihy

Čtenáři a čtení v České republice

Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR představily 26. září 2013 výsledky třetího reprezentativního průzkumu mezi obyvateli staršími 15 let. Letos se uskutečnil na vzorku 1584 respondentů a detailněji se zaměřil na knižní trh. „Hrubý“ statistický přehled o současném čtenářství doplňuje hlavní řešitel projektu prof. Jiří Trávníček z ÚČL historickým průzkumem na bázi čtenářských biografií, z nichž se lze více dozvědět o individuálních způsobech četby v posledních dekádách. „První vlaštovkou je publikace Knihy a jejich lidé, která v nejbližší době vyjde v nakladatelství Host,“ vyzdvihl ředitel ÚČL prof. Pavel Janáček. V příštím roce chce ÚČL výzkumy čtení dále rozšiřovat a etablovat ve středo­evropském prostoru – prozatím v zemích Visegrádu.

24_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: šéfredaktor Grand Biblio Jaroslav Císař, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR Pavel Janáček, zástupce ředitele ústavu Jiří Trávníček, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR Roman Giebisch a Vít Richter z Národní knihovny


Z výzkumu vyplývá, že 84 % obyvatel České republiky přečte za rok alespoň jednu knihu (2007 – 83 %, 2010 – 79 %), 48 % respondentů zakoupí přinejmenším jednu knihu (2007 – 71 %, 2010 – 46 %) a 32 % z nich navštíví nejméně jednou veřejnou knihovnu (2007 – 40 %, 2010 – 38 %). Každý obyvatel přečte v průměru za rok 13,2 knihy; jejich čtení se denně věnuje v průměru 33 minut; za rok nakoupí průměrně 2,3 knihy a vydá za ně 691 korun; domácí knihovny čítají v průměru 250 knih. Podobně jako v předchozích průzkumech se ukázalo, že přetrvávají značné genderové rozdíly – ženy čtou mnohem častěji než muži (rozdíl 11 %) – a že ve vztahu ke čtení neexistují výraznější urbanizační bariéry.
Mezi čtenáři je nejoblíbenějším autorem Michal Viewegh, z knih Babička Boženy Němcové. V digitálním prostředí čteme nejčastěji na počítači nebo notebooku či chytrém telefonu; poněkud překvapivé je zjištění, že čtečky využívá jen 1 % respondentů – podle prof. Trávníčka jsou jedním z důvodů tablety, jež poněkud pozastavily rozvoj čteček. Tři čtvrtiny Čechů si však nedokáží představit, že by knihy četli pouze v digitálním prostředí.
Ve vztahu ke knižnímu trhu přinesl výzkum zjištění, že pro více než polovinu obyvatel je nepřehledný – nejznámější institucí je prodejní síť Levné knihy. Knižní tituly vybíráme nejčastěji podle žánru a kupujeme si je pro zábavu, potěšení a relaxaci. Kdo knihy nekupuje, uvádí jako hlavní důvod, že jsou příliš drahé; hlavním zdrojem informací o knihách jsou blízcí a známí. Průzkum rovněž ukázal, že v Evropě i nadále patříme k zemím s nejsilnější čtenářskou kulturou, a to společně se skandinávskými a pobaltskými státy. Další reprezentativní šetření by se mělo uskutečnit v roce 2018.
lsd