Na oficiálních stránkách Evropské komise k novému programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 ukazuje počítadlo zbývající dny do jeho oficiálního zahájení. S blížícím se koncem roku a vypršením stávajícího, 7. rámcového programu přichází čas nejen na bilancování uplynulého období.
Zdroj: Archiv EK
Přípravy programu H2020 se realizují již téměř dva roky; poslední čtvrtletí roku 2013 bude ve znamení závěrečných jednání a schvalování základních právních aktů pro jeho spuštění a mnoha doprovodných dokumentů. Souběžně se také připravuje evropská výzkumná komunita a diskuse o podobě a pravidlech programu naplňují snad každou akci či seminář nejen v Bruselu.
Horizont 2020 je název pro v pořadí již 8. rámcový program EU na podporu výzkumu a nově také inovací. Ambice programu nejsou malé, stejně jako očekávání výzkumné veřejnosti (zejména v podobě podpory rozličných VaVaI aktivit) a evropských, potažmo i národních politiků (růst konkurenceschopnosti, nová pracovní místa a posun Evropy blíže k pozici tahouna světového hospodářství). Struktura H2020 je jednoduchá – tři základní pilíře (podpora excelentní vědy a základního výzkumu, podpora vedoucího postavení v průmyslu/podpora malých a středních podniků a podpora řešení společenských výzev) doplňují přidružené iniciativy jako EIT (Evropský inovační a technologický institut) a JRC (Společné výzkumné středisko EK).
Milník ve vyjednáváních o podobě programu a jeho rozpočtu představoval červen 2013, kdy se zpravodajové Evropského parlamentu, úředníci EK a Rady EU (tzv. trialog) shodli na znění programu a finančním rámci. Ačkoli je rozpočet pro H2020 ve výši 70 miliard eur vyšší, než jakým disponoval 7. rámcový program (necelých 51 miliard), je třeba uvážit jeho širší záběr a fakt, že integroval mnohé programy, které měly doposud zvláštní rozpočet (například CIP). V duchu zjednodušování programu a jeho realizace má být srozumitelnější a méně náročný na administrativu; zejména v oblasti IT systémů na řízení projektů mají kroky EK značný potenciál. Významnou změnou je nastavení míry financování projektů – bez ohledu na typ instituce je základní míra stanovena ve výši 100 % celkových nákladů, u projektů blízkých trhu (tzv. „close-to-the-market“) dopředu avizovaných 70 %. Režijní náklady se budou nově hradit jednotnou sazbou ve výši 25 % přímých nákladů, pro neplátce bude DPH uznatelný náklad projektu. Zmiňme i nově definovaná pravidla pro vyplácení tzv. bonusů v rámci osobních nákladů řešitelů projektu – pro neziskové subjekty byl odsouhlasen strop ve výši 8000 eur ročně na osobu (superhrubá částka).
H2020 rovněž podpoří výrazněji než doposud interdisciplinaritu projektů, tj. propojování více výzkumných oblastí do společných projektů, aby efektivněji přispívaly k řešení společenských výzev Evropy a naplňování cílů programu. Strategické akční plány (tzv. pracovní programy) pro jednotlivé oblasti budou nově až dvouleté a obsahem orientované na dlouhodobé cíle EU. Nové nástroje na posílení účasti zemí, které doposud v rámcových programech nebyly tolik úspěšné (tzv. Teaming a Twinning) chtějí propojit úspěšné řešitele rámcových projektů s těmi, jejichž potenciál se bude rozvíjet. Paralelně se diskutuje o možnostech synergií mezi různými zdroji podpory výzkumu a inovací, a to zejména mezi H2020 a strukturálními fondy (překryv v poskytování podpory v oblasti VaVaI je výraznější než v období 2007–2013).
Letošní léto sice nepřineslo podle tradice hromadné otevření výzev na předkládání návrhů projektů do rámcového programu, ale i tak si EK na nedostatek práce stěžovat nemůže. Příprava strategických akčních plánů a pracovních programů je v plném proudu. Pokud vše půjde, jak optimisticky předpokládá, první výzvy na předkládání projektů do H2020 by se měly vyhlásit již před koncem roku. Věřme, že české týmy budou stejně úspěšné, ne-li úspěšnější než v končícím 7. rámcovém programu. Kancelář CZELO se snaží k tomuto cíli přispět.
KATEŘINA SLAVÍKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR