English
O Ernstu Machovi (1838–1916), který po tři desetiletí (1867–1895) působil jako profesor experimentální fyziky na univerzitě v Praze, je z jeho vědeckého a pedagogického díla a osobního života známo velmi mnoho. Sborníky Pocta Ernstu Machovi (1988) a Ernst Mach – Fyzika – Filosofie – Vzdělávání (2009) z Brněnských dnů Ernsta Macha (1988 a 2008) k tomu přispívají údaji o událostech, jejichž ústřední „postavou“ není Mach sám, ale pamětní deska v jeho rodných Chrlicích. Jde o pozoruhodný příběh, v historii pamětních desek věhlasných osobností nepochybně unikátní.
Zdroj: Edu.Physic.Muni.cz
Při 100. výročí Machova narození byla na fasádě jeho rodného domu v Chrlicích, v současnosti městské části Brna, odhalena 13. února 1938 pamětní deska. Do bronzu odlité umělecké dílo vymodeloval sochař Karl Korschann, profesor brněnské německé techniky. Deska velikosti 140 cm × 90 cm s Machovým reliéfem měla po jeho stranách vlevo český a vpravo německý nápis. Na základě archivních materiálů a osobních svědectví byla vypátrána ojediněle peripetická historie jejího střídavého bytí a nebytí. Z rozsáhlého materiálu (98 primárních položek, mnohé z nich s dalšími relevantními sekundárními odkazy) lze spolehlivě vyvodit následující fakta.
Po slavnostním odhalení v roce 1938 zůstala deska na svém místě jen po krátkou dobu. Po okupaci Československa nacistickým Německem bylo v názvu Elektrotechnický svaz československý slovo československý zatřeno, a tím deska zatím ušetřena. V létě roku 1943 byla při hromadném sběru barevných kovů pro válečný průmysl sejmuta. Před roztavením však byla zachráněna, když šťastnou souhrou kuriózních okolností byla způsobem, co do podrobností nezjištěným, z odvozu z již oficiálního regionálního sběrného střediska vyňata. Místo jejího uložení v následujících pěti letech – údajně v Brťově nebo v Brťoví u Blanska – se bezpečně zjistit nepodařilo.
V roce 1948 se deska z rozhodnutí přijatého 16. března 1948 na schůzi Místního národního výboru opět ocitla na původním místě na fasádě domu, zřejmě jako ryze technický úkon, avšak již v roce 1950 byla znovu odstraněna – tentokrát z politických důvodů a potajmu v noci (s opodstatněným dohadem 11. února) – a uložena za skříň v obecní knihovně v sousedním stavení, později přesunuta do podzemních prostor v bezprostřední blízkosti chrlického zámečku, Machova rodného domu. Do těchto sklepení se uchylovali při klukovských hrách v době svých upřímných a rodinnými příslušníky-pamětníky stvrzených svědeckých sdělení v letech 1988 a 1997 zralí muži, tehdy v padesátých letech školáci. Jejich „dílem“, pravděpodobně cíleně inspirovaným snahou dospělých získat účelově bronz jako materiál, bylo týden trvající upilování jednoho rohu desky velikosti asi 40 cm × 30 cm prodaného v místní sběrně. Brzy po tomto poškození byla deska z podzemí odstraněna. Její další údajná úložiště – jedním z nich měla být zámecká kaple – se nepodařilo potvrdit; v roce 1965 nakonec zřejmě skončila v místní slévárně.
Zdroj: EDU. Physic.Muni.cz
Blížící se 150. výročí Machova narození obnovilo v osmdesátých letech zájem o desku. Nejvhodnějším příspěvkem brněnské pobočky JČSMF k jubilejnímu roku 1988 z hlediska regionálního i mezinárodního se jevilo osazení Machova rodného domu pamětní deskou. Výbor pobočky 2. března schválil návrh, že jeho péčí bude na rodném domě umístěna pamětní deska s textem V tomto domě se narodil ERNST MACH, fyzik a filozof, 18. 2. 1838–19. 2. 1916. Dne 2. května byla v kamenické dílně hotová deska prohlédnuta, 3. května instalována na průčelí domu a zahalena. Dne 14. května se konala slavnost odhalení jako vyvrcholení Brněnských dnů Ernsta Macha 1988.
Deska je dílem promovaného kameníka Stanislava Malušky z výrobního družstva Kamena Brno podle návrhu členů JČSMF (Martin Černohorský, Marie Fojtíková, Josef Janás). Náklady hrazené brněnskou pobočkou JČSMF činily včetně dopravy a montáže méně než 7000 korun. Po dlouhé době anonymity byl tak Machův rodný dům opět osazen pamětní deskou, byť skromnou. Pokud by se snad objevil Korschannův sádrový model té původní, odlil by se z ní duplikát a Machův portrét by byl usazován potřetí, v souladu s Goethovým „Musíš to říct třikrát“ (Faust I, verš 1531). Uvedené i další archivní materiály nasvědčují, že pravděpodobnost takové třetí „faustovské“ instalace je mizivá.
Zdroj: Kirk, Wikimedia Commons
Za dané situace je důstojným řešením před několika lety provedená renovace skromné žulové desky odhalené při legendárních Brněnských dnech Ernsta Macha 1988 a pozdější přikomponování reliéfu Ernsta Macha. Reliéf, jehož autorem je akademický sochař Jiří Sobotka, byl odhalen 17. května 2008 při Brněnských dnech Ernsta Macha 2008.
Příběh pamětní desky však nekončí – zůstává trvalým mementem jako symbol peripetií historie střední Evropy dvacátého století a osudů osobností vědy v ní.
MARTIN ČERNOHORSKÝ,
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity,
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky,
MARIE FOJTÍKOVÁ,
Kancelář České konference rektorů