English
Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách převzal 5. září 2013 ve vile Lanna prof. Martin Černohorský. „Jsem vaším ctitelem a obdivovatelem, protože je ohromující, co všechno stále děláte pro českou vědu a školství,“ vyjádřil hold českému fyzikovi a pedagogovi předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš.
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Profesor Martin Černohorský
Slavnostního aktu se ve vile Lanna zúčastnily osobnosti české vědy a vzdělanosti – čestný předseda AV ČR prof. Rudolf Zahradník, někdejší předsedové prof. Helena Illnerová a prof. Václav Pačes, předseda Vědecké rady prof. Jiří Čtyroký, ředitel Ústavu fyziky materiálů prof. Ludvík Kunz, ředitel Matematického ústavu SU prof. Jaroslav Smítal, místopředsedkyně VR prof. Jana Musilová z Přírodovědecké fakulty MU v Brně, dr. Jiří Rákosník z Matematického ústavu a dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu.
Jak v laudatiu vyzdvihla prof. J. Musilová, typickou charakteristikou profesora Černohorského jsou jeho morální a lidské vlastnosti, které prostupují všemi oblastmi jeho činnosti a jsou příkladem všem generacím studentů i profesionálních fyziků, které vychoval či se na jejich výchově podílel: „Řada jeho aktivit vyžadovala a vyžaduje osobní odvahu a charakterovou pevnost. Ať již jde o instalaci pamětní desky Ernsta Macha na jeho rodném domě v Chrlicích v roce 1988 [pozn. red.: více v příspěvku Příběh pamětní desky Ernsta Macha], tvorbu a šíření samizdatů v době českého normalizačního „temna“, současná akademická fóra či o jednotlivé otevřené reakce na nekorektnosti, jejichž nárůst je pro dnešní dobu bohužel typický.“
Profesor Černohorský, který na konci srpna oslavil devadesátiny, absolvoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a v roce 1952 byl promován doktorem přírodních věd; působil zde do roku 1988. V roce 1956 se stal kmenovým pracovníkem ČSAV, aby vybudoval fyzikální oddělení nově vznikajícího pracoviště, v současnosti Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Jeho pracovníkem byl do roku 1967, kdy se habilitoval; nadále se však na fakultě věnoval pedagogické a vědecké činnosti. V roce 1990 byl jmenován profesorem. Stál u zrodu Slezské univerzity v Opavě a v letech 1992–1998 byl jejím prvním rektorem; zároveň působil jako první kancléř České konference rektorů (1993–1994). I v současnosti je aktivním členem akademické obce Přírodovědecké fakulty jako emeritní profesor jejího Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky.
Vědecká práce prof. Černohorského, kterou dokumentuje více než 80 prací, se vždy prolínala s činností pedagogickou. Odborně se zaměřil především na rentgenografii. „Jeho unikátní nomografické metody pro interpretaci rentgenogramů polykrystalických látek předčily svou promyšleností ostatní grafické metody své doby. Dosvědčuje to mj. značný rozsah, který je jim věnován ve světově proslulé Příručce rentgenové strukturní analýzy polykrystalů Lva Iosifoviče Mirkina přeložené z ruštiny i do angličtiny a používané v USA. Soustředění na vědeckou práci ovšem neznamenalo, že by se o to méně věnoval studentům. Řada z nás prošla jeho rentgenografickou výchovou, při níž jsme se nejen naučili základům rentgenografie a pochopili podstatu metod přesného měření mřížkových parametrů, které jako jeden z řešitelů projektu Mezinárodní krystalografické unie vypracoval na špičkovou úroveň, ale především fyzikálně myslet,“ uvedla Jana Musilová.
Odborným zájmem prof. Černohorského je i fyzikální vzdělávání. Jako vynikající pedagog je znám několika generacím brněnských fyziků, jejichž vzdělávání a výchově se vždy věnoval s velkým nasazením; mnozí jeho žáci patří mezi světově uznávané fyziky. Ve Státním výboru pro vysoké školy se podílel na reformě studia na přírodovědeckých fakultách. Úsilí věnoval obnově a budování moderní výuky fyziky na našich univerzitách a od roku 1956 rozvoji původní vědecké tvorby v brněnských ústavech. Důležitou oblastí jeho odborného působení je i historie fyziky, v níž například na základě studia Newtonových spisů významně přispěl k výkladu jeho zákonů.
Vynikajících výsledků dosahoval i v době, kdy pro něj byly politické poměry nepříznivé – i tak dokázal svůj zájem o fyzikální vzdělání účinně prosadit. Ve Fyzikální sekci Jednoty čs. matematiků a fyziků založil odbornou skupinu Pedagogická fyzika, která sdružila pracovníky vysokých škol a vědeckých ústavů i učitelů středních škol. Jeho práce byla oceněna 29 medailemi a jinými uznáními v ČR i v zahraničí. Angažovanost ve prospěch vědy a vzdělání projevuje i v posledních pěti letech v Odborné skupině Organizace vědy České fyzikální společnosti JČMF, jejíž vznik inicioval mj. v reakci na snahy podřídit vývoj české vědy vadným metodám hodnocení. Neúnavně organizuje semináře této skupiny a s výsledky odborných kritických diskusí o vědě, vzdělání, jejich organizaci a legislativě vytrvale a nekompromisně seznamuje politiky, akademické funkcionáře i veřejnost.
lsd