Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2013  > říjen  > Ocenění

Čestné oborové medaile

Význační pracovníci Akademie věd ČR převzali 12. září 2013 za účasti osobností české vědy a vzdělanosti čestné oborové medaile. Nejvyšší ocenění De scientia et humanitate optime meritis převzal někdejší ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR dr. Zdeněk Havlas. Medaili Gregora J. Mendela za zásluhy v biologických vědách obdržel bývalý ředitel Biologického centra AV ČR prof. František Sehnal. Medaili za zásluhy o Akademii věd získali Božena Petschová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a dr. Vít Našinec, který před odchodem do důchodu působil v Biologickém centru.

16_1.jpg
Všechna fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Zleva: Zdeněk Havlas a Božena Petschová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, předseda AV ČR Jiří Drahoš, František Sehnal a Vít Našinec z Biologického centra AV ČR


Zdeněk Havlas se od studií na Přírodovědecké fakultě UK věnuje teoretické kvantové chemii; v oboru pokračoval i během aspirantury a v ÚOCHB, později jako vědecký pracovník. Věnoval se teorii slabých mezimolekulových interakcí, teorii reaktivity, struktuře molekulových krystalů, výpočtům elektronicky excitovaných stavů a relativistickým efektům v organických biradikálech. V poslední době se věnuje teorii štěpení singletu (Singlet Fission) s cílem výrazně zvýšit účinnost solárních článků. Publikoval 154 článků, jeho práce byly citovány více než 4700krát (4450krát bez autocitací), h-index 32; nejcitovanější práce více než 900krát – jde o vůbec nejcitovanější práci v ÚOCHB. V minulosti obdržel medaili Jana Hellicha za prosazení se v oboru (město Poděbrady, 2008), medaili Univerzity v Lovani (2010) a medaili České společnosti chemické (2011). V letech 2002–2012 stál v čele ÚOCHB a jeho působení v ředitelské funkci provázelo enormní úsilí; započal změny, které vedly k tomu, že se ústav v současnosti svou kvalitou přibližuje k obdobným institucím ve vyspělých evropských zemích (viz například zavedení tzv. „flat/PI-based structure“, vznik Gilead Sciences Research Center, IOCB lnvited Lecture Series, rekonstrukce areálu ÚOCHB). Zdeněk Havlas je členem Učené společnosti ČR a Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

16_1.jpg
Zdeněk Havlas

František Sehnal je celosvětově uznávaným entomologem a významným organizátorem vědecké a vzdělávací činnosti. Je autorem či spoluautorem více než 250 vědeckých publikací (3578 citací dle WoS) a 22 patentových osvědčení. Vychoval 20 českých a zahraničních doktorandů. Od roku 1991 přednáší na Jihočeské univerzitě. Je členem redakčních rad 10 renomovaných vědeckých časopisů a jedním z mála Čechů, kteří zastávali významné funkce v nadnárodních vědeckých organizacích – zmiňme například předsednictví (2004–2008) a nyní čestné členství ve výboru pro světové entomologické kongresy. Je čestným členem Americké entomologické společnosti a Československé společnosti pro vědu a umění. Ocenění obdržel v USA, SRN, Koreji a Japonsku. Jeho organizační činnost na národní úrovni zahrnovala funkci prorektora JU (1992–1995) a místopředsedy Grantové agentury AV ČR (1998–2001). Již druhé funkční období je členem Akreditační komise MŠMT. Obdržel též několik ocenění AV ČR. Světovou proslulost získal za práce v oblastech endokrinologie a vývojové biologie hmyzu – především za přínos k pochopení mechanismu hormonální regulace ontogenetického vývoje a rozmnožování. Zasloužil se i o využití poznatků ve vývoji biologicky účinných látek hmyzího původu pro regulaci škůdců. V současnosti se s mladšími kolegy věnuje výzkumu hedvábí a praktickému využití jeho komponent v biomedicíně. S týmem dalších spolupracovníků se zabývá hodnocením environmentálních rizik geneticky modifikovaných plodin. František Sehnal je nesporně jedním z nejvýznamnějších českých biologů, který svými výsledky a pedagogickými schopnostmi ovlivnil několik generací vědců v oblastech fyziologie hmyzu i entomologie nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku.

16_1.jpg
František Sehnal

Božena Petschová působí v ÚOCHB od roku 1982 v ekonomickém oddělení – od roku 2003 jako zástupce ředitele pro ekonomiku. Dlouhodobě je také členkou Ekonomické rady AV ČR. Největším přínosem Boženy Petschové jsou výsledky ekonomického oddělení ústavu, za který zodpovídá, tj. dodržování finanční a rozpočtové kázně, sestavování rozpočtu, plánování investic na daný rozpočtový rok atd. Má velké zásluhy i v celoakademickém měřítku na výběru a implementaci elektronické verze účetnictví a na správě dokumentů. Díky jejímu úsilí se přechod na elektronickou formu udál bezproblémově; s jejím zavedením pomáhala i jiným ústavům.

16_1.jpg
Božena Petschová

Vít Našinec ukončil studium biochemie na Přírodovědecké fakultě UK jako promovaný biochemik; následně nastoupil na pracoviště, kde byla biochemie okrajovou disciplínou. V roce 1979 přešel do Ústavu experimentální botaniky ČSAV, kde měl pro svou práci dobré zázemí. Krátce nato přestoupil do nově zřízeného pracoviště ÚEB v Českých Budějovicích a byl znovu nucen spoléhat se ve výzkumu jenom na sebe. V roce 1989 mu přibyly úřední povinnosti, protože se stal zástupcem ředitele ÚEB a o rok později ředitelem nově vzniklého Ústavu molekulární biologie rostlin, který byl součástí Jihočeského biologického centra ČSAV v Českých Budějovicích. Po zrušení centra a osamostatnění jeho ústavů se Vít Našinec stal ředitelem Společné technickohospodářské správy biologických pracovišť a tuto funkci vykonával až do roku 2006. Po opětovném sloučení pěti ústavů do BC AV ČR tuto funkci vykonával až do odchodu do důchodu v červenci 2012. Z výše uvedeného je zřejmé, že Vít Našinec obětoval kariéru vědce organizační práci pro Akademii věd. Zasloužil se o udržování a postupné zlepšování areálu BC AV ČR v českých Budějovicích, aktivně též mnoho let pracoval v Ekonomické komisi AV ČR.

16_1.jpg
Vít Našinec