Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2013  > říjen  > Úvodník

Společnost, věda, Akademie

Říjen plný paradoxů, napadá mě myšlenka, když čtu v monitoringu tisku vášnivé reakce na vyjádření odcházejícího premiéra v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že Akademie věd nemá žádné pořádné výsledky. Z mysli nemohu v této souvislosti vytěsnit otázku, kde by naše země asi mohla být, kdyby chemika Ottu Wichterleho nechali představitelé minulého režimu svobodně bádat? V tomto měsíci sté výročí jeho narození (27. 10. 1913, Prostějov) oslavují nejen vědci, ale připomíná si ho celá společnost. Přitom je důležité zdůraz­nit, že mimo odborných znalostí to byla navíc jeho neuvěřitelná vytrvalost a ne­zlomnost, co nakonec dopřálo lidem těšit se z praktických výsledků jeho práce. Dlužno podotknout, že v úspěšné tradici přenosu myšlenek do praxe pokračuje Wichterlův domovský Ústav makromolekulární chemie AV ČR dodnes.

wichterle.jpg
Foto: Oleg Homola, archiv autora
V jubilejním roce dvaceti let existence Akademie věd České republiky si současně připomínáme sté výročí narození jedné z nejvýjimečnějších osobností naší vědy, čestného předsedy AV ČR profesora Otto Wichterleho, uznávaného vědce, vynálezce a člověka neobyčejných morálních kvalit. Jeho životní osud, způsob, jakým i v nejtěžších dobách reagoval a věcně argumentoval, by měl být inspirací a příkladem podnes. Jeho osobnost představuje po celý říjen výstava
Otto Wichterle v archivních dokumentech ve foyer budovy Akademie věd ČR na Národní třídě, která se koná pod záštitou České komise pro UNESCO.

Ani letošní, vysoce prestižní národní cena Česká hlava jistě nebude udělena za „nic“. RVVI pro ni navrhla medievistu Františka Šmahela, přestože právě jemu neblaze proslulý „kafemlejnek“ dosti nepěkně namlel (pochopitelně ve smyslu natloukl). Navzdory skutečnosti, že rozsáhlé historické dílo nemůže uspokojit technokratické požadavky na zvážení hodnoty vědeckého významu pouhým potěžkáním bankovkového výnosu (na rozdíl od středověku už se holt zlatem ani mincemi neváží), je historik F. Šmahel respektovanou vědeckou osobností doma i v zahraničí. Letošní držitel této vládní ceny už je tedy znám, přestože mu bude oficiálně předána na galavečeru 17. listopadu.
Počátkem října tradičně panuje v části populace všeobecné napětí a pozornost se upírá ke Stockholmu – udělují se totiž Nobelovy ceny. Letos jiskřila oblast fyziky „šuškandou“ v blaženém očekávání, zda nobelovská komise zvedne prst pro největší společný evropský projekt v CERN, kde vědci konečně prokázali existenci dlouho předpovídané částice – Higgsova bosonu. A skutečně se tak 8. října stalo. U tamějšího výzkumu, na němž se podílejí i čeští fyzikové, by si již dnes nedovolil nikdo zpochybnit, že ryze teoretické bádání přineslo lidem spoustu vedlejšího užitku. Nejen veskrze známou webovou síť…

04_1.jpg
Foto: Archiv CERN

Říjen plný paradoxů. Odcházející premiér Jiří Rusnok jako jeden z představitelů naší země a naší vědy poklepal 7. října ve Vestci na základní kámen stavby komplexu BIOCEV, který vzniká v těsném partnerství Akademie věd a Univerzity Karlovy. Přejme BIOCEV, aby získal hodně talentovaných, pracovitých i zásadových osobností, které se už nebudou muset o svůj výzkum prát.

MARINA HUŽVÁROVÁ