English
V roce 1150. výročí příchodu Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu se koná bezpočet akcí, jež připomínají mimořádný význam jejich působení pro rozvoj kultury a vzdělanosti nejen v českých zemích či na Slovensku, ale i ve slovanském areálu obecně. O některých těchto akcích jejich účastníci v Akademickém bulletinu průběžně referují. Je potěšující, že se k odkazu věrozvěstů hlásí nejen slovanské země, ale i Rumunsko – stát, v němž se sice hovoří jazykem neslovanským, ale církevněslovanské písemnictví zde zanechalo hluboké kořeny. Není bez zajímavosti, že staré rumunské texty byly psány cyrilicí, kterou vytlačila latinka až v 19. století.
Foto: Archiv ÚČJ AV ČR
Hlavní organizátorka Antoaneta Olteanu (druhá zleva) z katedry rusistiky a slavistiky Fakulty cizích jazyků a literatur Univerzity v Bukurešti s velvyslanci a představiteli církve
K cyrilometodějskému výročí uspořádala katedra rusistiky a slavistiky Fakulty cizích jazyků a literatur Univerzity v Bukurešti ve dnech 14.–15. června 2013 mezinárodní konferenci Přínos Cyrila a Metoděje pro rozvoj evropské kultury, kterou iniciovalo české velvyslanectví v Rumunsku ve spolupráci s velvyslanectvím Slovenské republiky. Slavnostního zahájení, které hostily prostory rektorátu bukurešťské univerzity, se zúčastnili též ambasadoři Bulharska, Chorvatska, Makedonie, Polska a Ruska.
Úvodem akce vystoupili rektor bukurešťské univerzity prof. Mircea Dumitru, děkan Fakulty cizích jazyků a literatur prof. Liviu Franga a představitel pravoslavné církve Vasile Mihailă, působící v chrámu Cyrila a Metoděje v Bukurešti; lesku zahájení dodaly projevy velvyslanců, v nichž každý z nich vyzdvihl význam soluňských bratrů jak z hlediska své země, tak v obecnějším měřítku.
Pozvání na konferenci přijali odborníci z osmi zemí; vedle pořádajícího Rumunska se jí zúčastnili zástupci univerzitních i akademických institucí různého zaměření z Bulharska, České republiky, Chorvatska, Makedonie, Polska, Ruska a Slovenska. Na plenárním zasedání zazněly referáty, v nichž renomovaní jazykovědci–slavisté, filologové, historici, literární vědci, religionisté aj. analyzovali cyrilometodějskou problematiku ze zorného pole svých oborů. Například vedle přednášek o významu misie Cyrila a Metoděje pro rozvoj křesťanství obecně i v jednotlivých národních kulturách nebo o cyrilometodějském fenoménu v literatuře a historiografii nejen slovanských národů, ale i u Rumunů, Moldavanů či Maďarů byl věnován prostor též jazyku – tj. staroslověnštině. Přednášející vystoupili i s příspěvky o jazyce konkrétních staroslověnských památek, většinou v jejich církevněslovanských redakcích. V dalších referátech se zabývali ortografií památek z různých aspektů či reflexí staroslověnštiny, respektive církevní slovanštiny v současných slovanských i neslovanských jazycích – a to mnohdy na principu komparace slovanského a neslovanského prostředí. Na téma Přínos soluňských bratří pro slavistická a etymologická bádání, jehož spoluautorkou je dr. Ilona Janyšková z Ústavu pro jazyk český AV ČR, vystoupila na sympoziu díky pozvání a finanční podpoře českého velvyslanectví jako jediná zástupkyně České republiky rovněž autorka tohoto příspěvku.
Přednášky se setkaly se živým zájmem posluchačů; konference se konala v srdečné a dělné atmosféře – živě se diskutovalo jak v plénu, tak v kuloárech.
Podnětným doplněním odborné části konference bylo zahájení výstavy Cyril a Metoděj v prostorách katedry rusistiky a slavistiky Fakulty cizích jazyků a literatur, kterou připravila prof. Anisava Miltenova z akademického Ústavu bulharské literatury (mj. autorka putovní výstavy o Supraslském kodexu – viz AB 7–8/2013). Součástí programu byl i kulturně-společenský večer na slovenské ambasádě a poutavá exkurze po kulturních památkách v okolí Bukurešti.
HELENA KARLÍKOVÁ,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.