English
Pět měsíců po ustavení bruselského sekretariátu asociace Science Europe v březnu 2012 se jeho výkonnou ředitelkou stala Britka Amanda Crowfoot. Její kariéra je s vědou a výzkumem spojena již více než deset let – od roku 2001 totiž působila ve styčné kanceláři Velké Británie pro výzkum v Bruselu (UK Research Office – UKRO), od roku 2005 jako její ředitelka.
Foto: Archiv Amandy Crowfoot
Výkonná ředitelka asociace Science Europe Amanda Crowfoot
Jaké postavení má asociace Science Europe v Evropském výzkumném prostoru?
Science Europe slouží především k identifikaci a reprezentaci společných zájmů jednotlivých členských organizací, které rovněž podporuje v jejich působení v evropském výzkumu. Naše aktivity se zaměřují i na posílení Evropského výzkumného prostoru. K podpoře vědeckého hlasu při utváření výzkumné politiky přispívá šest vědeckých výborů, v nichž zasedá 15 významných vědců.
Aktivity Science Europe vycházejí z dlouhodobé spolupráce mezi členy; stavíme na Evropské asociaci vedoucích pracovníků organizací, kteří se vedle výzkumu zabývají
i jeho financováním (European Heads of Research Councils – EUROHORCs), a politické činnosti Evropské nadace pro vědu (European Science Foundation – ESF). Chtěli jsme, aby vznikla politická organizace se stálým sekretariátem v Bruselu.
Ustavující Valné shromáždění Science Europe se uskutečnilo v říjnu 2011. Lze říci, že je vaše organizace již plně etablována? S jakými problémy jste se potýkali?
Plně zařízeni ještě zdaleka nejsme, ovšem zaznamenali jsme velký pokrok. Coby nová organizace jsme se potýkali s logistickými problémy, mj. při hledání kancelářských prostor a ustavení vnitřních struktur. Museli jsme sestavit pracovní tým, který v současnosti rozšiřujeme o dalších šest zaměstnanců; do léta u nás bude působit dohromady 16 lidí. Můžeme tak rozšířit naše aktivity. Chtěli bychom, aby nás ostatní aktéři vědní politiky chápali jako klíčovou politickou organizaci. Vydali jsme proto již mnohá společná stanoviska týkající se aktuálních témat a ve spolupráci s Evropskou komisí a s dalšími organizacemi participujeme na vysoce profilovaném ERA partnerství.
Jak spolupracujete s dalšími asociacemi, například Evropskou nadací pro vědu (European Science Foundation – ESF)?
S Evropskou nadací pro vědu jsme navázali intenzivní pracovní vztah; podpořili jsme například vazby mezi předsedy dosavadních stálých výborů ESF a nových vědeckých výborů Science Europe. Spolupracujeme ovšem i s dalšími organizacemi, jako jsou evropské výzkumné instituce, univerzity či nadace. Rovněž jsme se zapojili do Celosvětové rady pro výzkum (Global Research Council – GRC) a zorganizovali evropský regionální přípravný workshop pro summit GRC 2013.
Science Europe reprezentuje více než 50 organizací z 26 zemí (k únoru 2013). Jaká témata jsou prioritní? Je obtížné při takovém počtu organizací hledat společné postoje?
Upřednostňované oblasti jsou převážně obsaženy v Cestovní mapě ERA. Momentálně se držíme verze sestavené EUROHORCs a ESF v roce 2009. Aktualizovaná cestovní mapa, kterou v současnosti připravuje naše pracovní skupina, pokryje témata, jako jsou přeshraniční spolupráce, otevřený přístup, kariéra výzkumných pracovníků, integrita výzkumu, výzkumné infrastruktury, věda ve společnosti a ex-post hodnocení výzkumu.
Co se týče druhé části otázky, nacházet společné postoje je pro nás klíčové. Přijali jsme proto metodiku, jež tyto společné postoje umožňuje realizovat. Uvědomujeme si však, že máme rozličné názory a k některým tématům jen těžko zaujmeme společná stanoviska.
Vyplývají ze členství v Science Europe nějaké výhody?
Výhodou členství je například šíření společných postojů, což jednotlivým organizacím pomáhá ovlivňovat vědní politiku. Stanoviska reprezentující více než 50 organizací mají na evropské úrovni mnohdy větší odezvu než lobbování jedné instituce. Jako příklad poslouží nedávné vyjádření k výzkumu v Evropské unii, v němž požadujeme zachovat navrhovaný rozpočet Horizontu 2020.
Při vyjednávání rozpočtu EU je oblast výzkumu na tom dobře; oproti předchozímu programovému období byl rozpočet navýšen, zatímco jiné oblasti zaznamenaly škrty; na vyjednávání měl vliv lobbing výzkumné komunity včetně Science Europe. Výhodou jsou i vazby mezi jednotlivými členy a spolupráce na řešení důležitých politických otázek. Členové mají navíc přístup k práci vědeckých výborů, k novinkám z Bruselu (například v našem měsíčním newsletteru) a mají příležitost navazovat kontakty na valných shromážděních a akcích.
Na čem momentálně pracujete?
Aktuálně máme v úmyslu dokončit revizi již zmíněné cestovní mapy, abychom měli k dispozici akční plán na další roky. Finalizujeme i složení vědeckých výborů a ustavujeme pracovní skupiny k politickým tématům, jež jsou pro nás relevantní. Do budoucna se musíme ujistit, že dosahujeme výsledků stanovených v cestovní mapě. Jsem si však jistá, že stojíme na pevných základech a máme zainteresované členy.
ANEŽKA PALKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR