English
Poté, co Evropský parlament a Rada EU schválily v březnu 2008 zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (European Institute of Innovation and Technology – EIT), reakce a očekávání odborné veřejnosti se do značné míry rozcházely.
Na jedné straně veřejnost vnímala institut coby „vlajkovou loď“ evropské excelence v oblasti inovací, na straně druhé jako počin, jehož význam se zrcadlí především na politické úrovni a nikoli mezi potenciálními partnery z univerzit, výzkumných ústavů a firem. V současnosti se má EIT stát součástí programu Horizont 2020 (prvního pilíře na podporu excelentní vědy) a jeho rozpočet je navržen na 3,18 miliardy eur (pro srovnání, na období 2008–2013 má EIT rozpočet 309 mil. eur).
Vznik tohoto institutu od počátku odrážel snahu Evropské unie vytvořit organizaci, jež by mohla konkurovat nejvýznamnějším hráčům na globálním vědecko-výzkumném, vzdělávacím a inovačním poli, jako je např. Massachusettský technický institut v USA (MIT). Tzv. „inovační továrny“ (Knowledge and Innovation Communities – KICs), jež dosud vznikly, představují jeho operativní nástroj. V současné době existují tři
– v oblasti klimatických změn (Climate-KIC), energetiky (KIC InnoEnergy) a informačních a komunikačních technologií (EIT ICT Labs). Jde o samostatné právní subjekty, které získávají financování především z příspěvků od svých členů; EIT poskytuje na fungování KICs ze svého rozpočtu pouze jednu čtvrtinu požadovaných prostředků. V čele tohoto uskupení obchodního typu stojí výkonný ředitel odpovědný za strategii a řízení. Maticová struktura KICs poukazuje na skutečnost, že jsou jednotliví partneři rozmístěni v různých evropských zemích a dohromady tvoří rozsáhlou síť. Partneři KICs nemohou vždy počítat s deklarovanou finanční podporou EK (nejde o nový finanční nástroj). EIT tak reprezentuje snahu EK zvýšit tzv. pákový efekt na podporu inovací v Evropě a aktivovat národní a regionální poskytovatele finančních prostředků.
Dosavadní působení EIT a jednotlivých KICs představuje kombinaci jak pozitivních, tak i negativních zkušeností, jež mnohé instituce od účasti odradily. Pozitivem je, že se na evropské úrovni podařilo zahájit novou iniciativu, v níž se prostřednictvím KICs implementují nové postupy k propojování tří oblastí znalostního trojúhelníku. Jde například o nové magisterské a doktorské programy, vytváření nových společných podniků (tzv. joint venture), školení v oblasti podnikání a zakládání start-up společností na komercializaci vědecko-výzkumných výsledků, vytváření podnikatelských inkubátorů apod. Na druhou stranu se některé instituce při snaze participovat setkaly kvůli absenci transparentních pravidel pro výběr partnerů KICs s nepřekonatelnými problémy. EIT tak pro mnohé z nich představuje „klub vyvolených“; podobnou zkušenost zaznamenal i prozatím jediný český zájemce.
V září 2012 publikoval EIT první informační brožuru, která představuje dosavadní úspěchy jednotlivých KICs; zahrnuje konkrétní příklady z oblasti vzdělávání lidských zdrojů a péče o talenty, překlenutí inovačních mezer mezi nápady a trhem a podpory rozvoje podnikání a obchodu. Konkrétní výstupy prezentovala rovněž konference kyperského předsednictví k EIT, jež se konala 8. až 9. listopadu 2012 v Larnace. Za příklad inovativního podniku zapojeného do Climate-KIC, který získal ocenění EIT za rok 2012, slouží britská firma Naked Energy. Do magisterského programu KIC EIT ICT Labs se letos na podzim zapojila stovka studentů – samozřejmostí je mobilita v rámci 19 partnerských vysokých škol a získání dvojího titulu. Osobní zkušenosti přednesli na konferenci v Larnace studenti z Turecka, Spojeného království a Indie. KICs rovněž pomáhají malým a středním podnikatelům nastartovat spolupráci s dalšími zeměmi (tzv. soft landing). Úloha EIT v evropském inovačním prostředí bude tématem konference irského předsednictví v Dublinu v závěru dubna 2013. K novinkám v programovacím období EU 2014–2020 patří možnost využívat strukturální fondy na spolufinancování Kolokačních center (CLC) i Regionálních inovačních center (RICs) EIT.
Návrh programu Horizont 2020 představuje pro EIT významný impulz k rozvoji a posilování svého postavení. Již nyní se připravuje vytvoření dalších tří nových KICs, a to v oblastech potravin (Food for Future), materiálů (Raw Materials) a zdraví (Healthy Living & Active Ageing). Politické nadšení, jež doprovázelo zrod EIT před čtyřmi lety, nyní poněkud utlumila ekonomická krize v Evropě. Avšak bude-li navrhovaný rozpočet schválen, dostane EIT jasný signál, aby udělalo maximum pro to stát se „vlajkovou lodí“ evropské excelence v oblasti výzkumu a inovací.
KATEŘINA SLAVÍKOVÁ a ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel, Technologické centrum AV ČR