English
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR vyhlásil 26. září 2012 ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu a za podpory Körberovy nadace z Hamburku výsledky šestého ročníku dějepisné soutěže pro studenty středních škol EUSTORY. Autorům vítězných prací, jež se tentokrát věnovaly pamětním místům na komunistický režim, poblahopřáli mezi jinými čestný předseda Akademie věd Rudolf Zahradník a ředitel ÚSD AV ČR Oldřich Tůma, který s potěšením ocenil práci a talent středoškoláků, ale také dobrou zprávu, že má respektovaný projekt pokračovat i v dalších letech.
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Ceny studentům předal čestný předseda Akademie věd Rudolf Zahradník.
Do EUSTORY, kterou napříč Evropou organizuje Körberova nadace, se čeští středoškoláci poprvé přihlásili v roce 2001. Podle Oldřicha Tůmy se do soutěže od té doby zapojilo přes 700 studentů z více než 150 středních škol s tím, že pro některé jistě představovala nezanedbatelný stimul k studijní a posléze profesní kariéře. Vzdělávacího projektu se v současnosti účastní již 15 evropských států, přičemž národní soutěže organizují jednotlivé země samostatně. Cílem je vzbudit u studentů zájem o historii a její studium a prostřednictvím vlastního bádání v místě svého bydliště nebo studia pochopit, čím se evropské národy odlišují a co je naopak spojuje.
Pro zúčastněné státy vyhlašuje Körberova nadace společné téma, jež se určitým způsobem vztahuje k současným společenským problémům. Také s ohledem na diskusi k problematice třetího odboje zvolili organizátoři tentokrát téma Pamětní místa na komunistický režim. „Věříme, že takto zaměřené práce přinesou nové autorské pohledy. Téma zároveň vytváří prostor pro regionální historický výzkum, včetně toho, že zdůrazní metody práce s pamětníky, jež umožní vystavět autentický a svébytný příběh o zvoleném pamětním místu,“ vysvětluje garant projektu Vojtech Čelko.
Při vyhlašování vítězů v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze promluvila ke studentům zástupkyně Körberovy nadace Kirsten Elvers. Název EUSTORY podle jejího názoru dobře vystihuje význam soutěže, do níž se už od roku 2001 zapojily tisíce studentů z 22 zemí Evropy: „Smyslem je iniciovat tolik potřebný dialog o historii. Vaše práce, v nichž jste hledali stopy minulosti, se o to úspěšně pokusily. Věřím, že vás pátrání v historii vašeho okolí bavilo.“
Nejlepšími autory a autorskými týmy se letos stali studenti z osmi českých a moravských gymnázií. Odborná porota sestávající z historiků a pedagogů označila za nejlepší práci studii Křivdy na duši i na majetku studentek – Jany Dvořákové, Petry Vinklářové a Magdalény Kameníkové z Gymnázia dr. Aleše Hrdličky v Humpolci (kompletní výsledky viz www.usd.cas.cz). Trojice nadějných badatelek popsala kolektivizaci českého venkova na osudu vesnice Radňov u Humpolce; podklady získávala v pelhřimovském archivu, humpoleckém muzeu i prostřednictvím rozhovorů s pamětníky. Za odměnu se oceněné studentky mj. zúčastnily týdenního semináře – jedna se podívala do Berlína, další dvě do Tallinu. Na druhém místě se umístili Martin Lapčík a Tomáš Nagy z Biskupského gymnázia v Ostravě, kteří zpracovali osudy kostela sv. Josefa (zvaného též Don Bosco) a jeho farníků v čase komunistické perzekuce. Na Tomáše Nagyho, který při předávání cen přiblížil průběh mezinárodní akademie EUSTORY v Berlíně, jíž se v září zúčastnil, nejvíce zapůsobily rozhovory s pamětníky: „Zaujala mne především jejich odvaha pokračovat v činnosti, v jejíž smysl věřili – a to i přesto, že věděli, že je sledují agenti Státní tajné bezpečnosti.“
Slavnostní ceremoniál tradičně završilo udělení ceny revue Dějiny a současnost za nejlepší literárně zpracovanou soutěžní práci, kterou předal předseda Redakční rady Vít Vlnas. Obdobně jako v předchozích ročnících vydá ÚSD AV ČR sborník nejlepších prací. Závěrem vystoupil předseda občanského sdružení PANT Petr Pánek. V roli představitele organizace, jež od příštího ročníku EUSTORY v Česku koordinuje, ozřejmil její hlavní aktivity orientované na podporu výuky moderních dějin (více na vzdělávacím portálu www.moderni-dejiny.cz).
„Českou společnost zachvátila jakási apatie. Kdyby předseda vlády ohlásil, že se na nás budou štípat kusy dřeva, postavili bychom se do řady a čekali, až na nás dojde. Za dvaadvacet let od pádu režimu jsme se stali z polodivošské země společností polocivilizovanou a polokulturní. Vy jste zárukou, že se dočkáme opravdové renesance a nápravy,“ apeloval na studenty Rudolf Zahradník, který soutěž EUSTORY od prvního ročníku zaštiťuje.
LUDĚK SVOBODA