ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Ukaž svou energii – Týden vědy a techniky 2012

Když se v říjnu 2001 uskutečnil premiérový ročník Týdne vědy a techniky (navazoval na Dny otevřených dveří, které pořádaly ústavy od r. 1998), tehdejší organizátoři asi netušili, jak významné postavení si mezi popularizačními aktivitami AV ČR během jedenácti ročníků vybuduje. Tentokrát vědecký festival v tradičním podzimním čase „ukousl“ z kalendáře rovnou dva týdny, když od 1. do 15. listopadu 2012 nabídl více než 400 akcí v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě i dalších městech. Mottem letošního ročníku se stala energie vědy. „Rádi bychom totiž poukázali, že energie je především síla a vůle k činům, objevování a chuť k vynalézání,“ vysvětlil při zahájení předseda AV ČR Jiří Drahoš.

07_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Nemyslíš? Kuličkou nepohneš!

Neformálního otevření Týdne vědy a techniky se 31. října 2012 v pražském sídle Akademie věd vedle předsedy Jiřího Drahoše dále zúčastnili někdejší předseda Václav Pačes, místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková, zástupkyně hlavního partnera festivalu Skupiny ČEZ Marie Dufková, šéfredaktorka časopisu Lidé a země Lenka Klicperová či Monika Vondráková, ředitelka Nadačního fondu Karla Janečka, který se k podpoře TVT připojil před dvěma lety. Podle předsedy AV ČR je příznačné, že největší festival svého druhu v tomto státě pořádá nejvýznamnější vědecká instituce: „Někteří se možná pozastaví, proč trvá 14 dnů. Od prvního ročníku, kdy sestával jen z několika přednášek a Dnů otevřených dveří, ovšem mohutněl a expandoval i mimo hlavní centra, v nichž sídlí akademické ústavy, a narůstal počet partnerů a spolupracujících in­stitucí. Ukázalo se, že je potřeba týden o něco prodloužit. Dohodli jsme se však, že v názvu zůstane týden.“
Příjemný podvečer, jehož se, dlužno podotknout, nezúčastnilo tolik novinářů, kolik by si zahájení významné akce na podporu vědy jistě zasloužilo, pozvolna vyústil ve vernisáž Botanika známá neznámá – 100 let České botanické společnosti, jež se, jak vyzdvihl předseda společnosti Lubomír Hrouda, věnovala pozoruhodným problémům botaniky řešeným nejnovějšími metodami, resp. souvisejícím s ohrožením naší přírody, například invazivními rostlinami.
Všichni, kdo se chtěli potěšit z botanické expozice v centru ICAVI, se „prokousávali“ zástupy studentů okupujících stánek Technet.cz, který stejně jako v minulém roce strategicky obsadil foyer hlavní budovy AV ČR. O pozornost zde soupeřily moderní technologie, s nimiž se jinak nelze běžně seznámit. Zájmu se těšily především 3D televizor Toshiba s 3D tiskárnou a pozoruhodná soutěž Mindball, v níž vítězili ti, kdo dokázali lépe soustředit své myšlenky. Cílem hry, jež se využívá k psychickému tréninku manažerů či sportovců, bylo soustředěním (mozkovou aktivitu snímala čelenka se senzory) dotlačit kuličku na stranu protivníka. Fanoušci technologií si mohli dále vyzkoušet helmu s 3D zobrazovačem nebo si pohrát s televizorem Samsung, který lze ovládat hlasem či gesty. Technet.cz připravil pro festival rovněž přednášky – první na téma Třikrát do hlubin vesmíru – Jak Čechoslováci pomáhají dobývat kosmos, v níž se novinář a publicista Karel Pacner (během TVT rovněž pokřtil svou nejnovější vzpomínkovou knihu – více zde) spolu s ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem a ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Marcelem Grünem podívali na československou, později českou stopu ve výzkumu vesmíru. Druhá přednáška (Pavel Kasík) se věnovala nástrahám sociálních sítí, jež stále více poznamenávají vnímání okolního světa i nás samých.

07_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
3D televizor bez brýlí

Soudě nejen podle návštěvnosti „trojrozměrného“ stánku Technet.cz se středoškoláci o technické obory zajímají i co se týče jejich studia. Podle mnohých názorů se však české univerzity nabízející vzdělání v technických vědách dlouhodobě potýkají s nedostatkem uchazečů. A pokud se studenti hlásí, jejich připravenost na vysokoškolské studium není vždy nejlepší, jak ostatně potvrzuje například Radim Čech z katedry materiálů a technologií pro automobily Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava: „Dnešní mládež má úplně jiné zájmy a v zásadě se nechce na ničem podílet a cokoli vytvářet. V médiích se navíc často prohlašuje, že není nutné se příliš snažit a mít kvalitní vzdělání, abyste něčeho dosáhli. O to více se na naší škole snažíme tento přístup napravit.“ Podle R. Čecha tkví řešení celoevropského problému především v inter­aktivní výuce, jež přírodní a technické obory studentům zpřístupní lépe než biflování. Jedním z kroků, jež jeho domovská katedra podniká ve spolupráci Fakultou metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU, je prezentace vozu StudentCar FireLine, který navrhli a zkonstruovali zaměstnanci a studenti z těchto pracovišť. Sportovní roadster, který si fanoušky získal na akcích po celém Česku, parkoval v průběhu festivalu na dvoře hlavní budovy. „Využíváme jej k propagaci našeho oboru. Když studenti vidí jeho konkrétní výsledek, ke studiu na naší vysoké škole je to motivuje.“
 

07_1.jpg
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Na dvoře hlavní budovy AV ČR se představil sportovní roadster StudentCar FireLine.

Nedostatku uchazečů s kvalitním vzděláním v přírodních a technických vědách čelí i soukromý sektor – mezi jinými i jedna z nejúspěšnějších nadnárodních korporací v oblasti informačních technologií – společnost IBM (International Business Machines Corporation). Jak potvrzuje specialistka společenské odpovědnosti této organizace Ivana Ježková, je stále patrnější, že nízká podpora uvedených oborů může v nejbližších letech výrazně ohrozit českou konkurenceschopnost: „Když se studenti ve škole setkají s matematikou nebo fyzikou, považují je za příliš složité či nudné předměty, protože jejich výuka není doposud dostatečně interaktivní a založená na zážitcích. Cílem našeho workshopu, na němž si děti mohli na programování Lego robotů vyzkoušet konkrétní postupy, je ukázat, že i přírodní a technické vědy mohou být zábavné. Vzdělávacími programy se spolu s vysokými školami snažíme pracovat i s těmi nejmladšími, abychom je motivovali ke studiu i jiných oborů než humanitních. Pokud vystudují obory přírodní a technické, mohou pracovat v nadnárodních společnostech, jakou je i například IBM,“ vysvětluje Ivana Ježková. Respektovaná společnost nezůstala na TVT jen u nejmenších adeptů vědy. Pro středoškolačky rozhodující se o dalším studiu připravila ve spolupráci s ČVUT seminář, na němž studentky diskutovaly se ženami z této společnosti. „Dívky se o přírodní vědy bohužel příliš nezajímají, a tak je jedním z našich dalších cílů, aby se jich v této oblasti profilovalo více než doposud,“ doplňuje Ivana Ježková.

07_1.jpg
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Na workshopu společnosti IBM žáci programovali Lego roboty tak, aby podle jejich pokynů projely co nejrychleji a nejbezpečněji připraveným bludištěm.

V tomto kontextu poněkud překvapivý pohled, jak se vyvíjejí priority středoškoláků týkající se studia na vysoké škole, přinesl nedávný průzkum Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium. Podle analýzy, kterou zpracovala společnost SCIO, nejsou obavy, že se studenti hlásí spíše k humanitním oborům, opodstatněné. Největší podíl žáků středních škol, a to zhruba 22 %, totiž upřednostňuje na začátku maturitního ročníku technické vysokoškolské obory. O ekonomii se zajímá okolo 17 %, o společenské vědy 12 %, o práva 7 %; nejméně jsou v kurzu zemědělské obory (asi 1 %). Preference studentů se mezi prvním a čtvrtým ročníkem proměňují, když 56 % z nich by v posledním roce studia volilo jiný obor nežli na začátku; nejméně často mění upřednosťovaný obor zájemci o technické obory. Po podání přihlášek však mají největší podíl ekonomicky zaměřené fakulty; u ekonomických a společenskovědních oborů dochází k významnému nárůstu zájmu mezi prvním a čtvrtým ročníkem.

07_1.jpg
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Přestože bankovka hořela vysokým plamenem, majiteli se vrátila v pořádku.

07_1.jpg
Foto: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Třaskavá podívaná Paula E. Reyes-Gutierreze a Zbigniewa Zawady v průjezdu hlavní budovy AV ČR

V e shodě s mottem Týdne vědy a techniky nechyběla energie Paulu E. Reyes-Gutierrezovi a Zbigniewu Zawadovi z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří svou výbušnou podívanou plnou neotřelých chemických experimentů pro jistotu přesunuli z ohlášeného Velkého sálu do průjezdu hlavní budovy AV ČR. Dvojice mladých badatelů neváhala a bez odkladu „zaútočila“ na všech pět smyslů, a tak studenti nosy nasávali příjemné vůně i odporné pachy, jazykem ochutnali čisté chemikálie, očima pozorovali změny barev, atypické chování plamene i exploze, hmatem zjišťovali změny teplot a nakonec zažili exploze, jež probudily nejen jejich sluch (výbuch byl slyšet až na piazzettě Národního divadla). Podle Paula Reyese si mnohdy neuvědomujeme, že chemická energie je vlastně nejčastější formou energie, kterou využíváme – ať již v bateriích mobilních telefonů či v televizních ovladačích, kdy zprostředkuje provedení požadovaných funkcí. Rovněž buňky živých organismů by bez ní okamžitě zahynuly. Můžeme ji proto definovat jako schopnost chemické látky podstoupit transformaci chemickou reakcí či potenciál látky přeměnit jinou chemickou látku.

07_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Nesoutěžní setkání FameLab v pražském Clam-Gallasově paláci

Přízeň si získala rovněž soutěž FameLab, kterou do Česka v roce 2011 uvedly společnost RSJ algorithmic trading, Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu a British Council – Česká republika. Zábavná podívaná se zrodila ve Velké Británii a úspěšně se šíří po celém světě, protože poskytuje jedinečnou příležitost, jak vtipně popularizovat vědecké disciplíny. Podle ředitele British Council Nigela Bellinghama navíc mladým vědcům pomáhá zdokonalovat jejich schopnosti a získat nové kontakty se zahraničními kolegy. Pravidla FameLab jsou „prostá“ – během tříminutového vystoupení zaujmout, pobavit a přesvědčit porotu i publikum o významu prezentovaného výzkumu.
Tentokrát nesoutěžní setkání, jež uváděl ostřílený popularizátor Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR, představilo v zaplněném sále Clam-Gallasova paláce na pražském Starém Městě celkem devět vědců. Jmenovitě Rosalindu West a Andrewa Steela z Velké Británie, Bechara Saaba ze Švýcarska, Didaca Carmona z Rakouska, Yael Grossman z Izraele, Milivoje Krvavace ze Srbska, Moniku Koperskou z Polska a dvojici českých zástupců Akademie věd – Jana Klusáka z Ústavu přístrojové techniky a Jana Kalinu z Ústavu informatiky. Oba již v soutěži zaznamenali velké úspěchy. Zatímco Jan Klusák se letos v květnu stal Národním vítězem FameLab 2012, když si porotu získal prezentací Kterak babička vzorec vymyslela, Jan Kalina opanoval červnové mezinárodní klání v Dublinu. Matematik nedávno oceněný Prémií Otto Wichterleho pobavil pražské publikum vystoupením, v němž představil novou metodu včasného zjišťování srdečních kolapsů, a to nejen u vrcholových sportovců.

07_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Monika Koperská z Polska

Náporu v rámci Dnů otevřených dveří se tradičně těší nejen pražské ústavy. K oblíbené akci se podobně jako v minulých letech připojil například brněnský Ústav přístrojové techniky AV ČR, který připravil komentované prohlídky laboratoří se šesti zastávkami: „Chtěli jsme mj. ukázat, v jakém prostředí pracujeme a že projekty realizované na našem pracovišti jsou pochopitelné a dobře vysvětlitelné,“ uvedl Petr Jedlička z ÚPT. V akci doslova přitažlivé tak téměř devět stovek návštěvníků vidělo jeden z nejsilnějších magnetů, jaký čeští vědci používají pro zobrazování magnetickou rezonancí; magnet o síle 9,4 tesly slouží rovněž badatelům z dalších akademických pracovišť a univerzit moravské metropole. Během hodinového „kolečka“ v laboratořích mohli návštěvníci pod mikroskopem pohybovat rostlinnými buňkami pomocí optické pinzety a také se dozvědět, jak elektronový paprsek umí přetavit povrch železa způsobem, že na jeho povrchu vykreslí různé objekty – třeba fotografii. Pracovníci laboratoře elektronových mikroskopů pro změnu zpřístupnili nejvýkonnější rastrovací elektronový mikroskop v ČR a unikátní ultravysokovakuové zařízení pro studium povrchů. Vědci také neopomenuli ukázat, jak se dají návš­těvníci prostřednictvím laseru zhmotnit na zeď. „Oproti loňskému roku na náš ústav zavítalo o dvě stě návštěvníků více,“ vyzdvihl dr. Jan Chládek z ÚPT. Největší zájem měly tradičně střední školy z celého Jihomoravského kraje (okolo poloviny všech návštěvníků). Energií nabitý program ÚPT tím však nekončil – prohlídku pracovišť završilo představení Úžasného divadla fyziky (ÚDIF) Svět v tepelném záření za pomoci IR a TERMO kamery. Oblíbení divadelníci/popularizátoři vědy se o několik dnů později představili i ve Hvězdárně a planetáriu Brno, kde takřka dvěma stovkám zvídavých dětí a dospělých ukázali nejrůznější pokusy se světlem laserů.

07_1.jpg
Foto: Šimon Arthaj Řeřucha, Archiv autora
Ukázka levitace a pohybu vysokoteplotního supravodiče (supravodič v malé polystyrénové nádobce ve tvaru UFO) v magnetickém poli vytvořeném sadou permanentních magnetů

Pořádnou porci energie si vyžádal i výstup na královnu českého středohoří – Milešovku. Pracovníci zdejší meteorologické stanice všechny, kdo vyšlapali na 837 metrů vysoký vrchol, seznámili s metodami měření počasí a umožnili prohlídku 18metrové věže, na níž se ve výšce 10 metrů nachází vyhlídkový ochoz. Meteorologická pozorování a měření se zde s malou přestávkou v roce 1917 a během 2. světové války provádějí nepřetržitě od roku 1905; mnohé záznamy tak patří mezi vůbec nejdelší. Badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na observatoři, jež se řadí mezi základní klimatické stanice Světové meteorologické stanice (World Meteorological Organization – WMO), měří fyzikální charakteristiky stavu atmosféry, jako jsou především teplota, vlhkost a tlak vzduchu, rychlost a směr větru, dohlednost či množství oblačnosti.

Na přípravě vědeckého festivalu Týdne vědy a techniky, jehož akcí se zúčastnilo téměř 95 000 návštěvníků, se spolu se Střediskem společných činností AV ČR podílela všechna akademická pracoviště a více než 50 partnerských organizací. Program si můžete připomenout na www.tydenvedy.cz.

LUDĚK SVOBODA