English
Na sklonku minulého roku zamířilo do Budapešti téměř 800 význačných vědců, držitelů Nobelových cen, prezidentů akademií věd, politiků, lídrů průmyslového a technologického vývoje, akademiků, vědeckých novinářů a popularizátorů vědy z celého světa na již páté World Science Forum (WSF 2011), které bylo tematicky zaměřeno na možné změny v globálních přístupech a chápání vědy a s tím spojené nové příležitosti a výzvy.
Fota: Ivo Svejkovský, Archiv autora
Plenární zasedání se odehrávalo v budově Maďarského parlamentu.
Akci pořádala 17.–19. listopadu 2011 Maďarská akademie věd pod záštitou prezidenta a premiéra Maďarské republiky a za podpory významných světových institucí – UNESCO, International Council for Science (ICSU), American Association for the Advancement of Science (AAAS), Academy of Sciences for the Developing World (TWAS) a European Academies Science Advisory Council (EASAC).
S myšlenkou založit jedinečnou platformu pro dialog mezi výše zmíněnými skupinami z celého světa, World Science Forum, přišel neurobiolog maďarského původu profesor Balázs Gulyás, který dlouhodobě působil ve Švédsku a v současnosti je výkonným ředitelem WSF, jež se poprvé konalo v roce 2003.
Hlavní téma pátého fóra řešilo nastávající éru globální vědy. V průběhu tří dnů se v budově Maďarské akademie věd a sídle Maďarského parlamentu uskutečnilo šest plenárních zasedání, 10 tematických zasedání a zaznělo přes 70 příspěvků, jimiž prolínaly zejména otázky, jak přistupovat k řešení globálních nemocí, pokračující trend růstu světové populace, klimatické změny, nové cesty k zajištění udržitelné produkce a dostupnosti potravy pro každého, dostupnost a nezávadnost vody, nové materiály a technologie a současné výsledky ve výzkumu mozku a kognitivních vědách. Příspěvky se také často týkaly nově vznikajících vědeckých oblastí, odpovědnosti vědců a politiků za budoucí prosperitu lidstva a připravenosti čelit problémům, které nás čekají. Diskutovalo se i o vyváženém přístupu k využívání a sdílení vědeckých výsledků a objevů mezi rozvojovými zeměmi a vyspělou částí světa.
WSF 2011 přijalo společnou deklaraci; hned v úvodu konstatuje, že studnice vědeckých poznatků a zásadních výzkumných přístupů je společným dědictvím lidstva a že svět bude více než kdy dříve formován vědou. První desetiletí třetího milénia se na celém světě stalo svědkem plynulých a principiálních změn ve vědě v celosvětovém pojetí. Masivní rozsah transformací napomohl dosáhnout historického vědeckého milníku a zahájit novou éru celosvětové vědy, která přináší i politické a sociální dopady v dříve nemyslitelném měřítku.
Fota: Marina Hužvárová, Akademický bulletin
Maďarská akademie věd má sídlo na levém břehu Dunaje nedaleko od slavného komplexu Parlamentu. Budova byla vystavěna v éře národního obrození a rozkvětu kultury v 19. století (tato doba dala vzniknout i budově Maďarského národního muzea).
Deklarace zmiňuje vzrůstající spletitost a složitost problémů, jakými jsou kupř. populační růst, klimatické změny, zásobování potravinami, nedostatek energie, přírodní a technologické katastrofy, epidemie, udržitelnost, a na vědecké instituce klade požadavek, aby převzaly nové role. Uvádí také vznik nových vědních oborů, které si úspěšně proráží cestu obecně známými oblastmi vědy. Dnešní realitou je nepředvídaný rozsah informací a komunikačních technologií, finančně nenáročný a trvalý přístup k informačním zdrojům a databankám, pád komunikačních bariér mezi zeměmi a společenstvími – to vše urychlilo nárůst a rozšiřování vědeckého poznání. Deklarace se mj. věnuje bývalé dominanci Severní Ameriky, Evropy a Japonska v oblasti vědeckého poznání a znalostí. Nyní čelí nárůstu význačných aktérů světové ekonomiky z netradičních oblastí, kteří se díky svým špičkovým vědeckým výzkumům stali klíčovými hráči i na poli vědy a výzkumu. Mj. se v nově rozvíjejících oblastech těší silné podpoře ze strany příslušných vlád i vzdělávací systémy, a to v takové míře, že některé rozvíjející se země svou produkcí univerzitních doktorandských absolventů překreslují celosvětovou „mapu znalostí“. Navzdory novému vývoji si však USA, Evropská unie a Japonsko nadále udržují vedoucí pozici v oblasti vědecké výkonnosti a pokračují v investování vysokých finančních částek do výzkumu a inovací. Ovšem soutěživost ve vědecké aréně je mnohem intenzivnější a otevřenější než kdykoli dříve.
Rozšiřují se vědecké sítě a následně se mění okruh participujících klíčových hráčů. Tam, kde dříve dominovaly státy se svými národními akademiemi věd, učenými společnostmi a univerzitami, náhle proniká komplexní síť globálních společností, mezinárodních organizací a individuálních vědců, kteří jsou přitahováni tou nejkvalitnější dostupnou vědeckou infrastrukturou. „Znalostní ekonomiky“ generují nové migrační vzorce vědců a zvyšují jejich mezinárodní mobilitu. Jak vítězové, tak i poražení v oblasti odlivu mozků musejí zintenzivnit spolupráci mezi univerzitami, veřejnými výzkumnými organizacemi a průmyslem v absolventském i postgraduálním vzdělávání a přípravě elitních vědců.
Klimatické změny, rozsáhlý a nezvratný vliv lidské civilizace na faunu a flóru, nadměrné čerpání přírodních zdrojů a z něj plynoucí následky vyžadují mnohem silnější zapojení vědců i společnosti. Vývoj v mnoha vědních oblastech (např. genetika, biotechnologie, neurovědy, jaderná fyzika, atd.) má významný morální i etický aspekt a vyžaduje neustálý celosvětový dialog mezi vědci, politiky a širokou veřejností.
Deklarace WSF obsahuje pět oblastí doporučení:
1. Zodpovědné a etické přístupy ve vědeckém výzkumu, při nakládání s výsledky vědy a inovacemi. V éře globální vědy by vědecké instituce měly provádět neustálou sebereflexi, přijímat za svou činnost odpovědnost a stanovovat nová pravidla ve vědě a inovacích. Univerzální kód řízení a pravidla vědeckého výzkumu by mělo sdílet světové vědecké společenství; příslušné státy by měly pravidla respektovat a přijímat je v rámci svých národních legislativ. Vědci i popularizátoři vědy by měli zesílit svou individuální, ale i institucionální odpovědnost, aby předešli možné společenské újmě, aby udrželi morální a sociální nadřazenost nad krátkodobými ekonomickými zájmy.
2. Zlepšit dialog ve společnosti o vědeckých tématech, aby popisovala a nejlepšími dostupnými metodami vyhodnocovala vztahy a souvislosti mezi politickými rozhodnutími a vědeckými výzkumy v oblasti jak přírodních, tak i sociálních věd. Výsledky výzkumu a jeho přínosy pro společnost by měly být srozumitelně propagovány ve veřejnosti, což umožní získat její důvěru a vyvrátit možné obavy pramenící z nedostatku srozumitelných informací. Společnost musí být připravena k erudovaným diskusím o morálních a etických dopadech vědy a nových technologií. Musí být posílena i snaha zvýšit obecné povědomí veřejnosti o vědě a rozšíření možností vzdělávání populace.
3. Podpora mezinárodní vědecké spolupráce je nezbytným předpokladem pro vědecké projekty a je základním krokem ke snížení vědomostní propasti a regionálních rozdílů. Volnou spolupráci a mezinárodní mobilitu vědců by mělo podpořit také omezení přebujelé byrokracie a uvolnění finančních prostředků pro její rozvoj.
4. Společný postup při překonávání znalostní propasti mezi rozvojovými a vyspělými zeměmi, kterou rozšířil rychlý rozvoj a zvyšující se náklady na vědu v kombinaci s expanzí patentové politiky, nařízení a směrnic. Rozvojové země by měly být podporovány, aby budovaly a rozvíjely své vlastní výzkumné infrastruktury. Politiky přílivu i odlivu mozků by měly být koordinovány s ohledem na společný prospěch všech zúčastněných zemí.
5. Posílení zázemí vědy. Parlamenty a vlády jednotlivých zemí by měly deklarovat svůj závazek brát v potaz vědecká doporučení a rady při politickém rozhodování. Je nutné vytvořit nové a účinné politiky na národních, mezinárodních a celosvětových úrovních tak, aby bylo možné lépe koordinovat a monitorovat výzkum ve světě, harmonizovat univerzitní vzdělávací systémy a usnadnit globální a regionální vědeckou spolupráci založenou na rovnosti a spoluúčasti. Potřebná jsou i opatření, která by zvýšila počet žen ve vědě a ve vědní politice.
Zůstává otázkou, které země a nakolik budou skutečně ochotny prosazovat závěry a doporučení deklarace WSF 2011 a zda bude v nadcházejícím období patrná pozitivní změna. Jednou z nejdůležitějších podmínek pro budoucí úspěch vědy a její přínos pro společnost je dialog mezi třemi klíčovými a na sobě de facto závislými skupinami – vědci, politiky a veřejností. Právě nedostatky v komunikaci byly zmiňovány nejen v oficiálních proslovech a příspěvcích, ale zejména mezi účastníky samými, nezávisle na tom, odkud byli, zda se jednalo o profesora z prestižní kalifornské univerzity či zástupce rozvojové africké země. Pokud by se do příštího World Science Fora 2013 podařilo dosáhnout alespoň větší vstřícnosti politiků k odborným názorům vědců, lepší a srozumitelnější informovanosti veřejnosti o přínosech vědy, nových technologiích a inovacích, pokud všechny tři výše zmíněné skupiny budou hledat společnou řeč a více si naslouchat, bylo World Science Forum 2011 přínosné. Vše se dozvíme za dva roky, kdy se Světové vědecké fórum poprvé uskuteční mimo Maďarskou republiku, v Rio de Janeiru pod záštitou Brazilské akademie věd.
IVO SVEJKOVSKÝ,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.