ARCHIV oficiálního časopisu AV ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Perspektivy výzkumné politiky – Projev Petra Filaly, vědeckého poradce premiéra ČR

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové,

dovolte mi, abych vám nejprve poděkoval za možnost vystoupit na Akademickém sněmu. Vážím si této příležitosti i vašeho času o to více, že jsem měl tu čest být v minulém období zvoleným členem Akademického sněmu, a tedy mám vlastní zkušenost s projevy hostů na tomto shromáždění.

10_1.jpg
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Podpora výzkumu

Předseda vlády České republiky Petr Nečas mě požádal, abych vás jeho jménem pozdravil a omluvil jeho neúčast, protože je na dlouhodobě připravované oficiální návštěvě Maďarska. Mohu vás ujistit, že nebýt této plánované cesty, jistě by se jednání Akademického sněmu zúčastnil.
Současně mě pověřil, abych tlumočil jeho přesvědčení, že postavení Akademie věd ČR v našem systému výzkumu a vývoje je nezastupitelné a že si je vědom významu působení jednotlivých akademických ústavů při realizaci vědeckých aktivit v naší zemi. Rovněž mě pověřil, abych vás ujistil, že výzkum a vývoj i nadále patří mezi hlavní priority současné české vlády. Zájmem vlády je stabilizovat finanční podporu výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu. Svědčí o tom fakt, že na rozdíl od jiných položek státního rozpočtu nedochází v této oblasti ke snižování výdajů, ale k udržování stávající úrovně. V roce 2012 budou prostředky pro výzkum mírně navýšeny, a to i přes probíhající reformní kroky a úsporná opatření omezující výdaje státního rozpočtu – pro úplnost dodávám, že výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj dosáhnou v roce 2012 výše 26,6 miliardy korun, což podle aktuálního předpokladu znamená, že překročí 1 % HDP. Zájmem vlády je také pokračovat v reformě systému výzkumu a vývoje a dokončit zahájené změny.
Důkazem konkrétních kroků směřujících k lepšímu a efektivnějšímu fungování výzkumné politiky a zájmu premiéra ČR o tuto oblast je také zřízení pozice hlavního vědeckého poradce předsedy vlády (září 2011) s cílem posílit koordinaci výzkumné politiky a zlepšit komunikaci mezi jejími klíčovými aktéry. Dále vznikla sekce výzkumu a vývoje a byl vybrán nový ředitel odboru výzkumu na Úřadu vlády. Před několika dny byla na návrh pana premiéra jmenována nová Rada pro výzkum, vývoj a inovace. V této souvislosti připomínám, že významné zastoupení v ní mají vědecké osobnosti spjaté s Akademií věd. Premiér také předpokládá, že předseda Akademie věd se bude zasedání Rady účastnit v pozici stálého hosta s poradním hlasem.
Předseda vlády vnímá Radu s ohledem na její poslání a úkoly nejen jako orgán poradní, ale je si vědom některých jejích exekutivních funkcí vyplývajících z toho, že kromě otázek koncepčního charakteru jsou jí zákonem dány i některé jiné povinnosti. Proto má v úmyslu podpořit její roli širší diskusí o směřování vědy a výzkumu, na které by se měla podílet větší skupina vědeckých a akademických pracovníků. Pros­­torem pro takovou diskusi by mělo být Fórum pro výzkum a vývoj, což je v tuto chvíli pracovní název této nové platformy. Mezi zhruba čtyřiceti účastníky zamýšleného fóra, které se bude scházet několikrát do roka, by měli být kromě členů Rady také zástupci vysokých škol, Akademie věd, aplikovaného výzkumu apod. Všechny kroky jsou dány tím, že si předseda vlády uvědomuje klíčový význam výzkumu, vývoje a inovací pro naši společnost a chce naslouchat názorům těch lidí, kteří se vědeckou prací zabývají.
Premiér ČR se zájmem a pozorně sleduje situaci v Akademii věd. Pozitivně hodnotí zejména postup AV ČR při interním hodnocení jednotlivých týmů, což nepochybně vede jak ke zlepšování kvality akademických pracovišť, tak i ke zvyšování efektivnosti při využívání veřejné podpory, která je na jejich činnost poskytována. Také proto se na základě doporučení premiéra ČR při projednávání ve vládě navýšily finanční prostředky na institucionální podporu ve prospěch ústavů Akademie věd pro příští rok nad rámec původně schválených výdajů, a to o 252 milionů korun. Celkové výdaje Akademie věd coby poskytovatele podpory budou v roce 2012 ve výši téměř 4,7 miliardy korun; podstatná část bude ve formě institucionálního financování určena přímo na podporu činnosti ústavů AV ČR.

Úkoly Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Nacházíme se téměř v polovině doby, pro kterou vláda přijala Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 až 2015. Nemusím připomínat, že zavést některé kroky se v uvažované podobě nepodařilo, že reforma z roku 2008 mnohde zůstala stát v půli cesty a některé původní představy se navíc ukázaly jako málo vhodné pro praxi, jak nám ostatně potvrdil i nedávno skončený mezinárodní audit výzkumu v České republice. V následujícím období je potřeba se soustředit zejména na aktualizaci Národní politiky, která má být provedena do konce příštího roku. Nově jmenovaná Rada pro výzkum, vývoj a inovace je dobrým předpokladem, abychom s tímto úkolem dokázali rozumně naložit. S tím souvisí mnoho agend, které musí Rada ve spolupráci s výzkumnou komunitou v nejbližším období řešit.
Již nyní se připravují nové národní priority výzkumu a vývoje, a to podle vládou schváleného postupu; v současné době se také mnoho z vás podílí na jejich přípravě v rámci činnosti Koordinační rady expertů či jednotlivých expertních panelů; tyto nové priority aplikovaného výzkumu by měly být vládě předloženy v červnu příštího roku. Na prvním zasedání 16. prosince 2011 se Rada zabývala principy pro přípravu návrhu výdajů na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu na rok 2013 s výhledem na léta 2014 a 2015; úkolem Rady bude vhodně zkombinovat výsledky hodnocení, závěry mezinárodního auditu výzkumu a vývoje a cíle Národní politiky. Základem budou celkové výdaje schválené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu.

10_1.jpg

V otázce výdajů na výzkum a vývoj by mělo být prvořadým úkolem stabilizovat financování české vědy v příštích letech. Jde o to, abychom se při zohlednění již přijatých závazků (např. schválené programy výzkumu a vývoje) pokusili výrazným způsobem neměnit poměry mezi jednotlivými složkami výdajů, aby u výzkumných institucí byla meziročně zajištěna větší stabilita financování a tím i kontinuita jejich činnosti. S tím je spojena nutnost dokončit proces hodnocení podle Metodiky pro rok 2011 a přijmout rozhodnutí, jakou měrou a zda vůbec bude ovlivňovat návrh výdajů na další období. Nelze opomenout ani dokončení přípravy metodiky pro rok 2012 a celého systému hodnocení a poskytování institucionální podpory. V této souvislosti se Rada musí zabývat závěry mezinárodního auditu českého výzkumu. Rovněž bude muset rozhodnout, jak bude pokračovat v procesu posuzování, zda instituce naplňují znaky výzkumné organizace. Na to vše naváže i to, jak bude Rada při respektování rozpočtových limitů přistupovat k přípravě nových programů výzkumu a vývoje, neboť každý nový program by znamenal překročení vládou již schválených střednědobých výdajů. Bylo by tak pro něj potřeba nalézt nové finanční zdroje, což se nyní nejeví jako příliš reálné.
Úkolem Rady by v následujícím období měla být také snaha koordinovat jednotlivé aktivity zainteresovaných subjektů, zejména ministerstev coby poskytovatelů veřejné podpory, aby jednotlivé strategie a politiky dotýkající se výzkumu byly navzájem provázány a aby nedocházelo ke zbytečnému duplicitnímu financování shodných aktivit. K tomu mají do jisté míry napomoci také již zmíněné nově připravované prio-rity orientovaného výzkumu, u kterých se musí zohlednit možnosti a kapacity výzkumných pracovišť a potřeby české společnosti.
Rada by se měla také více než dosud zaměřit na rozvoj mezinárodní spolupráce, a to nejen z pohledu jednotlivých pracovníků či výzkumných pracovišť, ale z hlediska zapojení celého českého výzkumu do mezinárodních a především evropských aktivit. S tím souvisí i fakt, že je třeba se rychle začít orientovat na přípravu nového programového období Evropské unie, na přípravu nových operačních programů, a to bez ohledu, zda nakonec bude Česká republika Evropské komisi předkládat samostatný operační program zaměřený na výzkum a vývoj, nebo zda bude výzkum jednou ze složek nějakého velkého národního operačního programu.

Stabilizace a důvěra

Jsem přesvědčen, že systém podpory výzkumu a vývoje je nyní především potřeba stabilizovat, že je nutno opustit modely financování konstruované na dobu předpokládaného kontinuálního růstu výdajů na výzkum a vývoj, že je nezbytné opustit model, který vede k nepředvídatelným meziročním změnám ve financování výzkumných pracovišť, a že je nutné zajistit poskytovatelům a především jednotlivým institucím potřebnou finanční stabilitu alespoň ve střednědobém výhledu.
Jsem přesvědčen, že je nezbytné významně upravit systém hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, více ho přiblížit mezinárodním standardům a zdravému rozumu a zabránit, aby negativním způsobem ovlivňoval chování jednotlivých badatelů. Jsem přesvědčen, že je potřeba rychle do celého systému podpory výzkumu, vývoje a inovací přinést nejen větší efektivitu, ale také více klidu, důvěry a stability.
Jsem si jist, že vedle zdravé konkurence a soutěživosti, jež jsou přirozenou součástí vědeckého prostředí, je nyní potřeba více posilovat kooperaci mezi Akademií věd, vysokými školami, podnikateli a dalšími aktéry výzkumu, vytvářet prostředí podporující důvěru a spolupráci. Je to podle mého názoru jedna z opomíjených, ale nezbytných podmínek pro zvyšování kvality a excelence, o níž tak často mluvíme.