English
Interní hodnocení AV ČR: nejlepší badatelské týmy si polepší
XXXIX. zasedání Akademického sněmu, vrcholného orgánu AV ČR, se podobně jako v dubnu zabývalo především hodnocením výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a návrhem principů stanovení institucionální podpory jednotlivých pracovišť na rozvoj výzkumných organizací pro rok 2012 a rámcem postupu pro další období. Tradiční dějiště Akademických sněmů, Národní dům na pražských Vinohradech, přivítalo 15. prosince 2011 významné osobnosti a hosty – tentokrát v čele s nedávno jmenovaným vědeckým poradcem premiéra ČR prof. Petrem Fialou, který ocenil interní hodnocení AV ČR, v jehož důsledku vláda navýšila Akademii věd rozpočet o čtvrt miliardy korun.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
V úvodním projevu se předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš nejdříve zaměřil na výsledky hodnocení výzkumné činnosti akademických pracovišť za období 2005–2009. Podle něj se Akademie pokusila objektivně zjistit vědeckou kvalitu svých pracovišť, a to až na úroveň jednotlivých badatelských týmů. Důležitým cílem hodnocení bylo vytvořit efektivní tlak na zvyšování úrovně výzkumu a na rozpoznání a minimalizaci slabých míst. V poslední fázi bylo 52 vědeckých pracovišť AV ČR rozčleněno podle výkonnosti do několika kategorií: do skupiny Ia a Ib (pracoviště, v nichž většina vědeckých útvarů získala hodnocení na úrovni srovnatelné s evropským standardem a některé týmy snesou srovnání i s nejvyspělejšími zahraničními pracovišti) se dostalo 20 ústavů; kategorie IIa (týmy, které dosahují evropské úrovně, a převážná většina vědeckých útvarů představuje elitu v národním měřítku) byla přiznána 27 pracovištím; do kategorie IIb (týmy srovnatelné s národním standardem) byla zařazena čtyři pracoviště; jednomu pracovišti byla přiznána kategorie III, což představuje spíše průměrnou úroveň výzkumu. „Vedení každého pracoviště tak prostřednictvím objektivního hodnocení získalo nástroj, jak rozdělit finanční prostředky diferencovaně a s důrazem na kvalitu výsledků,“ zdůraznil Jiří Drahoš. Podle výsledků interního hodnocení hodlá vedení AV ČR pro příští rok alokovat čtvrtinu přidělených peněz.
Přerozdělování části institucionální podpory v rámci AV ČR vyvolalo různorodou debatu i kritiku – například dr. Jaroslav Strnad z Orientálního ústavu AV ČR, k jehož činnosti měli hodnotitelé nejvíce výhrad, namítl, že ústav nedostal písemnou odpověď na vznesené námitky, ačkoli jejich vypořádání je v metodice zakotveno: hodnocení tak nepovažuje za uzavřené. Ústav se proto chce proti hodnocení bránit legálními prostředky. Předseda AV ČR oponoval, že Akademická rada námitky ústavu projednala a reagovala na ně. Ústav by měl podle Jiřího Drahoše energii věnovat zkvalitnění vědecké činnosti nežli žádat právní kancelář, aby za něj řešila nedostatky. Jiní poukázali, že se při hodnocení týmů nepřihlíželo k jejich velikosti, čili kolik lidí výsledků dosáhlo – některé týmy čítají desítky pracovníků, v jiných je jen několik lidí. Většina diskutérů ovšem souhlasila, že interní hodnocení bylo mnohem kvalitnější než ta předešlá.
Interní hodnocení AV ČR ocenil také Petr Fiala, který na Akademickém sněmu vystoupil jménem předsedy vlády ČR Petra Nečase. Bývalý předseda České konference rektorů a někdejší rektor Masarykovy univerzity v této souvislosti uvedl, že vláda nad rámec původních plánů navýší Akademii pro rok 2012 rozpočet o 252 milionů korun na celkových 4,6 miliardy. Dále konstatoval, že je nutné českou vědu a výzkum stabilizovat a zainteresovaným institucím poskytnout alespoň ve střednědobém výhledu finanční ustálenost. Stejně tak důležité je upravit model stávající Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, aby podporovala kvalitní výzkum. Vedle konkurence je třeba posilovat vzájemnou spolupráci a důvěru mezi vysokými školami, Akademií věd a soukromou sférou, aby se zlepšil stav vědy a výzkumu v České republice.
V další části projevu se předseda AV ČR zaměřil na aktuální situaci ve vědě a výzkumu – a to především v souvislosti s výsledky Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice (shrnutí závěrečné zprávy vizte v příspěvku dr. Jiřího Rákosníka v AB 11/2011). S doporučením konsorcia šesti zahraničních institucí, které audit na zadání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo, upustit od stávající Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, Jiří Drahoš souhlasí: „Rozdělování výrazné části výdajů na výzkum, vývoj a inovace ze státního rozpočtu je třeba nyní zafixovat. Zároveň bychom měli snížit podíl účelových prostředků ve prospěch institucionálního financování kvalitních výzkumných institucí, jinak hrozí zásadní snížení výkonu českého výzkumu, které může vést ke snížení konkurenceschopnosti Česka.“ Navyšování institucionálních prostředků by se ovšem nemělo dít na úkor Grantové agentury ČR, která jako jediná podporuje základní výzkum. V souvislosti s GA ČR Jiří Drahoš upozornil na neadekvátně nízkou úspěšnost žadatelů ve veřejných soutěžích této agentury: „Dlouhodobější neúspěšnost v grantové soutěži by mohla vést k likvidaci některých oborů, protože systém jediné grantové agentury neumožňuje institucím žádat o účelovou podporu z jiných relevantních zdrojů. AV ČR bude proto s vedením GA ČR diskutovat o eventuální restrukturalizaci oborů a doplnění hodnoticích panelů.“
S kritikou předsedy AV ČR se opakovaně setkává Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Její nové složení je sice vyvážené, ovšem systémově nezaznamenala významnější proměnu. Za tu Jiří Drahoš nepovažuje odvolání statutárních zástupců klíčových institucí, jakkoli tuto změnu vítá: zatímco Česká konference rektorů, Rada vysokých škol ani Akademie věd nemají v současné Radě statutární zástupce, Svaz průmyslu a dopravy v Radě zastupuje jeho viceprezident doc. Jiří Cienciala. Petr Fiala reagoval, že premiér ČR počítá s tím, že se Jiří Drahoš jako nejvyšší představitel Akademie věd bude zasedání RVVI zúčastňovat. Zároveň prohlásil, že RVVI bude mít vedle funkce poradního orgánu také funkci exekutivní. Jejím úkolem bude též rozvíjet mezinárodní spolupráci (především v Evropě) a koordinovat aktivity všech zainteresovaných subjektů ve VaVaI, aby se neduplikovaly výdaje, k čemuž má pomoci příprava priorit národního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
V návaznosti na vystoupení Petra Fialy poukázal předseda Učené společnosti ČR prof. Václav Pačes na působení Koordinační rady expertů, která má za úkol zpracovat priority orientovaného výzkumu pro následující léta; v čele Rady, jejímiž členy jsou i představitelé AV ČR, stojí prof. Rudolf Haňka z Cambridge University. Jednotlivé priority mají reflektovat výzvy (např. rozvoj společnosti, sociální výhledy, energetické zdroje atd.), kterým má Česko v budoucnu čelit. Podle bývalého předsedy AV ČR Václava Pačesa však není dostatečně zřejmé, z jakých zdrojů budou financovány expertní panely, které pro každou z oblastí vznikly a mezi nimiž Koordinační rada zajišťuje soulad (dodržování totožné metodiky, kompatibilita výstupů z jednotlivých expertních panelů…). Václav Pačes vyjádřil obavy, aby část těchto prostředků nepocházela z peněz určených na základní výzkum.
Zasedání Akademického sněmu se zúčastnilo celkem 193 členů AS (81 %), 11 představitelů vysokých škol a 45 zvaných hostů – mezi nimi také čestný předseda Akademie věd ČR prof. Rudolf Zahradník, bývalá předsedkyně AV ČR a místopředsedkyně Učené společnosti ČR prof. Helena Illnerová, předseda Rady veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu prof. Karel Pospíšil, předseda Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu dr. Pavel Konečný, představitelé vysokých škol v čele s předsedou České konference rektorů a rektorem Univerzity Karlovy prof. Václavem Hamplem či předseda Rady vysokých škol prof. Vladimír Haasz.
LUDĚK SVOBODA