English
Spolupráce Akademie věd ČR se severskými státy – Norskem, Švédskem, Finskem a Dánskem – existuje na základě meziakademických, případně mezistátních ujednání. V případě Norska a Dánska to byly mezivládní dohody o vědeckotechnické a kulturní výměně, jež spravovalo MŠMT. Na základě dohody s AV ČR přidělovalo ministerstvo v ročním objemu výměn určitou kvótu pro potřeby vědeckých pracovníků Akademie. V obou případech se jednalo o nepatrné příděly umožňující uspokojit jen omezený počet uchazečů. Vědecká výměna se Švédskem a Finskem se uskutečňovala na základě bilaterálních smluv uzavřených s jednotlivými akademiemi. V současné době ovšem dominují odlišné formy spolupráce.
Finsko má decentralizovaný systém státní správy v oblasti VaV. Prostředky z veřejných zdrojů na VaV rozděluje několik ministerstev. Do působnosti Ministerstva školství, vědy a kultury patří Finská akademie (Academy of Finland), sedm výzkumných rad pro jednotlivé oblasti VaV a Ústřední kancelář výzkumných rad (Central Board of Research Councils), dále dvacet jedna univerzit a tři výzkumné ústavy. Do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu spadají Centrum pro technologický rozvoj a tři výzkumné ústavy. Šest výzkumných ústavů spravuje Ministerstvo zemědělství a lesnictví. Funkci koordinačního orgánu plní Finská rada pro vědní a technologickou politiku (Finish Science and Technology Policy Council), kterou řídí předseda vlády. Dlouholetým partnerem AV ČR byla již výše zmíněná Finská akademie, instituce spadající pod Ministerstvo školství, jehož posláním je financování, hodnocení a zkvalitňování základního výzkumu. Akademie financuje ročně výzkum cca 3000 vědeckých pracovníků působících na univerzitách a výzkumných ústavech. V roce 2011 podpoří FAV výzkum částkou 340 milionů eur. Akademie je hlavním sponzorem základního výzkumu ve Finsku (16 % z celkové částky designované vládou na výzkum a vývoj vůbec). Finanční prostředky se přidělují jednotlivým vědcům a výzkumným týmům konkurzní cestou. FAV vede sedmičlenný výbor v čele s předsedou. Akademie disponuje čtyřmi vědeckými radami (pro kulturu a společnost, pro přírodní a inženýrské vědy, pro zdraví a pro životní prostředí a přírodní bohatství). Každá rada má předsedu a deset členů nominovaných vládou. FAV se strukturou, posláním a náplní spíše podobá grantové agentuře.
Švédsko je další zemí s decentralizovaným systémem státní správy v oblasti VaV. AV ČR spolupracuje či spolupracovala zejména se třemi švédskými akademiemi – Královskou švédskou akademií věd
– KVA (The Royal Swedish Academy of Sciences), Královskou Švédskou akademii technických věd – IVA (The Royal Swedish Academy of Engineering Sciences) a Královskou akademií literatury dějin a umění – KŠALDU (The Royal Academy of Letters, History and Antiquities). Dvě první pokrývají I. a II. vědní oblast, zatímco třetí se orientuje na společenské a humanitní obory.
Hlavní podíl odpovědnosti za oblast VaV má Ministerstvo průmyslu a obchodu (Ministry of Industry and Trade). Do jeho působnosti patří dvě výzkumné rady a několik státních výzkumných ústavů. Za výzkum prováděný v rámci vzdělávacího procesu odpovídá Ministerstvo školství a vědy (Ministry of Education and Science), v jehož působnosti jsou Královská švédská akademie věd, Švédská akademie technických věd a čtyři výzkumné rady (Rada pro přírodní vědy, Rada pro humanitní a společenské vědy, Rada pro lékařské vědy a Rada pro koordinaci a plánování výzkumu). Poradním orgánem vlády v průmyslovém výzkumu je Švédský národní výbor pro průmyslový a technický vývoj (Swedish National Board for Industrial and Technical Development).
KVA je jednou z královských akademií a nezávislou nevládní vědeckou organizací, jejímž základním posláním je všestranná podpora vědy, primárně základního výzkumu v oblasti přírodních věd a matematiky. Byla založena 2. června 1739 s podporou krále Fredericka I. Její motto zní: „Podpora vědy a prosazování jejího vlivu ve společnosti.“ Stejně důležitým imperativem bylo používání národního jazyka; na rozdíl od Královské vědecké společnosti (The Royal Society of Sciences) vzniklé v Uppsale v roce 1719, jež publikovala výhradně latinsky. Akademické rady (Committees of the Academy) fungují jako výběrové komise pro udělování mezinárodních cen.
Členy akademie (420 domácích a 175 zahraničních) volí generální shromáždění. Stát se členem je poctou a důkazem uznání výsledků vědecké práce a osobního vkladu do rozvoje vědy a upevňování úlohy vědy v životě společnosti; od roku 1739 se členy akademie stalo 1600 Švédů, členství je doživotní. Členové akademie jsou rozděleni do deseti vědeckých disciplín zvaných třídy (matematická, astronomická, fyzikální, chemická, vědy o Zemi, biologická, medicínská, inženýrská, společenskovědní a humanitní). V čele akademie je předseda a tři místopředsedové; jsou to čestné funkce na určité volební období. Pátý člen předsednictva, generální tajemník, je stálým funkcionářem. Akademická rada sestává z předsednictva a deseti členů, zástupců již zmíněných tříd.
Královskou švédskou akademii technických věd (IVA) založil král Gustav V. v roce 1919. Je nejstarší akademií tohoto typu ve světě. Sdružuje okolo 1000 členů, z toho 250 zahraničních. Je nezávislou nevládní organizací, jejímž posláním je podpora věd technických, ekonomických a rozvoj průmyslu ve prospěch společnosti a vytváření nezávislé platformy pro výměnu názorů a poznatků mezi zástupci excelentního výzkumu ve zmíněných oborech a ve vzdělávání a státní správě. Akademie inspiruje mezioborovou a meziresortní spolupráci expertů různých disciplín s důrazem na mezinárodní spolupráci. Za tímto účelem pořádá přednášky, konference, organizuje výzkum, podporuje mezinárodní výměnu a projekty. Uděluje rovněž ceny za přínos v oblasti přírodních věd, techniky a ekonomie. Bez nadsázky lze říci, že je bankou vědomostí a umu nejvyšší kvality. Švédští členové jsou zařazeni do dvanácti divizí, které pořádají pravidelná setkání a jiné odborné aktivity. IVA má rovněž dvě regionální filiálky, Západní a Jižní, vyvíjející vlastní aktivity. Patronát nad akademií má jeho královská výsost král Carl XVI. Gustaf.
Nad chodem akademie bdí Výkonný výbor, který volí Akademickou radu v čele s předsedou. Výkonný výbor musí mít vždy jednoho zástupce z univerzitní oblasti vědy a technologie, zástupce z oblasti aplikovaného výzkumu a rozvoje a veřejné správy a taktéž zástupce z oboru teoretické a praktické ekonomie.
Třetí akademií, s níž AV ČR spolupracuje, je Královská švédská akademie literatury, dějin a umění (KŠALDU) ustanovená královnou Lovisou Ulrikou v roce 1753. Akademie vznikla jako nezávislá učená společnost dle anglického a francouzského vzoru. Jejím základním posláním byl výzkum v oblasti humanitních a společenských věd v duchu nejpokrokovějších poznatků moderní vědy. Jedním z prvních zahraničních členů akademie se stal Voltaire. Ve své původní podobě neměla KŠALDU dlouhého trvání. Nový život a modernější podobu jí vtiskly zásahy krále Gustava III. v roce 1786. Od té doby je známa pod dnešním jménem. Přívlastek „královská“ neznamená, že je podřízena králi, ale pouze odráží skutečnost, že vznikla s jeho souhlasem. Je finančně nezávislá a soběstačná, své aktivity financuje ze zdrojů, které vznikaly celá století z darů a dobrovolných příspěvků, odkazů a výnosů z vlastních aktivit. Nezávislost posiluje její autoritu a vysokou společenskou a vědeckou prestiž. Zároveň je oficiálním partnerem pro spolupracující zahraniční učené společnosti.
Správu akademie zajišťuje Akademická rada (The Academy’s Executive Committee), v čele je prezidium sestávající z předsedy, místopředsedy a generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka. Člení se do pěti oborových komitétů podporujících výzkum v oborech: historie starověku a archeologií, historie v širokém pojetí, jazykovědy, filozofie, poslední komitét zahrnuje ostatní humanitní a společenskovědní obory včetně právních věd. Knihovna a archivy akademie jsou včleněny do Rady národního dědictví (National Heritage Board).
Akademické rady Královské švédské akademie věd fungují jako výběrové komise pro udělování prestižních cen, např. Nobelovy ceny za fyziku a chemii či Ceny Sveriges Riksbank za ekonomii
na paměť Alfreda Nobela (Nobelova cena za ekonomii).
S poslední ze zmíněných akademií AV ČR nadále spolupracuje v nezměněné podobě a rozsahu, což lze vysvětlit specifickými podmínkami výzkumu v humanitních oborech. V případě dvou předešlých akademií si nové trendy ve způsobu financování výzkumu vynutily nové formy spolupráce a přechod ke společným projektům na úkor financování mobility v rámci dvoustranných dohod. V současné době se zájemci ucházejí o finanční podporu svých projektů u lokálních a případně nadnárodních grantových agentur nebo jiných institucí pověřených podporou výzkumu a vývoje.
ANDRZEJ MAGALA,
Referát zahraničí SSČ AV ČR, v. v. i.