Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2010  > únor  > Příloha

Mezinárodní rok astronomie 2009

Astronomie otevírá možnost vyjít z našeho blízkého okolí a spatřit vzdálené světy. A to hlavně díky dalekohledu, který je prostředníkem našeho vztahu ke hvězdám vymezujícím náš společný prostor. Žijeme ve společném vesmíru, který musíme objevovat s úctou a porozuměním…

ROK ASTRONOMIE 2009
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Astronomové se snaží zprostředkovat pohled do dálky, a posílit tak vztah k větším škálám. Na cestě však mají četné překážky a jednou z nich je světelné znečištění, které nás zejména ve městech od vesmíru zcela odděluje. Důležité signály z vesmíru blokuje také znečištění radiovými vlnami, ať už vlivem mobilních telefonů či v důsledku leteckých komunikací. Abychom mohli alespoň na chvíli ukázat impozantní velikost prostoru kolem nás, je třeba znečišťování oblohy zamezit. Vždyť v České republice má vztah člověka k vesmíru hlubokou tradici. Už před 400 lety publikoval Johannes Kepler, tehdy žijící v Praze, knihu Astronomia Nova, v níž oznámil dva zákony pohybu planet okolo Slunce: zákon ploch a zákon eliptického tvaru planetárních drah; oba založené na přesných pozorováních pohybu planety Mars Tychonem Brahe.

Vstup České republiky do Evropské jižní observatoře byl tedy přirozeným krokem navazujícím na zdejší astronomické tradice, který nám umožňuje účastnit se budování velkých astronomických infrastruktur, jež jsou nevyhnutelnou součástí špičkových vědeckých výzkumů. K tomu však potřebujeme novou generaci mladých vědců, kterou dnes oslovujeme na školách a univerzitách.

JAN PALOUŠ

ROK ASTRONOMIE 2009 - Jan Palouš

ROK ASTRONOMIE 2009 - Janez Potočnik

Rok astronomie odstartoval na přání komisaře Evropské unie Janeze Potočnika 7. ledna 2009 na Staroměstském ­náměstí v Praze, světové zahájení měl 15.–16. ledna v Paříži a poté, co odhalil sílu propojení ­profesionálních vědců s širokou veřejností, byl zakončen ­konferencí v Padově 9. a 10. ledna 2010. Právě na tamní ­univerzitě Galileo Galilei počátkem 17. století přednášel, čímž nepochybně ­ovlivnil nejméně 400 následujících let.

ROK ASTRONOMIE 2009
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin



Mezinárodní rok astronomie 2009 byl vyhlášen jako připomenutí čtyřstého výročí prvních Galileiho teleskopických pozorování vesmíru. Galileo Galilei nebyl první, kdo dalekohled sestrojil; sám napsal, že byl motivován zprávou o dalekohledu holandského optika Hanse Lipperheye, který si zažádal o patentování svého vynálezu v roce 1608. Zmínky o optickém přístroji zobrazujícím vzdálené objekty jako blízké se však nacházejí v literatuře mnohem starší. Galilei nebyl ani první, kdo dalekohled namířil na oblohu. Podobná pozorování zahájili v roce 1609 nezávisle i Thomas Harriot v Anglii nebo Simon Marius v Německu. Galilei se však zasloužil o rozšíření nové pozorovací techniky tím, že si rychle uvědomil dalekosáhlé důsledky, které může přinést pro poznání nejen vesmíru, ale i základních přírodních zákonů a jejich filozofických důsledků. Okamžitě zahájil systematická pozorování, během nichž dalekohled postupně zdokonaloval. První výsledky publikoval již na jaře roku 1610 ve spise Hvězdný posel. Galileiho výsledky vyvolaly u některých současníků nedůvěru a kritiku, u dalších závist, u jiných ovšem uznání a obdiv. K prozíravým patřil i Johannes Kepler, který okamžitě Galileimu odpověděl svým spisem Rozprava s Hvězdným poslem, v němž jeho výsledky pochválil a dále upřesnil.

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Při porovnání technických parametrů Galileiho dalekohledů s našimi současnými pozemními i kosmickými přístroji nebo při srovnání tehdejších a dnešních teoretických problémů přírodních věd se tato historie může jevit jako pouhá kuriozita nezasluhující takové pozornosti. Z hlediska problematiky úlohy a postavení vědy ve společnosti je však tato kapitola z dějin vědy nesmírně poučná, a jak u nás ukázal právě rok 2009, stále aktuální. Uplatnění nových technologií v základním výzkumu – zdánlivě vzdáleném bezprostředním aplikacím – by mohlo nejen přispět k jejich zdokonalení, ale především se stát klíčem k formulování i řešení nových problémů v chápání obecných zákonitostí světa. Tím může být pro řešení praktických problémů přínosnější než vývoj, který se předem omezuje na dílčí úkoly.

PETR HADRAVA



ROK ASTRONOMIE 2009
Foto: IMAGE CREDIT NASA 2009

ROK ASTRONOMIE 2009 - Andrew Feustel
V létě 2009 přiletěl do České republiky na pozvání ­Astronomického ústavu astronaut raketoplánové letky NASA Andrew Feustel – člověk, který se naposledy dotkl Hubbleova kosmického dalekohledu. Kromě oficiálních setkání s ministrem kultury, předsedou Akademie věd a dalšími měl na programu ­besedy s veřejností, které se těšily obrovskému ­zájmu. Nestane se vám často, že uvidíte amerického ­astronauta v pracovním úboru, jak se dívá do dalekohledu na sluneční skvrny. Na snímku se to povedlo před znojemským hradem.

ROK ASTRONOMIE 2009 - Znojmo

ROK ASTRONOMIE 2009 - besedy
Na besedy s Andrew Feustelem přicházeli zájemci od 5 do 100 roků. Chvíle to byly úžasné.

ROK ASTRONOMIE 2009
Andrew Feustel nabídl Astronomickému ústavu, že při misi raketoplánu STS 125 určené k poslední ­servisní opravě Hubbleova dalekohledu, vezme na palubu předmět, který ústav vybere. Vedl ho k tomu vztah k ČR, protože jeho manželka má českou maminku. Z návrhů byly vybrány Písně kosmické Jana Nerudy, ­které jsou spojeny s ondřejovskou observatoří. Jan Neruda byl totiž ­kmotrem bratří Fričů, kteří ji založili, a citace z Písní kosmických jsou uvedeny na freskách historické pracovny hvězdárny. Nerudova otázka „jsou-li tam žáby taky…“ se tak symbolicky dostala k dalekohledu, který je patrně doposud nejúspěšnějším teleskopem všech dob.
Všechna fota: Archiv ASÚ AV ČR



ROK ASTRONOMIE 2009

Snahou organizátorů Mezinárodního roku astronomie bylo přiblížit astronomii co nejširšímu počtu zájemců, ať už pohledem do dalekohledu nebo třeba na fotografie vesmíru. Pozorování se konala tam, kde bychom to čekali (observatoř v Ondřejově), i tam, kde bychom to nečekali – na Divadelním jarmarku ­pražského Divadla v Dlouhé (nahoře), v Litomyšli při pohasnutí veřejného osvětlení, v zoologických zahradách, na náměstích a v parcích. Během roku k tomu přispěly dvě globální akce – v dubnu 100 hodin astronomie a na podzim Galileovy noci. Pouliční výstavu obřích fotografií Vesmír – dobrodužství objevů, která byla zahájena v den převzetí českého předsednictví v Radě EU, mohli lidé potkat v Praze, Brně a Ostravě.

ROK ASTRONOMIE 2009
Obě fota: Archiv ASÚ AV ČR

ROK ASTRONOMIE 2009
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009
Všechna fota: Archiv ASÚ AV ČR



Podobně jako každý rok jsme i v Mezinárodním roce astronomie 2009 zaznamenali v dynamicky se rozvíjející astronomii a astrofyzice řadu výsledků, pozorování a objevů. Pozorovali jsme např. srážku planety Jupiter s neznámým tělesem a uvědomili si tak, že tyto srážky mohou být častější, než jsme si mysleli. Vědci objevili dalších 70 extrasolárních planet a opět jsme se přiblížili k lepšímu poznání planet u jiných hvězd. Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., připomněl v rámci Mezinárodního roku astronomie světové prvenství české (československé) vědy – 50. výročí nálezu Příbramských meteoritů. Šlo o první případ na světě, kdy 7. dubna 1959 byla předem pozorována dráha v atmosféře, podle ní bylo vypočítáno místo dopadu tělesa a nalezen meteorit se známým původem ve Sluneční soustavě.

PETR HEINZEL

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009 - kamera
50. výročí Příbramských meteoritů – prvenství české ­(československé) vědy, kdy byl nalezen první tzv. meteorit s rodokmenem na světě. Vedle meteoritů mohli návštěvníci na výstavě Bolidy a pády meteoritů v hlavní budově AV ČR v Praze vidět původní kameru z ondřejovské stanice, která je zachytila (nahoře).

ROK ASTRONOMIE 2009 - Zdeněk Ceplecha
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Byl u toho i muž, který za to všechno mohl – Zdeněk Ceplecha.
Dole zkoumá meteority v roce 1959, nahoře je má před sebou na tiskové konferenci v květnu 2009.


ROK ASTRONOMIE 2009 - Zdeněk Ceplecha
Foto: Archiv ASÚ AV ČR



Centrum E2S v Ondřejově?

Ústav v tomto roce také připravil projekt Centra pro spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou a Evropskou jižní observatoří v České republice, který předložil v rámci evropských center excelence do programu VaVpI strukturálních fondů EU. Reagoval tak na nové členství České republiky v těchto evropských organizacích. Ústav se již historicky dlouhodobě podílí na kosmických aktivitách ESA i na pozemních pozorováních ESO, a tak Centrum E2S logicky navazuje na české zapojení do Evropského výzkumného prostoru. V jistém slova smyslu nám tedy Mezinárodní rok astronomie nekončí…

ESO  esa


Zaměření Centra E2S na ESA a ESO navazuje na tradiční výzkumné aktivity v oboru astronomie, astrofyziky a kosmického výzkumu, v nichž Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., dosáhl významných výsledků. Dále reflektuje novou situaci v těchto oborech, tj. nové členství České republiky ve špičkových celoevropských organizacích působících v rámci ERA. ČR se členem Evropské kosmické agentury (European Space Agency – ESA) stala v roce 2008, v Evropské jižní observatoři (European Southern Observatory – ESO) figuruje od roku 2007. Členství vyžadují kvalitativně nové přístupy ve výzkumu, které v mnoha případech přesahují rámec oboru a mají úzkou návaznost na průmysl s vysoce inovačním charakterem. To se týká zejména spolupráce s ESA, kde je třeba aplikovat mnohdy nové a složité technologie pro vývoj a výrobu zařízení a přístrojů s tzv. kosmickou kvalifikací (space qualified). Zvládnutí postupů, koordinací s průmyslem, přenosu našeho odborného know-how do firem a dalších aspektů striktně vyžadovaných ze strany ESA bude jedním z klíčových úkolů Centra E2S. Totéž se týká i spolupráce s ESO. Centrum je proto nutné vybavit některými specifickými laboratořemi a přístroji a zároveň v jeho rámci vytvořit odpovídající prostředí pro denní kontakt s ESA a ESO. Nejde jen o vědu, musíme např. také umožnit tele- nebo videokonference, které ESA i ESO běžně využívají.

ROK ASTRONOMIE 2009

České členství v ESA nevzniklo jen z potřeb našeho oboru. Stejně jako ESA sama má daleko širší záběr. Obecně se jedná o výzkum a využití kosmického prostoru, což je jedna z priorit EU vyjádřená v mnoha klíčových dokumentech. Jednou z nejdůležitějších oblastí činnosti ESA jsou však vědecké programy zahrnující astronomii a astrofyziku. Na tyto programy platí ČR povinné roční příspěvky. V případě nového členského státu se 45 % těchto příspěvků automaticky vrací po dobu šesti let zpět do země; tyto prostředky mají zajistit postupné nastartování konkurenceschopnosti našeho průmyslu v oblasti space qualified technologií a dalších souvisejících programů. Některé firmy nebo organizace, s nimiž Astronomický ústav AV ČR spolupracuje, se již o podporu z tohoto programu ucházejí. Dalším zdrojem prostředků pro kosmický výzkum v rámci ESA je tzv. PRODEX, nepovinný program pro členské státy ESA, které do něj finančně přispívají. Z těchto prostředků je možné financovat účast členského státu především na vývoji a výrobě vědeckých experimentů (palubních přístrojů). PRODEX přímo navazuje na program ESA PECS, kterého se ČR účastnila během několika minulých let v rámci přípravy na plné členství v ESA. Astronomický ústav AV ČR realizoval či bude postupně dokončovat celkem pět projektů v rámci PECS.

Programy ESA jsou až na některé výjimky, kdy se jedná o zpracování a vědeckou analýzu dat především z aktivních družic, velmi úzce propojeny s řadou průmyslových firem nebo skupin. Opět lze jako příklad uvést naši současnou i plánovanou účast na vývoji a výrobě série technologických družic ESA nazvaných PROBA. Na palubě PROBA 2 již nyní letí české palubní zařízení DSLP a TPMU, vyvinuté a vyrobené firmou CSRC v Brně. Pro další satelit – PROBA 3 – vypsala ESA nedávno AO (Announcement of Opportunity) a k realizaci projektu byla přizvána i ČR na základě mnoha předchozích zkušeností v oboru. Vývoj a výroba části space qualified hardwarových komponent pro palubní přístroj se uskuteční v ČR, koordinaci s průmyslem a laboratorní testy by zajistilo Centrum E2S.

ALMA

Vědecké programy ESO, na nichž se ČR začíná postupně podílet v rámci svého členství, rovněž navazují na dlouholetou tradici v oboru. V současnosti je hlavní observatoří ESO v Chile Paranal, kde pracuje jeden z největších teleskopů na světě ­– VLT (Very Large Telescope). Jde o systém čtyř dalekohledů opticky propojených, takže mohou fungovat jako interferometr. V jiném místě, v poušti Atacama, se dokončuje velký rádiový interferometr, tzv. Atacama Large Millimeter Array – ALMA. Jedná se o rozsáhlý mezinárodní projekt (jeden z nejdražších vůbec), na jehož realizaci se kromě ESO podílí i USA a Japonsko. V plném provozu bude od roku 2012, řízen bude ze tří světových center ­– v Evropě, v USA a v Japonsku. V Evropě se dále počítá se zřízením několika uzlů ALMA, z nichž jeden ESO přidělila Ondřejovu. Měl by tak být významnou součástí Centra E2S. Součástí ondřejovského uzlu ALMA by měla být i laboratoř mikrovlnné spektroskopie, vybudovaná ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

Na hoře La Silla v Chile provozuje ESO řadu menších teleskopů, které dodaly různé země Evropy. Astronomický ústav AV ČR nyní jedná o dlouhodobém využívání dánského 1,56m teleskopu pro systematické sledování asteroidů, jde zejména o tzv. blízkozemní asteroidy (NEO – Near-Earth Objects), které mohou představovat riziko srážky s naší Zemí.

Kromě naší vědecké účasti v ESO je důležité postupně zainteresovat i český průmysl na zakázkách pro ESO, což by byl jeden z významných úkolů Centra. Nové technologie řízení již dnes testujeme na našich přístrojích na observatoři v Ondřejově; jedná se především o robotizaci a automatizaci. Velkým projektem ESO pro příští dekádu je E-ELT (The European Extremely Large Telescope), mnohasegmentový dalekohled o průměru primárního zrcadla 42 m. Jeho odhadovaná cena je 950 milionů eur. Centrum by se mělo podílet na zprostředkování dodávek a subdodávek mechanických, optických a dalších součástí. Mělo by též participovat i na postfokálních zařízeních v rámci mezinárodních konsorcií univerzitních a dalších výzkumných pracovišť. ESO i ESA budou včetně projektu E-ELT zařazeny do připravované Cestovní mapy infrastruktur ČR (Road Map).

Strategický plán pro evropskou astronomii na 10 až 20 let vypracovalo za podpory EU Evropské sdružení ASTRONET, jehož členem je i Astronomický ústav AV ČR (viz webové stránky www.astronet-eu.org). Tento plán je ve velké míře založen i na programech ESA a ESO. Více informací o Centru E2S se dozvíte na http://www.asu.cas.cz/centrum_E2S.

PETR HEINZEL

Hlavním úkolem družice Gaia s předpokládaným startem v r. 2012 je vytvořit první třírozměrnou ­mapu části naší Galaxie na základě opakovaného sledování více než jedné miliardy hvězd.
Hlavním úkolem družice Gaia s předpokládaným startem v r. 2012 je vytvořit první třírozměrnou ­mapu části naší Galaxie na základě opakovaného sledování více než jedné miliardy hvězd.

Nosná raketa Ariane
Nosná raketa Ariane
Obě fota: Archiv ESA

ALMA – převratný vědecký přístroj budovaný na planině Chajnantor v chilských Andách.
ALMA – převratný vědecký přístroj budovaný na planině Chajnantor v chilských Andách v nadmořské výšce 5000 m ­– bude sestávat ze 66 společně pracujících antén na sledování záření milimetrových a submilimetrových vlnových délek s nebývalou citlivostí a úhlovým rozlišením.
Foto: Archiv ESO

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009

ROK ASTRONOMIE 2009
Všechna fota: © Petr Králík, Akademický bulletin



Pro rok astronomie jsme měli jednu podstatnou výhodu: totiž úžasné zázemí české profesionální, ale zejména amatérské astronomie. A to díky nepřehlédnutelnému zástupu nadšenců soustředěných kolem veřejných hvězdáren, planetárií a České astronomické společnosti. O tom, že se Mezinárodní rok astronomie povedl, svědčí nejlépe kalendář akcí na webových stránkách http://www.astronomie2009.cz/, který obsahuje záznam o místních, oblastních i celostátních setkáních s astronomií určených především mládeži a veřejnosti, ale také profesionálům z domova i ciziny včetně zámoří… Domnívám se, že Galileo i Kepler, kteří na nás mohou shlížet jak ze svých planetek, tak z kráterů na Měsíci, by byli nejspíš s námi spokojeni a možná i udiveni, jak je jejich dílo živé a inspirující po 400 letech. Ostatně z kosmického hlediska jde o kratičký okamžik…

JIŘÍ GRYGAR

ROK ASTRONOMIE 2009
Foto: Pavel Suchan, Archiv ASÚ AV ČR


Přílohu Akademického bulletinu 2/2010
finančně podpořil ASÚ AV ČR, v. v. i.