English
V hlavní budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze uspořádala Komise pro životní prostředí AV ČR 9. listopadu 2009 pracovní seminář o vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace.
O prvních výsledcích Programu Ostrava, který byl zahájen v roce 2008, informoval dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. Tvoří jej projekty AIRGEN (MŽP ČR čís. SP/1b3/8/08) a AIRTOX (MŠMT ČR čís. 2B8005), jejichž cílem je studium vlivu znečištěného ovzduší na populaci Moravskoslezského kraje. V rámci projektu Molekulárně-epidemiologická studie je analyzována zátěž studovaných skupin karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (k-PAU) a volatilními organickými látkami (VOC). Studie chce především zjistit, jak jsou detekovanými koncentracemi ovlivněny biomarkery expozice, účinku a vnímavosti, jimiž lze prokázat závažné poškození genetického materiálu. Vyšetření badatelé provádí na skupině dobrovolníků, kterou tvoří pracovníci Krajského úřadu v Ostravě a městští policisté z Karviné, z Havířova a z Prahy. Personálním monitoringem je stanovována expozice k-PAU a VOC. Odběry se uskutečnily v zimě a v létě r. 2009; další budou provedeny v zimě 2010. Jako biomarkery expozice jsou stanovovány PAU-DNA adukty, jako biomarkery účinku chromozomové aberace metodou FISH a genová exprese toxikologicky významných genů, jako biomarkery vnímavosti genetický polymorfismus vybraných genů. První výsledky prokazují, že zátěž karcinogenním PAU je na Ostravsku ve srovnání s Prahou několikanásobně vyšší. Např. při zimních odběrech v únoru až březnu 2009 byla koncentrace benzo[a]pyrenu (B[a]P) 6,9 ng/m3 u skupiny městských policistů z Karviné, u úředníků z Ostravy 2,5 ng/m3 a u městských policistů v Praze 0,8 ng/m3. Na Ostravsku byly také identifikovány zvýšené hodnoty VOC, zejména benzenu. V první části studie bylo zjištěno, že při srovnání skupin z Ostravska se skupinou z Prahy je výrazně zvýšena hladina markerů peroxidace lipidů u vzorků odebraných v zimním období, což znamená šíření oxidačního poškození v organismu, jež vede k poškození DNA a proteinů. Důsledkem je zvýšené riziko řady onemocnění, při jejichž vzniku hraje oxidační poškození roli; jedná se především o kardiovaskulární onemocnění. Tomu odpovídají i epidemiologické analýzy úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění, která je v okrese Ostrava i Karviná (zejména u mužů) vyšší než průměr České republiky. Získané výsledky naznačují zvýšené riziko zhoršení zdravotního stavu jako důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší.
Doktor Jan Topinka z ÚEM AV ČR seznámil s výsledky studia genotoxicity znečištěného ovzduší z pěti lokalit České republiky, jež reprezentují různé stupně znečištění ovzduší (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Poruba, Karviná, Třeboň a Praha-Libuš). Koncentrace B[a]P v Ostravě-Bartovicích byla v březnu r. 2009 téměř čtyřikrát vyšší než v Ostravě-Porubě, zatímco rozdíly v koncentracích PM2,5 jsou zhruba 25%. Nejvyšší genotoxicitu vědci pozorovali u extraktu z prachových částic z Ostravy-Bartovic, kde celkové hladiny DNA aduktů byly šestkrát až sedmkrát vyšší než hodnoty v Praze-Libuši. Výsledek prokazuje, že pro hodnocení rizika bude nutné vycházet z biologické aktivity organických látek vázaných na aerosoly, které mohou být z hlediska ovlivnění zdravotního stavu významnější než samotné působení jemných prachových částic.
O vlivu znečištěného ovzduší na kvalitu spermií diskutoval prof. Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně. Studii vědci provedli na skupině dobrovolníků v Praze. Při použití metody stanovení fragmentace DNA ve spermiích bylo prokázáno, že již koncentrace vyšší než 1 ng B[a]P/m3 významně fragmentaci DNA zvyšují. Důsledkem této změny může být snížená schopnost spermií k oplodnění.
MUDr. Eva Rychlíková z České inspekce životního prostředí hodnotila zdravotní rizika znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi pro dospělé a děti z Ostravy-Bartovic a jak se specificky projevuje znečištění ovzduší z nedaleké ocelárny. Prokazovala ovlivnění počtu úmrtí, ovlivnění pracovní neschopnosti, chronické bronchitidy u dospělých, onemocnění dolních cest dýchacích u dětí, zánětu středního ucha i ovlivnění porodní váhy. Získané poznatky by měli odborníci využít pro integrované řízení kvality ovzduší v oblasti zatěžované těžkým průmyslem.
Cílem Programu Ostrava je s použitím nejnovějších metod genomiky získat nové poznatky o mechanismech působení komplexních směsí látek vázaných na prachové částice k-PAU, toxické kovy i VOC v ovzduší na lidský organismus v nejznečištěnější oblasti České republiky – na Ostravsku. V molekulárně-epidemiologické studii na různých populacích – děti, policisté – budou vědci studovat nežádoucí účinky směsi polutantů a zejména mechanismy působení těchto směsí na lidský genom z hlediska celkové genové exprese a individuální genetické vnímavosti k působení toxických látek v ovzduší (genetické polymorfismy). Lze se domnívat, že z hlediska zátěže populace i navržených metod se jedná v rámci EU o skutečně unikátní výzkum.
RADIM ŠRÁM,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.
O prvních výsledcích Programu Ostrava, který byl zahájen v roce 2008, informoval dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. Tvoří jej projekty AIRGEN (MŽP ČR čís. SP/1b3/8/08) a AIRTOX (MŠMT ČR čís. 2B8005), jejichž cílem je studium vlivu znečištěného ovzduší na populaci Moravskoslezského kraje. V rámci projektu Molekulárně-epidemiologická studie je analyzována zátěž studovaných skupin karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (k-PAU) a volatilními organickými látkami (VOC). Studie chce především zjistit, jak jsou detekovanými koncentracemi ovlivněny biomarkery expozice, účinku a vnímavosti, jimiž lze prokázat závažné poškození genetického materiálu. Vyšetření badatelé provádí na skupině dobrovolníků, kterou tvoří pracovníci Krajského úřadu v Ostravě a městští policisté z Karviné, z Havířova a z Prahy. Personálním monitoringem je stanovována expozice k-PAU a VOC. Odběry se uskutečnily v zimě a v létě r. 2009; další budou provedeny v zimě 2010. Jako biomarkery expozice jsou stanovovány PAU-DNA adukty, jako biomarkery účinku chromozomové aberace metodou FISH a genová exprese toxikologicky významných genů, jako biomarkery vnímavosti genetický polymorfismus vybraných genů. První výsledky prokazují, že zátěž karcinogenním PAU je na Ostravsku ve srovnání s Prahou několikanásobně vyšší. Např. při zimních odběrech v únoru až březnu 2009 byla koncentrace benzo[a]pyrenu (B[a]P) 6,9 ng/m3 u skupiny městských policistů z Karviné, u úředníků z Ostravy 2,5 ng/m3 a u městských policistů v Praze 0,8 ng/m3. Na Ostravsku byly také identifikovány zvýšené hodnoty VOC, zejména benzenu. V první části studie bylo zjištěno, že při srovnání skupin z Ostravska se skupinou z Prahy je výrazně zvýšena hladina markerů peroxidace lipidů u vzorků odebraných v zimním období, což znamená šíření oxidačního poškození v organismu, jež vede k poškození DNA a proteinů. Důsledkem je zvýšené riziko řady onemocnění, při jejichž vzniku hraje oxidační poškození roli; jedná se především o kardiovaskulární onemocnění. Tomu odpovídají i epidemiologické analýzy úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění, která je v okrese Ostrava i Karviná (zejména u mužů) vyšší než průměr České republiky. Získané výsledky naznačují zvýšené riziko zhoršení zdravotního stavu jako důsledku dlouhodobé expozice znečištěnému ovzduší.
Doktor Jan Topinka z ÚEM AV ČR seznámil s výsledky studia genotoxicity znečištěného ovzduší z pěti lokalit České republiky, jež reprezentují různé stupně znečištění ovzduší (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Poruba, Karviná, Třeboň a Praha-Libuš). Koncentrace B[a]P v Ostravě-Bartovicích byla v březnu r. 2009 téměř čtyřikrát vyšší než v Ostravě-Porubě, zatímco rozdíly v koncentracích PM2,5 jsou zhruba 25%. Nejvyšší genotoxicitu vědci pozorovali u extraktu z prachových částic z Ostravy-Bartovic, kde celkové hladiny DNA aduktů byly šestkrát až sedmkrát vyšší než hodnoty v Praze-Libuši. Výsledek prokazuje, že pro hodnocení rizika bude nutné vycházet z biologické aktivity organických látek vázaných na aerosoly, které mohou být z hlediska ovlivnění zdravotního stavu významnější než samotné působení jemných prachových částic.
O vlivu znečištěného ovzduší na kvalitu spermií diskutoval prof. Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v. v. i., v Brně. Studii vědci provedli na skupině dobrovolníků v Praze. Při použití metody stanovení fragmentace DNA ve spermiích bylo prokázáno, že již koncentrace vyšší než 1 ng B[a]P/m3 významně fragmentaci DNA zvyšují. Důsledkem této změny může být snížená schopnost spermií k oplodnění.
MUDr. Eva Rychlíková z České inspekce životního prostředí hodnotila zdravotní rizika znečištění ovzduší jemnými prachovými částicemi pro dospělé a děti z Ostravy-Bartovic a jak se specificky projevuje znečištění ovzduší z nedaleké ocelárny. Prokazovala ovlivnění počtu úmrtí, ovlivnění pracovní neschopnosti, chronické bronchitidy u dospělých, onemocnění dolních cest dýchacích u dětí, zánětu středního ucha i ovlivnění porodní váhy. Získané poznatky by měli odborníci využít pro integrované řízení kvality ovzduší v oblasti zatěžované těžkým průmyslem.
Cílem Programu Ostrava je s použitím nejnovějších metod genomiky získat nové poznatky o mechanismech působení komplexních směsí látek vázaných na prachové částice k-PAU, toxické kovy i VOC v ovzduší na lidský organismus v nejznečištěnější oblasti České republiky – na Ostravsku. V molekulárně-epidemiologické studii na různých populacích – děti, policisté – budou vědci studovat nežádoucí účinky směsi polutantů a zejména mechanismy působení těchto směsí na lidský genom z hlediska celkové genové exprese a individuální genetické vnímavosti k působení toxických látek v ovzduší (genetické polymorfismy). Lze se domnívat, že z hlediska zátěže populace i navržených metod se jedná v rámci EU o skutečně unikátní výzkum.
RADIM ŠRÁM,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.