English
V polovině listopadu se v hlavní budově Akademie věd ČR v Praze uskutečnil již devátý ročník transdisciplinární konference Filosofie a sociální vědy. Její třídenní program (11.–13. 11. 2009) byl tentokrát zaměřený na aktuální problematiku krize a potenciálního budoucího postkrizového vývoje. Na konferenci zaznělo přes tři desítky příspěvků, převážně od sociálních a politických filosofů a politologických a sociologických teoretiků.
(Zleva) Daniel Kroupa z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, Vlastimil Hála z Centra globálních studií AV ČR a UK, Martin Šimsa z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, Martin Profant z Filosofického ústavu AV ČR
Foto: Archiv CGS FLÚ AV ČR
Konferenci organizovalo Centrum globálních studií, jež je společným pracovištěm Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Své příspěvky přednesli také uznávaní kolegové z dalších akademických či univerzitních pracovišť z celé České republiky a ze Slovenska. Slovo dostali též čínský, australský a německý kolega. Je třeba čtenáře upozornit, že toto sympozium s účastí převážně českých odborníků je komplementární k plně mezinárodní konferenci, která se za účastí přibližně osmdesáti odborníků z celého světa koná každoročně po dobu pěti dnů v květnu a jejímž pořadatelem je rovněž Centrum globálních studií.
V úvodu vystoupil ředitel Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Pavel Baran a ředitel Centra globálních studií dr. Marek Hrubec, který pohovořil o záměrech a cílech konference. Na něj s příspěvkem Kultura globálního občanství a globální média navázal dr. Martin Profant z Filosofického ústavu, jenž zdůraznil, že koncept krize v dějinách moderního myšlení vystupuje v dvojí podobě. Jednak v podobě okamžiku rozhodnutí, zásadního obratu či soudu, který umožňuje smíření, jednak v podobě očekávatelného a regulérního momentu určitého procesu (dramatického děje, ekonomického cyklu, lékařského jednání s nemocným apod.). Jakožto soud uzavírá určitý sled událostí, interpretace krize je zároveň hodnocením motivů tohoto sledu a výhledem k projekci postkrizových očekávání. Autor si pokládal otázky, jestli současný pokles světové ekonomiky nabízí takovouto výsadní perspektivu, která je líčena v různých médiích, a zda je plnohodnotná krize v tomto smyslu ještě vůbec možná. To otevírá otázky spjaté s jinými obsahy krize, jež jsou pro občany patrně významnější.
Johann P. Arnason z Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem a Ralf Becker z výzkumného mezinárodního projektu Our future economy: Money and sustainability
Foto: Archiv CGS FLÚ AV ČR
V dalších příspěvcích se účastníci zaměřili na rozbor krize z hlediska civilizačních analýz. Profesor Johann Arnason z Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem se v přednášce Civilizační pohledy na nynější krizi z pohledu civilizacionistiky (neboli civilizačních analýz) pokusil v této oblasti zkoumání upřesnit pojmosloví. Rozlišil dva hlavní civilizační aspekty. První se týká tématu civilizačních procesů včetně jejich konfliktních a krizových stránek. Z tohoto hlediska je pro současnou krizi relevantní především rozporná dynamika globalizace. Druhý aspekt zahrnuje civilizační formy neboli rámce; zde se zaměřil na problémy verze modernity, jež se ve dvacátém století stala verzí vítěznou. Civilizační perspektivu celkově definoval jako snahu o formulaci různorodých vztahů mezi politickými a ekonomickými aspekty zkoumané civilizační formy. Stojí za připomenutí, že Centrum globálních studií v nakladatelství Filosofia právě vydalo Arnasonovu knihu Civilizační analýza. Evropa a Asie opět na rozcestí.
(Zleva) Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR a Marek Hrubec z Centra globálních studií AV ČR a UK sympozium Filosofie a sociální vědy společně zahájili.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Dr. Marek Hrubec z Centra globálních studií v referátu (De)globalizace navázal na pojetí dialektiky osvícenství, které ve 40. letech 20. století v období sociálních a politických dopadů světové hospodářské krize vypracovali Theodor Adorno a Max Horkheimer v analýze vývojové dialektiky západní civilizace. Dr. Hrubec doložil, že Adorno s Horkheimerem sice tuto analýzu nedopracovali, avšak ukázal, že je možné jejich explanační model následovat a redefinovat jej vzhledem k současné etapě civilizačního procesu, jenž podobně jako předchozí etapy vývoje zahrnuje dlouhodobé integrační tendence přerušované des-integračními korekcemi. Možnosti východisek ze současné globální krize lze hledat v reformulovaném modelu, který bude mapovat globalizační tendence s deglobalizačními korekcemi a ukazovat vývoj politických a společenských alternativních scénářů. Autor nabídl koncept kritické teorie (de)globalizace, jež by mohla vést k porozumění sociálním a politickým aspektům současné krize a k nalézání kosmopolitních alternativ vývoje.
Doc. Ladislav Hohoš z bratislavské Filozofické fakulty UK se v přednášce Kríza nadcivilizácie a súčasná kríza: pokus o diagnózu a prognózu přezkoumával aktuální filosofické koncepce politického vývoje ve vztahu k alternativám žádoucí budoucnosti lidské civilizace včetně formulace varovných scénářů a rozborů dosavadního vývoje. Následoval přitom také starší koncepce; v návaznosti na Jana Patočku např. pojednal o civilizaci jako o akumulaci a organizaci moci. Dále analyzoval otázku lidské přirozenosti a zdůraznil, že pokud evoluce počítá zároveň se soutěží i kooperací, lze doufat v méně agresivní chápání této přirozenosti. Své úvahy zakončil zkoumáním právních možností nastolení říše světoobčanství vzhledem ke globálním pravidlům přežití.
Na tomto místě bych rád připomněl rovněž příspěvky, jež spojovaly téma krize s Evropou. Profesor Erazim Kohák z Centra globálních studií v referátu Evropská demokracie a její krize zmínil, jak se po pracném hledání forem demokracie v 19. století zhroutila evropská demokracie v „krizi demokracie“ mezi dvěma světovými válkami. Její příčinou byla neschopnost politické demokracie zvládnout (dobovým pojmoslovím) otázku sociální a otázku národní – v podstatě otázku ekonomické jistoty a osobní totožnosti v prudkých změnách industrializující společnosti. Mezi lety 1945 a 1995 dosáhla evropská demokracie nejvyššího rozkvětu řešením těchto otázek výstavbou sociálního státu a Evropské unie. V posledních deseti letech se objevují náznaky nové krize z drolení sociální jistoty a sebevědomí osobní totožnosti. Otázkou zůstává, zda to Evropa zvládne.
Erazim Kohák z Centra globálních studií ve svém příspěvku zmínil, jak se po pracném hledání forem demokracie v 19. století zhroutila evropská demokracie v „krizi demokracie“ mezi dvěma světovými válkami.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Dr. Daniel Kroupa z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v příspěvku Evropský federalismus hovořil z hlediska filosofických předpokladů o tom, jak a zda vůbec Evropská unie v době krize směřuje k federaci. Federativní směřování je v EU přítomno již od jejího založení; po přijetí Lisabonské smlouvy se však tento záměr naplňuje do té míry, že s dalším integračním krokem si lze stěží představit něco jiného než federaci. Tyto okolnosti vytvářejí nové vnitřní a vnější podmínky naší národní existence. Problémy a krize provázející vývoj evropské kultury budou v nové situaci vyžadovat nové přístupy a nová řešení, jež by měly reflektovat federativní principy.
Další ze sekcí se zaměřila na novou mezinárodní zprávu lidsko-právní organizace Social Watch, která se letos koncentrovala na celosvětovou krizi a na její dopady. Zástupci občanských organizací Social Watch spolu s vědci připomínají vládám jejich sociální a rozvojové lidskoprávní závazky ze summitů OSN a nezávisle sledují jejich plnění. Letošní výroční zpráva pojednává o nedostatcích v oblasti dodržování lidských práv zejména s ohledem na boj proti chudobě a na rovnost mužů a žen v situaci globální hospodářské krize. Na konferenci vystoupili zástupci české koalice Social Watch, například Linda Sokačová z Gender Studies, o. p. s., či Tomáš Tožička z Educonu. Představitelé Social Watch prezentovali zprávu za rok 2009 také generálnímu shromáždění OSN v New Yorku.
Linda Sokačová z Gender Studies vystoupila na konferenci jako zástupkyně sítě občanských organizací Social Watch.
Foto: Archiv CGS FLÚ AV ČR
V prezentaci Povaha krize a selhání sociálních věd prof. Martin Potůček z Fakulty sociálních věd UK vysvětloval, v jakých aspektech globální krize nejvíce zasáhla a dále zasahuje do života lidí. Upozornil, že někteří autoři se dokonce domnívají, že povede k paradigmatické změně ve výkladu problémů soudobých společností a následně i vládnutí. Snažil se odpovědět na otázku, zda (a pokud ano do jaké míry) přispěly sociální vědy k osvětlení povahy této krize a k hledání východisek z ní. O potenciálních směrech vývoje veřejné politiky pojednal tak, aby byla schopna lépe odpovídat na globální výzvy, kterým lidstvo čelí.
Přestože na konferenci zaznělo mnoho podnětných článků, z důvodu omezeného prostoru pro tuto zprávu jsem se zaměřil jen na některá vystoupení. Závěrem bych chtěl upozornit na již 17. ročník květnové mezinárodní konference Philosophy and Social Science, která bude ve dnech 12.–16. 5. 2010 věnována několika tématům, z nichž jedno bude totožné s tématem konference, o níž jsem psal nyní: (Post)Crisis Scenarios. Toto téma si totiž vyžaduje náležitou analýzu nejen v rámci diskusí s českými a slovenskými odborníky, ale také v okruhu zahraničních specialistů v rámci mezinárodního sympozia. Podrobnosti o konferenci lze získat na e-mailové adrese cgs@flu.cas.cz.
MARTIN BRABEC,
Centrum globálních studií FLÚ AV ČR, v. v. i., a FF UK
(Zleva) Daniel Kroupa z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, Vlastimil Hála z Centra globálních studií AV ČR a UK, Martin Šimsa z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, Martin Profant z Filosofického ústavu AV ČR
Foto: Archiv CGS FLÚ AV ČR
Konferenci organizovalo Centrum globálních studií, jež je společným pracovištěm Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Své příspěvky přednesli také uznávaní kolegové z dalších akademických či univerzitních pracovišť z celé České republiky a ze Slovenska. Slovo dostali též čínský, australský a německý kolega. Je třeba čtenáře upozornit, že toto sympozium s účastí převážně českých odborníků je komplementární k plně mezinárodní konferenci, která se za účastí přibližně osmdesáti odborníků z celého světa koná každoročně po dobu pěti dnů v květnu a jejímž pořadatelem je rovněž Centrum globálních studií.
V úvodu vystoupil ředitel Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., dr. Pavel Baran a ředitel Centra globálních studií dr. Marek Hrubec, který pohovořil o záměrech a cílech konference. Na něj s příspěvkem Kultura globálního občanství a globální média navázal dr. Martin Profant z Filosofického ústavu, jenž zdůraznil, že koncept krize v dějinách moderního myšlení vystupuje v dvojí podobě. Jednak v podobě okamžiku rozhodnutí, zásadního obratu či soudu, který umožňuje smíření, jednak v podobě očekávatelného a regulérního momentu určitého procesu (dramatického děje, ekonomického cyklu, lékařského jednání s nemocným apod.). Jakožto soud uzavírá určitý sled událostí, interpretace krize je zároveň hodnocením motivů tohoto sledu a výhledem k projekci postkrizových očekávání. Autor si pokládal otázky, jestli současný pokles světové ekonomiky nabízí takovouto výsadní perspektivu, která je líčena v různých médiích, a zda je plnohodnotná krize v tomto smyslu ještě vůbec možná. To otevírá otázky spjaté s jinými obsahy krize, jež jsou pro občany patrně významnější.
Johann P. Arnason z Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem a Ralf Becker z výzkumného mezinárodního projektu Our future economy: Money and sustainability
Foto: Archiv CGS FLÚ AV ČR
V dalších příspěvcích se účastníci zaměřili na rozbor krize z hlediska civilizačních analýz. Profesor Johann Arnason z Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem se v přednášce Civilizační pohledy na nynější krizi z pohledu civilizacionistiky (neboli civilizačních analýz) pokusil v této oblasti zkoumání upřesnit pojmosloví. Rozlišil dva hlavní civilizační aspekty. První se týká tématu civilizačních procesů včetně jejich konfliktních a krizových stránek. Z tohoto hlediska je pro současnou krizi relevantní především rozporná dynamika globalizace. Druhý aspekt zahrnuje civilizační formy neboli rámce; zde se zaměřil na problémy verze modernity, jež se ve dvacátém století stala verzí vítěznou. Civilizační perspektivu celkově definoval jako snahu o formulaci různorodých vztahů mezi politickými a ekonomickými aspekty zkoumané civilizační formy. Stojí za připomenutí, že Centrum globálních studií v nakladatelství Filosofia právě vydalo Arnasonovu knihu Civilizační analýza. Evropa a Asie opět na rozcestí.
(Zleva) Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR a Marek Hrubec z Centra globálních studií AV ČR a UK sympozium Filosofie a sociální vědy společně zahájili.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Dr. Marek Hrubec z Centra globálních studií v referátu (De)globalizace navázal na pojetí dialektiky osvícenství, které ve 40. letech 20. století v období sociálních a politických dopadů světové hospodářské krize vypracovali Theodor Adorno a Max Horkheimer v analýze vývojové dialektiky západní civilizace. Dr. Hrubec doložil, že Adorno s Horkheimerem sice tuto analýzu nedopracovali, avšak ukázal, že je možné jejich explanační model následovat a redefinovat jej vzhledem k současné etapě civilizačního procesu, jenž podobně jako předchozí etapy vývoje zahrnuje dlouhodobé integrační tendence přerušované des-integračními korekcemi. Možnosti východisek ze současné globální krize lze hledat v reformulovaném modelu, který bude mapovat globalizační tendence s deglobalizačními korekcemi a ukazovat vývoj politických a společenských alternativních scénářů. Autor nabídl koncept kritické teorie (de)globalizace, jež by mohla vést k porozumění sociálním a politickým aspektům současné krize a k nalézání kosmopolitních alternativ vývoje.
Doc. Ladislav Hohoš z bratislavské Filozofické fakulty UK se v přednášce Kríza nadcivilizácie a súčasná kríza: pokus o diagnózu a prognózu přezkoumával aktuální filosofické koncepce politického vývoje ve vztahu k alternativám žádoucí budoucnosti lidské civilizace včetně formulace varovných scénářů a rozborů dosavadního vývoje. Následoval přitom také starší koncepce; v návaznosti na Jana Patočku např. pojednal o civilizaci jako o akumulaci a organizaci moci. Dále analyzoval otázku lidské přirozenosti a zdůraznil, že pokud evoluce počítá zároveň se soutěží i kooperací, lze doufat v méně agresivní chápání této přirozenosti. Své úvahy zakončil zkoumáním právních možností nastolení říše světoobčanství vzhledem ke globálním pravidlům přežití.
Na tomto místě bych rád připomněl rovněž příspěvky, jež spojovaly téma krize s Evropou. Profesor Erazim Kohák z Centra globálních studií v referátu Evropská demokracie a její krize zmínil, jak se po pracném hledání forem demokracie v 19. století zhroutila evropská demokracie v „krizi demokracie“ mezi dvěma světovými válkami. Její příčinou byla neschopnost politické demokracie zvládnout (dobovým pojmoslovím) otázku sociální a otázku národní – v podstatě otázku ekonomické jistoty a osobní totožnosti v prudkých změnách industrializující společnosti. Mezi lety 1945 a 1995 dosáhla evropská demokracie nejvyššího rozkvětu řešením těchto otázek výstavbou sociálního státu a Evropské unie. V posledních deseti letech se objevují náznaky nové krize z drolení sociální jistoty a sebevědomí osobní totožnosti. Otázkou zůstává, zda to Evropa zvládne.
Erazim Kohák z Centra globálních studií ve svém příspěvku zmínil, jak se po pracném hledání forem demokracie v 19. století zhroutila evropská demokracie v „krizi demokracie“ mezi dvěma světovými válkami.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Dr. Daniel Kroupa z Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v příspěvku Evropský federalismus hovořil z hlediska filosofických předpokladů o tom, jak a zda vůbec Evropská unie v době krize směřuje k federaci. Federativní směřování je v EU přítomno již od jejího založení; po přijetí Lisabonské smlouvy se však tento záměr naplňuje do té míry, že s dalším integračním krokem si lze stěží představit něco jiného než federaci. Tyto okolnosti vytvářejí nové vnitřní a vnější podmínky naší národní existence. Problémy a krize provázející vývoj evropské kultury budou v nové situaci vyžadovat nové přístupy a nová řešení, jež by měly reflektovat federativní principy.
Další ze sekcí se zaměřila na novou mezinárodní zprávu lidsko-právní organizace Social Watch, která se letos koncentrovala na celosvětovou krizi a na její dopady. Zástupci občanských organizací Social Watch spolu s vědci připomínají vládám jejich sociální a rozvojové lidskoprávní závazky ze summitů OSN a nezávisle sledují jejich plnění. Letošní výroční zpráva pojednává o nedostatcích v oblasti dodržování lidských práv zejména s ohledem na boj proti chudobě a na rovnost mužů a žen v situaci globální hospodářské krize. Na konferenci vystoupili zástupci české koalice Social Watch, například Linda Sokačová z Gender Studies, o. p. s., či Tomáš Tožička z Educonu. Představitelé Social Watch prezentovali zprávu za rok 2009 také generálnímu shromáždění OSN v New Yorku.
Linda Sokačová z Gender Studies vystoupila na konferenci jako zástupkyně sítě občanských organizací Social Watch.
Foto: Archiv CGS FLÚ AV ČR
V prezentaci Povaha krize a selhání sociálních věd prof. Martin Potůček z Fakulty sociálních věd UK vysvětloval, v jakých aspektech globální krize nejvíce zasáhla a dále zasahuje do života lidí. Upozornil, že někteří autoři se dokonce domnívají, že povede k paradigmatické změně ve výkladu problémů soudobých společností a následně i vládnutí. Snažil se odpovědět na otázku, zda (a pokud ano do jaké míry) přispěly sociální vědy k osvětlení povahy této krize a k hledání východisek z ní. O potenciálních směrech vývoje veřejné politiky pojednal tak, aby byla schopna lépe odpovídat na globální výzvy, kterým lidstvo čelí.
Přestože na konferenci zaznělo mnoho podnětných článků, z důvodu omezeného prostoru pro tuto zprávu jsem se zaměřil jen na některá vystoupení. Závěrem bych chtěl upozornit na již 17. ročník květnové mezinárodní konference Philosophy and Social Science, která bude ve dnech 12.–16. 5. 2010 věnována několika tématům, z nichž jedno bude totožné s tématem konference, o níž jsem psal nyní: (Post)Crisis Scenarios. Toto téma si totiž vyžaduje náležitou analýzu nejen v rámci diskusí s českými a slovenskými odborníky, ale také v okruhu zahraničních specialistů v rámci mezinárodního sympozia. Podrobnosti o konferenci lze získat na e-mailové adrese cgs@flu.cas.cz.
MARTIN BRABEC,
Centrum globálních studií FLÚ AV ČR, v. v. i., a FF UK