Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Hmotné hvězdy ve vesmíru

První delegáti se do hlavní budovy Akademie věd ČR začali sjíždět v pondělí 14. září 2009 v pravé poledne. Většina z 50 účastníků ale na konferenci The Birth and Influence of Massive Stars přijela už v neděli, aby se pokochala krásami Prahy a jejími neobyčejně bohatými dějinami umění a věd, včetně astronomie. Zdá se, že na světě není jiné město, v němž by se snoubila krása krajiny v takové historické a geografické šíři s tak hlubokou historií astronomických objevů světového věhlasu.

Mlhovina v Orionu: nejbližší místo tvorby mladých hvězd
Mlhovina v Orionu: nejbližší místo tvorby mladých hvězd
Foto: Hubble Space Telescope

Praha je známá působením astronomů Tychona Brahe (1546–1601) a jeho kolegy, teoretika Johanna Keplera (1571–1630). Ten přebral výsledky jeho pozorování a na jejich základě přišel na jeden z největších vědeckých objevů všech dob: „zákony pohybu planet“. Tím se Tycho Brahe i Johannes Kepler stali nesmrtelní. Budova Akademie věd ČR i její krásná knihovna, včetně vnitřní výzdoby, jen umocnily celkový dojem účastníků. Lze říci, že nádhera pražské Akademie věd, jejíž budova se nachází jen čtvrt hodiny chůze od hrobky Tychona Brahe, se k městu takových vědeckých objevů hodí.
Registrace účastníků probíhala v sekretariátu prof. Jana Palouše, významného českého vědce, astronoma, který v akademii odpovídá za styky se zahraničím. Profesor Palouš v rámci Evropské sítě excelence Marie Curie „Constellation“ vede skupinu vědců zkoumající vznik a vývoj hvězd. Tato síť sdružuje řadu evropských astronomických institucí a zaměřuje se na objasnění původu hmotných hvězd: pozorujeme hvězdy různých hmotností; od přibližně jedné desetiny váhy Slunce do stonásobků jeho hmotnosti, ale velmi málo rozumíme procesům, které vedly k jejich vzniku.

Jan Palouš v prostorách ICAVI, kde se konference konala.
Jan Palouš v prostorách ICAVI, kde se konference konala.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Na konferenci se sešli odborníci zkoumající tvorbu hmotných hvězd a jejich vliv na okolí. Zatímco Slunce žije kolem deseti miliard let, mohutné hvězdy, které mohou být více než milionkrát zářivější než Slunce, žijí jen několik milionů roků. Poté jejich život skončí výbuchem supernovy. Jsou velmi vzácné; na jednu hmotnou hvězdu připadá přibližně pět set menších. Pozorujeme je napříč celou naší Galaxií, a také ve vzdálených galaxiích. Jejich zkoumání je složité nejen proto, že jich není mnoho, ale také proto, že z astronomického hlediska žijí velmi krátce. Jedná se patrně o nejvýznamnější druh hvězd ve vesmíru, neboť jsou energetickými motory galaxií a výrazně ovlivňují své okolí. Masivní hvězdy jsou v galaxiích hlavním zdrojem záření, proudí z nich ohromné množství všech prvků potřebných pro tvorbu nových hvězd, planet a eventuelně života. Bez obřích hvězd by byl vesmír temný.

Setkání astronomů v pondělí odpoledne zahájil prof. Ian Bonnell ze skotské Univerzity v St. Andrews, po jehož přednášce následovala diskuse. Pozorování vzniku hmotných hvězd není snadné, neboť se vytvářejí v hustých částech mezihvězdných oblaků, kam je obtížné dohlédnout. Pohled do těchto míst astronomům umožňují speciální infračervené dalekohledy. Odborníci také debatovali o tom, jestli se hmotné hvězdy mohou utvářet samostatně, nebo společně se stovkami či tisíci menších hvězd solárního typu ve skupinách. Tato otázka nebyla doposud zodpovězena, avšak má podstatný význam pro představy o vývoji galaxií. Další diskuse se zabývala otázkou, jak pomocí superpočítačů simulovat utváření masivních hvězd. Prostřednictvím animovaného filmu se tak Akademie věd stala svědkem formování a života mladých hmotných hvězd.

Krabí mlhovina: zbytek supernovy z 11 stol. n. l.
Krabí mlhovina: zbytek supernovy z 11 stol. n. l.
Foto: Hubble Space Telescope

Konference byla perfektně zorganizována s typickou českou pohostinností. Delegáti měli k dispozici spoustu čaje, kávy, koláčů a sušenek, a nemuseli se proto obávat úbytku intelektuálních schopností kvůli nedostatku cukru. Hned první večer prof. Palouš zorganizoval ve sklepních prostorách hotelu Leonardo večeři, během níž začínající vědci diskutovali se svými zkušenými kolegy o perspektivách jejich kariéry a o vědě a výzkumu obecně. Vítaným zpestřením jinak výhradně vědeckého programu byl varhanní koncert studenta Thomase Maschbergera v kostele sv. Martina ve zdi.

HMOTNÉ HVĚZDY VE VESMÍRU
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Sympozium skončilo po čtyřech dnech vědeckých diskusí ve velmi přátelské atmosféře. Účastníci pochopitelně chtěli dosáhnout mnohem více; proto si již v Praze domlouvali setkání příští. Sympozium se pro astronomy stalo odrazovým můstkem k lepšímu pochopení fyzikálních procesů, které způsobují shlukování mezihvězdného plynu do hmotných hvězd, jež jsou milionkrát nebo i více zářivější než naše Slunce. Mladí vědci se poučili od těch zkušenějších, někteří z nich se rozhodovali, jakým směrem se bude dále ubírat jejich vědecká dráha. V tomto směru učinila pražská konference opravdu mnoho. Akademii věd ČR se podařila velmi dobrá propagace Prahy jako města učenosti a výzkumu. Nezbývá než věřit, že obdobné konference se v hlavním městě ČR stanou běžnou událostí. Z historického hlediska se Praha totiž může považovat za jedno z nejvýznamnějších vědeckých center na světě.

PAVEL KROUPA,
Univerzita v Bonnu