Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > duben  > Nekrology

Zemřel biolog Ivan Šetlík

V noci na Velikonoční pondělí 13. dubna 2009 zemřel náš kolega a učitel z nejváženějších, pan RNDr. Ivan Šetlík, CSc.

Ivan Šetlík byl žákem profesora Práta, rostlinného fyziologa z pražské přírodovědecké fakulty. Učarovala mu fotosyntéza ve všech svých aspektech, životadárná soustava reakcí přeměňující sluneční energii v chemickou energii sacharidů. Společenské podmínky v naší zemi nebyly Ivanovi na prahu jeho badatelské dráhy v 50. letech minulého století nikterak příznivě nakloněny, a tak jeho fotosyntetická cesta životem začala na východě tehdejšího Československa, v Košicích. Teprve po nějaké době se dostává souhrou příznivých okolností a přičiněním ředitele prof. Málka do Mikrobiologického ústavu ČSAV v Praze s úkolem vybudovat detašované pracoviště v Třeboni se zaměřením na výzkum a využití autotrofních mikroorganismů. A tak se s obrovským osobním nasazením Ivana Šetlíka zrodilo ve starém mlýně na hrázi Opatovického rybníka v Třeboni pracoviště světového věhlasu.
Ivan sám byl vědec tělem i duší, který se celý život vyznačoval permanentní potřebou klást sobě i druhým nové a nové otázky, permanentně pochybovat o správnosti naměřených výsledků a z nich učiněných závěrů, jakož i znovu ověřovat nové hypotézy. Dr. Šetlík se v průběhu let věnoval intenzivně nejméně třem velkým tématickým oblastem. V Třeboni to všechno začalo zakázkou na praktické využití autotrofních mikroorganismů coby zdrojů důležitých látek, potravinových doplňků, farmaceutických přípravků či nových zdrojů potravin pro lidstvo. To přivedlo Ivana k řešení náročných technologických otázek, které vyústilo v konstrukci originálních kultivačních plošin s proudící tenkou vrstvou řasové kultury exponované třeboňskému sluníčku. Zařízení se osvědčilo náramně, a stalo se tak předlohou pro podobné technologické aparatury v zahraničí.
Dalším velkým tématem Dr. Ivana Šetlíka se stal buněčný cyklus studovaný na modelu fotosyntetických řas, i tato problematika dosáhla v Třeboni také díky jeho četným žákům světového věhlasu. A konečně třetím velkým tématem Ivanova badatelského života byla fotosyntéza na všechny způsoby, její fyzikální, chemické, biologické a ekologické předpoklady. Právě díky Ivanovi se stala naše ve skutečnosti malá badatelská komunita světovou velmocí v oblasti výzkumu a využití fotosyntézy. Prakticky každý, kdo v naší zemi měl či má něco do činění s výzkumem a využitím fotosyntézy, byl v nějaké míře ovlivněn či nasměrován Ivanem Šetlíkem. Výrazným způsobem formoval početné řady svých žáků, byl laskavým ale velmi náročným učitelem a šéfem. Dělat úspěšně vědu u Dr. Šetlíka znamenalo oddat se vědě zcela, upsat se řeholi vědy, ale také nechat se unášet její nekonečnou krásou. Takový byl Ivan Šetlík jako badatel a jako šéf, laskavý a náročný, náročný k sobě i ke svým studentům a spolupracovníkům. S velkým obdivem jsem sledoval, jak přes všechny organizační starosti nikdy nezapomínal přemýšlet o nových/příštích zajímavých pokusech, které by dokázaly posunout naše znalosti o transportu elektronů při fotosyntéze o další kus dopředu. Jak to udělat, aby mohl oku unikající děje zastavit a zachytit v čase? A tak se mu docela nedávno podařilo uskutečnit svůj dávný sen, totiž sestrojit se svými studenty a spolupracovníky takzvaný kinetický mikroskop umožňující dosud nevídaná mikroskopická pozorování v reálném čase. Příznačné pro Ivana také bylo, že málo dbal o tituly či jiné společenské požitky, pro něho osobně to bylo téma velmi okrajově, dokonce až ostentativně přehlížené, nikoliv však v případě svých žáků, u nich naopak dbal o řádný kvalifikační postup. Jakkoliv se Ivan zpěčoval habilitačním a jmenovacím řízením, pro nás, kteří jsme měli tu čest a možnost mu být na blízku a s ním spolupracovat, byl a navždy zůstane panem profesorem z nejváženějších.
Dr. Ivan Šetlík byl zakládajícím členem Biologické (později Přírodovědecké) fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, dlouhá léta přednášel na naší fakultě fyziologii rostlin a bioenergetiku, vedl vstupní seminář pro studenty prvního ročníku, byl také u zrodu Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity v Nových Hradech a Akademického a univerzitního centra na zámku v Nových Hradech. Stál u zrodu Učené společnosti ČR a prezident republiky jej před časem ocenil vyznamenáním za zásluhy ve vědě a výzkumu.
Ivan Šetlík byl magická, po všech stránkách mimořádná osobnost, bude nám nesmírně chybět, jeho dílo a životní poselství bude nás i generace příští provázet i nadále. Chtěl bych Ivanovi tuze moc poděkovat za všechno, co pro naši vědu, akademii věd, fakultu, univerzitu, pro nás všechny vykonal. Nikdy na něho nezapomeneme!
Čest jeho památce.

LIBOR GRUBHOFFER