Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > duben  > Polemika

Prorazit bariéry

Eurocody versus normy založené na aplikaci pravděpodobnostní metody SBRA

Časopis Konstrukce (5/2007) publikoval článek, který vyjadřuje názory na přebírání a uplatňování evropských norem v oblasti navrhování a posuzování spolehlivosti kovových konstrukcí českými projektanty. Pozoruhodná jsou jeho následující konstatování: „Dáme-li stranou dnes nemoderní národní hrdost, jsou (nevýhody procesu přebírání Eurocodů – viz zmíněný článek) právě v tom, že se budou používat normy, na jejichž tvorbě se čeští odborníci, až na naprosté výjimky, nepodílejí. Ve schvalovacím procesu jsme sice zapojeni byli, ale naše pozice malé země byla přirozeně velice slabá a navíc nemůžete něco ovlivňovat, nemáte-li vlastní poznatky.“ Jak by asi na takové prohlášení reagoval zakladatel české ocelářské vědy profesor František Faltus, člen korespondent tehdejší Československé akademie věd, kdyby byl dosud živ? Učil nás nejen vědecky bádat a rozumět skutečnému působení ocelových konstrukcí, nýbrž též s odvahou bojovat za novinky a budoucí vyš­ší kvalitu posudku spolehlivosti konstrukcí. Máme podle autora úvodem zdůrazněného citátu postrádat odbornou odvahu i stavovskou hrdost a spokojit se s komplexem občana „malé země“? Mají nám postačit překlady Eurocodů z angličtiny do češtiny a pořádání seminářů zaměřených na interpretaci textu Eurocodů a přebírání deterministických hodnot, pravidel a kritérií z norem založených na dnes už překonané filozofii dílčích součinitelů? Máme v sobě (a ve svých studentech) pěstovat komplex odborné podřazenosti v rámci pedagogické, výzkumné i realizační práce v oboru konstrukcí a vychovávat na vysokých školách nové inženýry a budoucí výzkumníky ve znamení „interpretace“ převzatých výsledků bez zdravého sebevědomí a sebedůvěry? Máme se omezit na překládání textů vytvořených v zahraničí a bezdůvodně potlačovat význam výsledků domácího výzkumu? Nebo máme usilovat (jako učil profesor F. Faltus) o důstojnou pozici domácích výsledků v přední části vědecko-výzkumného „pelotonu“? I v totalitní době RVHP měli domácí odborníci k normám vyvinutým ve „velké zemi“ co říci, mohli kritizovat či zdokonalit a změnit.
Připomeňme několik závažných skutečností. Před dvěma desítkami let došlo k „počítačové revoluci“ spočívající v proniknutí osobních počítačů na stůl každého projektanta. Jaká byla reakce na tuto dramatickou změnu, která nemá v historii navrhování a posuzování spolehlivosti konstrukcí obdobu? Jak tato revoluce pozitivně ovlivnila autory norem, pedagogy kateder zaměřených na navrhování a posuzování spolehlivosti konstrukcí, projektanty a další zainteresované odborníky? Lze konstatovat, že stále se zdokonalující výpočetní technika slouží dosud z hlediska posudku spolehlivosti konstrukcí pouze jako „rychlá kalkulačka“, přičemž tento mocný nástroj není plně využíván k radikálnímu kvalitativnímu zdokonalení procesu posuzování spolehlivosti.
K prvním pokusům pozvednout proces posudku na kvalitativně vyšší úroveň odpovídající éře počítačů patřila v ČR příloha k normě ČSN 73 14 01-1998 opírající se o pravděpodobnostní pojetí posudku spolehlivosti a potenciál počítačů. Na některých domácích výzkumných pracovištích se už 20 let soustředí pozornost na rozvoj, zdokonalování a aplikace metody SBRA ­(Simulation Based Reliability Assessment). Vědci své výsledky publikují doma i v zahraničí a o pokroku v oboru diskutují na pravidelných konfere­n­cích. V tomto roce k nim patří i jubilejní, desátá akce Spolehlivost konstrukcí, která se uskuteční 20. a 21. dubna 2009 v budově Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i., v Praze.
Jak naznačují zprávy z odborného tisku, ve světě roste zájem o přechod na kvalitativně vyšší úroveň posudku spolehlivosti konstrukcí, tj. úroveň odpovídající moderním počítačům a poznatkům z teorie spolehlivosti a z aplikací pravděpodobnostního pojetí posudku spolehlivosti. Výsledky výzkumu na některých pracovištích (zejména v Praze a Ostravě) dokazují nezanedbatelný přínos České republiky k této problematice.
Lze usuzovat, že je nejvyšší čas se připravit na kvalitativní změnu myšlení projektantů, tj. na přechod od dosavadního deterministického a „předpisového“ myšlení k pojetí pravděpodobnostnímu. K tomu slouží výsledky výzkumu na vědeckých pracovištích dokumentované publikacemi doma a ve světě. K silným domácím zainteresovaným týmům patří nesporně skupina mladých odborníků z VŠB-TU v Ostravě, kde bylo v uplynulé dekádě úspěšně obhájeno patnáct doktorských a habilitačních prací rozvíjejících původní, „domácí“ pravděpodobnostní metodu SBRA. Dvoudenní jubilejní konference v Praze bude nesporně cennou inventurou dosažených výsledků i příležitostí k překonávání bariér bránících rychlejšímu zavedení pravděpodobnostních metod do projekční praxe.

Pavel Marek,
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.