Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > duben  > Z Bruselu

Budoucí a vznikající technologie v rámci 7. RP

Akademie věd ČR ve spolupráci s Evropskou komisí a Českým vysokým učením technickým v Praze pořádá ve dnech 21.–23. dubna 2009 v Praze konferenci s výstavou European Future Technologies – FET 09 s podtitulem Science beyond Fiction. Při této příležitosti otiskujeme rozhovor s Alešem Fialou z Generálního ředitelství pro informační společnost a média EK, který působí jako vedoucí oddělení budoucích a nových technologií Future and Emerging Technologies – FET-Open (F2).

Aleš Fiala
FOTO: Archiv autora

Jak dlouho pracujete na pozici vedoucího oddělení FET-Open v Evropské komisi?
Pro Evropskou komisi pracuji na Generálním ředitelství pro informační společnost (DG INFSO) od září 2007. Měl jsem štěstí, že jsem se stal vedoucím velmi zajímavého a dynamického oddělení FET-Open, přičemž FET znamená Budoucí a vznikající technologie (Future and Emerging Technologies). Jelikož má toto oddělení na starosti výzkumné projekty zaměřené na rozvíjející se informační a komunikační technologie (IKT) budoucnosti, můžeme podporovat a spolupracovat s evropskými vědci, kteří udávají nové směry jak ve vědě, tak v technologiích. Mimo jiné např. na poli neurologie, biologie, výpočetní techniky, ekonomie, sociologie, filozofie či fyziky, což je pro nás mimořádně stimulující.

Jaké projekty FET podporuje?
FET existuje ve dvou nezávislých složkách: FET-Proactive a FET-Open. Každou z nich má na starosti samostatné oddělení na DG INFSO. Obě oddělení podporují dlouhodobý, aplikacemi inspirovaný základní výzkum, který umožňuje transformovat celé vědní obory nebo dokonce položit základy novým oblastem jak ve vědě, tak i v technologiích.
FET-Proactive vypisuje výzvy v oblastech, které jsou příliš nové, a proto z hlediska návratnosti vložených prostředků pro zbytek 7. rámcového programu (RP) rizikové. Například čtvrtá výzva zahrnuje tyto tři oblasti: Concurrent Tera-Device Computing, Quantum Information Foundations and Technologies a Bio-Chemistry Based Information Technologies.
Co se týče oddělení FET-Open, které je na rozdíl od FET-Proactive otevřeným grantovým systémem, podporujeme rovněž nové a rizikové nápady. Nemáme však žádnou předepsanou agendu, žádné předem stanovené oblasti – jsme otevřeni vizionářským a průkopnickým myšlenkám v celém oboru IKT, ať již jsou od kohokoli a odkudkoli. Do FET-Open přicházejí v průměru jeden až dva návrhy nových projektů denně. Hned je vyhodnocujeme a ty nejlepší pak dostanou příležitost, včetně odpovídající evropské finanční podpory.

Jaké jsou zvláštnosti fungování FET-Open?
Podávání a vyhodnocování výzkumných projektů ve FET-Open je dvoustupňové. Nejprve se podává tzv. krátký návrh, který má maximálně pět stránek a jehož hlavním cílem je „prodat“ nápad či myšlenku. V případě úspěchu si vyžádáme plný návrh projektu, který už musí obsahovat detailní rozpracování nápadu včetně podrobného popisu způsobu, jakým bude projekt řízen a jaký bude mít dopad. Důraz klademe také na tzv. „FET spirit“, jenž souvisí s nadšením a otevřeností podílet se na procesu objevování něčeho nového. Mnoho vědců, kteří už byli zapojeni do některých z projektů podporovaných FET-Open, říká, že to pro ně byla zkušenost, jež výrazným způsobem změnila jejich další profesní život.

V čem je FET-Open jiný ve srovnání s ostatními částmi Rámcového programu?
Jak jsem se již zmínil, FET-Open podporuje výzkum, který je příliš rizikový pro zbytek rámcového programu. Pro FET je typické, že zkoumá problémy dlouho předtím, než se stanou předmětem hlavního proudu bádání. Je tudíž pro něj charakteristická podpora základního výzkumu, jenž má potenciál zásadně změnit naše chápaní a otevřít nové perspektivy. Současně se však tento výzkum v dlouhodobém horizontu orientuje na praktické aplikace („purporse-driven research“). Krátce řečeno, FET podporuje invenční výzkum, jehož cílem je překračovat hranice dosavadního poznání. Až mnohem později se ostatní části RP zaměřují na úspěšné výstupy s cílem dále rozvinout nové a slibné koncepty, např. do uživatelských aplikací.

Jakou roli hraje FET v rámci DG INFSO?
V rámci FET se obě formy přirozeně doplňují. FET-Open pomáhá objevovat nové trendy a oblasti, které v případě, že prokáží svoji života­schopnost, mohou být později podpořeny a konsolidovány v rámci FET-Proactive. Na druhé straně jsou iniciativy a oblasti podporované FET-Proactive jen úzce zaměřené. To může vést k tomu, že se některé zajímavé a nové myšlenky ocitnou mimo rámec těchto předem daných oblastí. Často jsme pak svědky toho, že se nám tyto myšlenky vracejí v projektech podávaných opět prostřednictvím FET-Open.
Oblasti podporované v rámci FET-Proactive později nacházejí svoje místo spíše v hlavním proudu aplikovaného výzkumu, který je již podporován RP. Jako příklad mohou posloužit třeba projekty z oblasti robotiky („Beyond Robotics“), fotoniky („Photonics“) či některé projekty vztahující se k výzkumu budoucí tváře internetu („Future Internet“).

Jaká je účast českých vědců v projektech podporovaných FET?
Od českých vědců dostáváme prozatím velmi málo nápadů. Návrhy projektů koordinovaných českou stranou tvoří doposud méně než jedno procento z těch, které jsme v poslední době obdrželi. Ty, které zahrnují jednoho nebo více českých partnerů, tvoří jen necelých šest procent ze všech podaných návrhů! Vzhledem k tomu, že čeští vědci dosáhli celosvětového uznání za své objevy a originální přístupy v mnoha vědeckých disciplínách a v neposlední řadě i v IKT je to poněkud paradoxní. Víme také, že významné univerzity a instituce, jako je Akademie věd České republiky, mají po celém světě vynikající jméno. Jedním z důvodů malého zájmu ze strany českých vědců přitom může být relativně snadná dostupnost národních zdrojů financování základního výzkumu ve srovnání s dostupností fondů EU.

Jak si myslíte, že by mohla být česká účast podpořena?
V minulém roce jsme navštívili laboratoře v České republice, abychom přímo na místě viděli, jaké jsou podmínky pro dlouhodobý základní výzkum v oblasti IKT a jak by FET mohl pomoci podpořit domácí projekty. Technologické centrum AV ČR během naší návštěvy uspořádalo velmi užitečné informační setkání s účastí přibližně 50 až 60 vědců. Setkání, které bylo neobyčejně bohaté na vzájemnou výměnu názorů, i řada dalších diskusí poukázaly na to, že by příspěvek českých vědců do FET mohl být výrazně vyšší. Nestačí však mít jen velmi dobré a originální nápady, ale je nutné také umět tyto nápady „prodat“. V silné zahraniční konkurenci mohou uspět jen velmi dobře připravené a formulované návrhy projektů.
S Akademií věd České republiky a Českým vysokým učením technickým nyní velmi úzce spolupracujeme na přípravě historicky první konference FET, která se v Praze uskuteční ve dnech 21.–23. dubna 2009. Ta by měla sloužit nejen propagaci, ale hlavně pomoci českým vědcům a jejich nápadům, aby k nám našli cestu. Věříme, že poukáže na význam dlouhodobého výzkumu a jeho podpory.

Mohl byste prosím o konferenci FET, která se bude konat v Praze pod záštitou českého předsednictví, říci na závěr pár slov?
Konference FET Science beyond Fiction má dva hlavní cíle. Za prvé se snaží posílit dialog mezi vědou, vědní politikou a společností o roli a úkolech dlouhodobého interdisciplinárního výzkumu souvisejícího s IKT. Za druhé usiluje o prohloubení kontaktů mezi různými evropskými výzkumnými komunitami a disciplínami, jakož i o podporu nových výzkumných partnerství. Ta by měla pomoci Evropě ujmout se vedení a posílit pozici na poli informačních technologií budoucnosti. Vědci, politici, zástupci průmyslu a médií povedou během tří dnů dialog o roli základního mezioborového výzkumu v dnešní vědě, technologiích zít­řka a jejich vlivu na budoucí společnost s ohledem na specifické zájmy a potřeby států střední a východní Evropy. Fakt, že se konference pořádá pod záštitou českého předsednictví Evropské unii, vhodně zdůraz­ňuje důležitost základního výzkumu na evropské politické scéně. Rád bych tímto pozval jak mladé, tak i zkušené české vědce, aby se této vůbec první konference FET zúčastnili.

Táňa Perglová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR