Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

FILOSOFIE PODRUHÉ VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ

Přednášky a rozpravy druhého ročníku Evropského festivalu filozofie (EFF) ve Velkém Meziříčí spojovalo téma tradice a modernita. Odbornou část programu, který se uskutečnil pod širým nebem v atraktivních částech města, garantoval Filosofický ústav AV ČR, v. v. i. Myšlenka festivalu vznikla před osmi lety v italské Modeně a za dva roky by se měla přenést i do dalších evropských měst.

 

Snaha vrátit filosofii znovu na veřejná prostranství, aby zde ožila v rozhovorech o tom, co je pro život jedinců i společnosti skutečně důležité, má za sebou další úspěšný krok. Během tří festivalových dní, od 20. do 22. června 2008, měli návštěvníci Velkého Meziříčí možnost tříbit své názory v diskusi s řadou českých filosofů. Organizátoři EFF – zástupci Velkého Meziříčí a Filosofického ústavu AV ČR – mohli úspěšně navázat na zdařilý průběh úvodního ročníku. Velké Meziříčí šlo do filosoficky zaměřeného projektu bez předchozích zkušeností: „Oslovili jsme ředitele Filosofického ústavu Pavla Barana a domluvili jsme se na odborné pomoci. Pro město i pro Filosofický ústav to byla cesta do neznáma, ale nakonec se nám povedlo uspořádat festival, který má všechny předpoklady stát se významným kulturním podnikem s celorepublikovým dosahem,“ říká ředitel festivalu Milan Dufek.
Velké Meziříčí a francouzské městečko Saint Emilion se mohly přidat k italské Modeně jako pořadatelé svých vlastních festivalů filosofie díky finanční podpoře poskytnuté z programu EU Cultura 2000. V letošním roce však „Brusel“ pro pořadatele EFF peníze neměl, a tak bylo pokračování „oslav filosofie a literatury“ v ČR po prvním ročníku ohroženo. Italská agentura Fondazione Collegio San Carlo, která v Modeně pořádá filosofický festival letos v září už po osmé, naštěstí získala příslib podpory tohoto evropského projektu alespoň pro příští léta. S touto vyhlídkou se Velké Meziříčí rozhodlo uspořádat EFF i letos.
Festival si díky své nekonvenční podobě získal hned napoprvé mnoho příznivců mezi odbornou i laic­kou veřejností, což byl další pádný důvod pro jeho pokračování: „Při přípravě druhého ročníku jsme zůstali věrni společným evropským cílům – navrátit filosofii na místa, kde vznikala, přispět k její propagaci a podpořit zájem o literaturu a kulturu především u mladých lidí. Zájemci o filosofii i náhodní návštěvníci měli možnost zapojit se zcela neformálním způsobem do otevřené diskuse k věcem důležitým, či na­opak nicotným, které nás ve světě plném komerce obklopují na každém kroku,“ vysvětloval Milan Dufek. Po dobrých zkušenostech z loňska na sebe převzal kompletní zajištění odborné části festivalu Filosofický ústav. Jeho smyslem je přiblížit filosofii a literaturu širší veřejnosti, a proto hodně záleží na tom, aby přednášející dokázali posluchače zaujmout a hovořili k nim srozumitelným jazykem.
Erazim Kohák

Erazim Kohák nazval své zamyšlení nad morálním a spotřebitelským pojetím pokroku vyzývavě: Ekologické meze historického optimismu aneb jak se T. G. Masaryk a Albert Gore poprali v nebi, až oběma tekla z nosu krev a Masaryk měl natržený límeček.

 

Blok přednášek na téma Tradice a modernita zahájil v sobotu dopoledne na zámeckém nádvoří Erazim Kohák. Jeho přednáška zaujala už svým názvem Ekologické meze historického optimismu aneb Jak se T. G. Masaryk a Albert Gore poprali v nebi, až oběma tekla z nosu krev a Masaryk měl natržený límeček. Za touto atraktivní metaforou se ovšem ukrývalo vážně míněné upozornění na odpovědnost člověka za protiklady bídy a nesmyslného nadbytku: „Na jedné straně stojí lidská potřeba růstu a na druhé absolutní meze stupňování spotřeby. Lidstvo by se mělo snažit být nenáročným spotřebitelem, ale ušlechtilejšími lidmi,“ uvedl Erazim Kohák. Zdá se, že Masaryk s Gorem by si nakonec mohli v nebi porozumět. T. G. Masaryk byl sice přesvědčen o pokroku lidstva, ale chápal ho jako pokrok morální, což se nijak „netluče“ s přesvědčením Alberta Gora, že pokrok chápaný jako nárůst spotřeby má své absolutní meze.
Po občerstvení, kterého se posluchačům dostalo na zámeckém nádvoří, navázali na výklad Erazima Koháka další přednášející. Tématu Modernita a dnešek se z různých úhlů věnovali Jan Kuneš (Člověk jako subjekt, K principu modernity a jeho dnešnímu pojetí), Václav Němec (Filosofická reflexe politiky), Martin Škabraha (Křesťanské kořeny modernosti) a Michael Hauser (Postmoderna, fundamentalismus a hledání nového). Sobotní program uzavřelo večerní divadelní představení studentů Filozofické fakulty MU v Brně BRAIN MAN aneb Ať žije evoluce! a spo­lečné setkání návštěvníků a přednášejících v Jupiter clubu.
V regionální části programu vystoupil s přednáškou 600 let od udělení městských práv Zdeněk Měřínský.

V regionální části programu vystoupil s přednáškou 600 let od udělení městských práv Zdeněk Měřínský z Ústavu archeologie a muzeologie a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, střediska pro archeologický výzkum sociálních struktur pravěku až středověku.

Nedělní program věnovaný tématu Problém tradice a její různá pojetí zahájil Jan Zouhar přednáškou Tradice jako sociální informace. Vyzdvihl význam regionálních tradic jako nepsaných zákonů vznikajících spontánním sdílením společně žitého světa, které stojí za to uchovat. „Lokální tradice posiluje sebevědomí místních lidí,“ zdůraznil Jan Zouhar. Na jeho myšlenky navázal Miroslav Pauza, který hned v úvodu předeslal, že na rozdíl od svého kolegy použije teze spíše agresivní a útočné, jimiž mnohé posluchače možná rozzlobí. K diskusi týkající se naší národní hrdosti provokoval například výroky: „Kdo je Čech? Hrdina, nebo zrádce? Všichni jsou Češi!“ Nebo také: „Češi a Moravané si musí uvědomit, že jsou naprosto výjimečný národ, který teď jenom spí a neví o tom. My jsme elita, ne Němci nebo někdo jiný…“ V závěrečné přednášce věnované vztahu modernity a Platóna oslovil posluchače Karel Floss. Podle něj ten, kdo se hlásí k Masarykovi, nemůže říct, že politika je špinavá věc, a nezajímat se o ni. „Slušný člověk se zajímá o veřejnou věc,“ podtrhl Karel Floss.
Filosoficky orientovanou část programu doplňovaly další kulturní akce. Páteční regionální blok byl věnován historii Velkého Meziříčí, které v letošním roce slaví šestisté výročí udělení městských práv, a tasovskému rodákovi a významnému spisovateli Jakubu Demlovi. Volba filosofických témat i širší kulturní program musí vycházet vstříc návštěvníkům festivalu. „Když lidi vědí, o čem se mluví, tak se jim samozřejmě lépe diskutuje. Profesor Kohák vždycky něčím překvapí a doktor Pauza zase posluchače provokuje neobvyklými otázkami. Posluchači jej znali už z loňského vystoupení, takže od začátku čekali, co bude. Na malém městě je nejlepší propagace, když si lidi mezi sebou řeknou, ‚viděli jsme tohle, o tom jsme slyšeli, bylo to zajímavé, mohli jsme si tam povídat a na všechno se zeptat’. Pak ztrácí ostych a je to pro ně zajímavé,“ řekl Milan Dufek. Podle něj přispěla k úspěchu festivalu i atmosféra historických míst, jejich architektura i akustika, která lidem umožnila, aby se cítili jinak než v přednáškovém sálu. „Velké Meziříčí je příhodné místo pro setkání a výměnu zkušeností i mezi našimi filosofy, protože leží ve středu republiky na neutrální půdě a nepreferuje Prahu ani Brno. Zjistil jsem, že se někteří filosofové zase až tak moc osobně neznají, takže setkání na festivalu je i obohacení jejich pracovního programu,“ dodal Milan Dufek.
Letošní ročník se musel obejít bez evropských peněz a bohužel také bez cizozemských hostů: „Připravili jsme českou verzi bez zahraniční účasti, ale díky tomu, že i nadále máme partnera v italské Modeně, jsme mohli druhým ročníkem pokra­čovat v tradici Evropského festivalu filosofie. V současnosti spolupracujeme na přípravě společného evropského projektu v rámci grantu CULTURA 2000, jehož předkladatelem bude italské Fondazione Collegio San Carlo. Původně to měl být pětiletý projekt – od roku 2009 do roku 2014. Podle posledních informací bude nakonec pouze tříletý, a měl by se uskutečnit v letech 2010 až 2012,“ vysvětlil Milan Dufek. O účast na tomto projektu má podle něj zájem řada evropských měst. Účast přislíbil anglický Nottingham, francouzské město Saint Emilion, belgický Tournai, řecké město Thessaloniki a také španělská Valencie. „V jednání je ještě německý Hannover, rumunské město Cluj Napoca a další francouzské město Lille. Pro Velké Meziříčí i českou filosofii se tímto projektem nabízí jedinečná příležitost spolupráce a výměny zkušeností. To nás vyzývá, abychom uspořádali třetí ročník festivalu v podobném duchu, jako byl ten letošní,“ dodal na závěr Milan Dufek.

JOSEF GABRIEL,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.