Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Zamyšlení nad osudovými volbami 1946

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Seminář Volby 1946: iluze a realita, který uspořádal Masarykův ústav – Archiv AV ČR a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, se uskutečnil 16. května 2006 v prostorách Poslanecké sněmovny. Oficiální záštitu nad ním převzal první místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Kasal.

Česká odborná veřejnost si tímto seminářem připomněla 60. výročí prvních poválečných voleb v Československu, jež měly v našich dějinách zvláštní místo a fatální důsledky. Od předcházejících parlamentních voleb v roce 1935 uplynulo 11 let a takřka vše se změnilo. Svět byl absolutně jiný a jen tu a tam zůstalo něco při starém. Zatímco volby roku 1935 jsou považovány za jedny z řady voleb demokratického meziválečného Československa, volby roku 1946 se konaly v republice změněné nejen válkou, ale i politickým systémem omezené, "lidové" demokracie a Národní fronty, kdy na rozdíl od první republiky mohly kandidovat jen některé politické strany. V českých zemích se tak o přízeň voličů ucházeli komunisté, národní socialisté, sociální demokraté a lidovci reprezentující jedinou nesocialistickou českou stranu. Z těchto stran nakonec překvapivě zvítězili komunisté, kteří se za necelé dva roky plně ujali moci a nastolili v Československu diktaturu. Značnému počtu občanů bylo přitom odňato volební právo; jednalo se především o Němce a Maďary, ale také o občany obviněné nebo jen podezřelé z kolaborace s nacisty.

Při volbách v roce 1946 se z "nechuti experimentovat" uplatnil princip poměrné volby, která byla doplněna vázanými kandidátními listinami. Došlo i k dalším úpravám. Proti původním dohodám se volby konaly o půl roku později; představitelé stran se shodli na neúčasti zemědělské strany. Bylo zavedeno všeobecné volební právo od 18 let, které se vztahovalo také na příslušníky branné moci a na příslušníky bezpečnosti. Představitelé politických stran zamezili vzniku dalších stran jeho vázáním na členství v Národní frontě. Do voličských seznamů byli zapsáni jen občané české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti. K volbám navíc přistoupilo bez volební zkušenosti 14 ročníků voličů.

Úspěchu KSČ pomohla řada faktorů. Komunistická strana obsadila klíčová ministerstva a v mnoha směrech zneužívala své postavení i podíl armády Sovětského svazu na likvidaci nacismu a okolnost, že půdu v příhraničních oblastech přiděloval pozemkový úřad ovládaný komunistickou stranou.

O nezpochybnitelném významu, který tomuto dějinnému okamžiku přikládá naše veřejnost, svědčil i zcela zaplněný sál Státních aktů, v němž se seminář konal. V auditoriu usedla řada významných hostů, jak z řad vědecké obce, tak z řad pamětníků. Za všechny jmenujme například Josefa Lesáka, který je posledním žijícím poslancem Ústavodárného národního shromáždění vzešlého z květnových voleb v roce 1946, publicistu Jiřího Ješe nebo zakladatele a prvního šéfredaktora deníku Mladá fronta Jaromíra Hořce.

Seminář zahájil a moderoval Michal Pehr z Masarykova ústavu – Archivu AV ČR. Úvodní projevy pronesli ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal, jenž přivítal zúčastněné na půdě sněmovny a vyjádřil své potěšení nad tím, že se tato vědecká akce mohla uskutečnit právě v místech, kde se odehrávaly a odehrávají důležité události v dějinách naší země.

Na semináři vystoupilo celkem sedm odborníků na danou problematiku. První část měla syntetizující charakter. V tomto bloku vystoupili tři přednášející. Eva Broklová z Masarykova ústavu hovořila ve svém příspěvku Volební právo a volby především o právním rámci voleb a přípravě volebních zákonů po druhé světové válce. Zdůraznila, že prostřednictvím voleb dává demokratická společnost najevo svou vůli, čímž se od sebe liší demokracie a diktatura, a zmínila se též o kritice nového volebního zákona některými právními experty, kteří poukazovali na jeho nespravedlnost, zejména pokud šlo o vyloučení části obyvatelstva z účasti na volbách. Položila si i otázku, nakolik výsledek voleb ovlivnilo snížení věku pro nabytí aktivního volebního práva na 18 let.

Michal Pehr z téhož ústavu v příspěvku České politické strany a předvolební kampaň 1946 nastínil situaci čtyř českých politických stran; popsal jejich chování při předvolební kampani a blíže rozebral příčiny úspěchu komunistické strany. Marek Syrný, doktorand z katedry historie Fakulty humanitních věd Univerzity Mateje Bela v Bánské Bystrici, přiblížil situaci na Slovensku, kde na rozdíl od českých zemí nevyhráli komunisté, ale Demokratická strana opírající se o podporu katolické i evangelické církve (Předvolební kampaň na Slovensku).

Ve druhé části věnovali referenti pozornost dílčím aspektům a souvislostem voleb. Josef Tomeš z Masarykova ústavu připomněl, jak trauma "Mnichova", německé okupace a druhé světové války ovlivnilo ideové a politické postoje značné části české veřejnosti (Volby a prožitek nedávné minulosti). Vojtech Čelko z Ústavu pro soudobé dějiny zavzpomínal na svoji korespondenci s předsedou slovenských demokratů Jozefem Lettrichem v letech 1968–1969 a řadou málo známých detailů doplnil obraz vztahů mezi slovenskými demokraty a komunisty v předvolebním a těsně povolebním čase roku 1946 (Volby 1946 očima pamětníků). Poslední dva příspěvky se soustředily na volební zkušenost národních socialistů, kteří původně aspirovali na vítězství, nakonec však skončili na druhém místě. Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny věnoval pozornost reakcím této strany na její prohru (Volební výsledky z pohledu Československé strany národně socialistické) a Jiří Pernes z téhož ústavu plasticky popsal předvolební a povolební politickou konstelaci v moravském hlavním městě, kde na rozdíl od Prahy nezvítězili komunisté, ale národní socialisté (Volby 1946 v Brně).

Po každém z bloků následovala diskuse, v níž vedle současných odborníků (politolog Jan Bureš) vystoupilo i několik pamětníků. Všechny pronesené příspěvky budou publikovány ve sborníku Na pozvání Masarykova ústavu III, který vyjde na konci letošního roku.

Michal Pehr a Josef Tomeš,
Masarykův ústav – Archiv AV ČR