Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

O HODNOCENÍ VĚDY VE VÍDNI

Obrázek k článku 

Každý, kdo se zabývá vědou, přesněji pobytem v oblasti VaV (cítíte také rozdíl mezi zabýváním se vědou a pobytem v oblasti VaV?) se v té či oné formě setkává s hodnocením vědecké a odborné práce. Všichni jsme hodnoceni a zároveň něco hodnotíme. Jsme posuzováni např. při atestacích, zaslání rukopisu publikace, podání návrhu grantu, podání grantu pro výzkumné centrum a zároveň hodnotíme např. činnost a výsledky kolegů při atestacích, děláme posudky rukopisů prací, zpracováváme posudky na návrhy grantů, návrhy grantů pro výzkumná centra. To vše se děje v národním i mezinárodním měřítku.

Tyto hodnotící aktivity jsou integrální součástí přepestré vědecké a odborné činnosti. Všeobecně rozšířený je názor, že když známe "řemeslo", umíme ho i posoudit. Je to názor pravdivý, nikoli však úplně, což souvisí s velmi rychlými změnami ve společenské úloze vědecké a odborné činnosti. Společnost očekává, že veřejné prostředky vynakládané na VaV přinesou celospolečenský zisk, viz. např. současnou snahu RVV vypracovat metodiku hodnocení VaV a stanovit efektivitu vynaložených prostředků, s následnou modifikací institucionálního financování VaV. Navíc se oblast VaV ve vyspělých zemích stává místem velmi výhodných investic, stírá se hranice mezi vědou a vyspělými technologiemi. Toto i další faktory vedou ke zvýšenému zájmu o hodnocení (evaluaci) vědy, její efektivity a směrování. To je také důvod, proč se v posledních letech stalo hodnocení VaV samostatnou vědeckou disciplínou. V obecné rovině se v zásadě jedná o reakci vědecké a odborné komunity na snahy o evaluaci VaV zvenčí (politiky, státní administrativou apod.). Jinými slovy: když hodnotit, tak raději sami a s použitím vědeckých postupů, jak jsem zvyklí pracovat ve svých vlastních oborech, než aby to za nás – neodborně – udělal někdo jiný.

Proto se konala a koná celá řada odborných seminářů a konferencí na téma evaluace VaV. Patří mezi ně konference New Frontiers in Evaluation, jež se uskutečnila letos 24.–25. 4. ve Vídni. Mimo plenárních přednášek se hovořilo v několika paralelních sekcích. Např. G. Melin upozornil, že selektivní podpora nadějných mladých vědců má jen malý účinek a překvapivě dosahují stejných výsledků i ti, kteří selektivně podporováni nejsou. Kromě příspěvků pro naše hodnocení VaV přínosných zazněly i referáty poměrně exotické. Tak jsme se dozvěděli, že přidělování projektů prostřednictvím losování se v evaluační hantýrce odborně nazývá "fokusovaná randomizace". Spočívá v odmítnutí špatných projektů, granty se přidělí jen těm nejlepším a tzv. "šedá zóna" se vylosuje podle množství dostupných prostředků. Že by námět? Byli jsme také poučeni, že kreativita je vlastnost sice záhadná, ale vypočítat se dá různými způsoby.

Setkání vzorně zorganizovaly Austrian Science Fund a Platform Research and Technology and Technology Policy Evaluation, Austria. Mělo velmi srdečnou atmosféru, "kontaminace" rakouské povahy slovanskými rysy pohostinnosti nešlo přehlédnout a o zájmu svědčila přítomnost více jak 240 účastníků ze 40 zemí. Program včetně plného znění příspěvků a powerpointových prezentací najdete na http://www.fteval.at/conference06.

Konferenci předcházela pravidelná pracovní schůzka evropské skupiny pro hodnocení VaV (European R&T Evaluation Network) – diskusního a analytického fóra zabývajícího se metodologií hodnocení vědy, výzkumu a vývoje. Jeho hlavním posláním je zlepšení kooperace mezi zeměmi EU v oblasti hodnocení VaV, zabývá se metodologií hodnocení, zavádění "dobré praxe" hodnocení, adekvátního používání existujících a zavádění nových indikátorů, vlivem hodnocení na využití výsledků hodnocení ve vědecké komunitě, řízení a rozhodování a nakonec využití hodnocení pro tvorbu vědní politiky. Má 28 členů: po jednom z každé země EU, dále to jsou zástupci Evropské komise, pracovníci z oblasti VaV (z oborů politologie, sociologie, ekonomie, přírodních a technických věd), pracovníci hodnotitelských organizací, případně inovačních agentur. Dlouholetým zástupcem ČR byla do letošního roku dr. Dana Wágnerová z Ústavu anorganické chemie AV ČR, kterou od letošního roku nahradil pisatel těchto řádků. Na vídeňském setkání byly na programu kromě běžných bodů agendy také zprávy o národních systémech evaluace. Tentokrát bylo na řadě, což je pro nás velmi poučné, Slovensko. Příští zasedání E R&T EN bude na podzim v Helsinkách – Finsko následuje Rakousko v předsenictví EU – a na pořadu bude zpráva o systému hodnocení VaV v ČR.

Petr Ráb,
člen Akademické rady AV ČR