Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Mors immortalis

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Páté, jubilejní setkání Mors immortalis k problematice sepulkrálních památek pořádal ve dnech 25.–26. května t. r. v Konferenčním sále Archivu hl. města Prahy Ústav dějin umění Akademie věd ČR.

Jednacím místem byly již podruhé reprezentativní konferenční prostory Clam-Gallasova paláce. O předchozích zasedáních v letech 2000–2004 informoval Akademický bulletin (AB 6/2000, AB 2/2003, AB 6/2004). Z původně pracovních setkání se díky početné účasti, kvalitě přednesených příspěvků a důstojnému rámci jednání postupem času stalo mezinárodní interdisciplinární fórum, které svou pravidelností a krátkou periodicitou konání nemá u nás ani v zahraničí obdobu. V roce 2005 vyšel i souborný výběrový sborník, který vydalo nakladatelství ÚDU AV ČR Artefactum. Příspěvky spolu s dalšími doplňujícími texty prezentují současný přístup různých historických disciplín (dějin umění, historie, památkové péče, archeologie, epigrafiky, heraldiky ad.) k dané problematice. Sborník zakládá novou tematickou řadu nakladatelství Epigraphica et sepulcralia, která poskytuje prostor pro rozsáhlejší monografické publikace i soubory kratších studií k uměleckohistoricko-epigrafické tematice a k problematice v praxi úzce souvisejících sepulkrálních památek. (Nyní se připravuje sborník věnovaný letošní konferenci.)

V průběhu letošního květnového zasedání zaznělo čtrnáct referátů a čtyři zprávy, doplněné třemi moderovanými exkurzemi. Zasedání, či alespoň jeho části, se zúčastnilo téměř 70 kolegů ze čtyř zemí. Perspektivu dalších setkání naznačil proslovem Jiří Roháček na téma Úvodní slovo aneb co bylo, je a bude. Vzhledem k přetrvávajícímu mimořádnému zájmu o pasivní i aktivní účast (program 6. zasedání 23.–24. 5. 2007 je již prakticky uzavřen) lze předpokládat, že se nadále zachová konferenční forma v krátkých, tj. pokud možno ročních, časových odstupech. Lze uvažovat, že by se opět posílila diskusní část programu a zařadil se řízený diskusní blok v rámci předem daných rámcových témat. Na prvním místě se nabízí zatím nedořešená problematika terminologie sepulkrálních památek a metodiky a logistiky soupisových prací, epigrafická stránka věci ad. Nejdůležitější otázkou je však vlastní věcná koncepce zasedání. Dosavadní zasedání nebyla v rámci základního vymezení, tj. téma sepulkrálních památek s věcným či metodickým vztahem k užší středoevropské, primárně pak české problematice, tematicky blíže ohraničena. Důraz se kladl spíše na výběr kvalitních a reálně disciplinárně publikačně činných referentů, jež reprezentují různé disciplíny, přístupy a instituce, než na jejich přílišné věcné omezování. To s sebou přináší poměrně velký tematický rozptyl, který na první pohled může působit dojmem nekoncepčnosti. Na druhé straně se však vždy podařilo příspěvky seskupit do souvisejících bloků. Nabízí se alternativa užšího chronologického a věcného vymezení pro každé zasedání, která by se stala homogennějšími. Na druhé straně, pokud pomineme obtížné zajištění kvalitních referentů, by však zasedání definitivně ztratila svůj charakter interdisciplinárního, interregionálního a interinstitucionálního setkání všech praktikujících. Tato otázka tedy zatím zůstává otevřená.

Jiří Roháček,
Ústav dějin umění AV ČR