Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Česká archeologie v zahraničí

Obrázek k článku 

Pro mnohé je česká archeologie v zahraničí spojena s jedinou nejviditelnější a nejčastěji medializovanou zahraniční misí, jíž je expedice Karlovy univerzity s hlavním pracovištěm v egyptském Abusíru. Úkolem setkání, které se konalo 26. dubna t. r. v sídle AV ČR na Národní třídě, bylo především doložit, že tomu tak zdaleka není.

Na organizaci semináře se podílely Archeologický ústav AV ČR spolu s členy Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Káhiře. Archeologové především z univerzitních pracovišť představili v krátkých vystoupeních své zahraniční aktivity. Vedle velkého bloku příspěvků ze světa egyptologie zazněly zprávy o dalších archeologických terénních projektech v Uzbekistánu, Bulharsku, Sýrii, Libanonu i jinde. Zde všude v současné době čeští archeologové působí. Pozvání přijali také kolegové z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd, kteří představili mimořádně zajímavý archeologický projekt, jenž realizují na ostrově Failaka v Kuvajtu.

Účastníky i hosty úvodním slovem přivítal doc. Luboš Jiráň, ředitel Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Připomněl některé ze zahraničních projektů ústavu, které se realizovaly za více než 80 let jeho existence. Nelze nevzpomenout významnou a téměř průkopnickou archeologickou expedici do Mongolska, která se konala již na přelomu 50. a 60. let. Seznámil účastníky také s expedicemi na Cejlon, do Bejrútu, na Hebridy i do sousedního Německa, na nichž se pracovníci ústavu podíleli.

Tematickou přednáškovou část a současně blok o práci českých egyptologů zahájil prof. Ladislav Bareš, který promluvil o současném výzkumu velkých šachtových hrobek z 1. tisíciletí př. n. l. v Abusíru. Z významného pohřebiště je v současnosti prozkoumána více než jedna třetina. Lze předpokládat, že některé z hrobů nejsou dosud vykradené, jako tomu bylo u hrobky Iufaa. Doc. Miroslav Bárta ve svém příspěvku seznámil posluchače s mimořádně zajímavým projektem povrchového výzkumu zanikající oázy el-Hayez. Podařilo se zde doložit významné paleolitické osídlení, osídlení z doby staré říše a zejména významné zbytky "kulturní krajiny" římského období dějin Egypta. Lenka Suková pak připomněla významný projekt, který přinesl české egyptologii dobrou pověst už v minulosti. Jednalo se o podíl na záchraně památek Núbie, které v první polovině 60. let čekalo zaplavení vodami velké Asuánské přehrady. Prof. Miroslav Verner se pokusil naopak formulovat témata a úkoly, které na české egyptology ještě čekají. Lokalita Abúsír skrývá mnohé doklady minulé kultury, jež mohou výrazně upravit představy o historii staroegyptské civilizace.

Karlovu univerzitu zastupoval i projekt archeologického výzkumu řeckého emporion Pistiros v Bulharsku, s jehož výsledky před veřejnost předstoupil Jiří Musil. Nepochybně významným nálezem se stal například poklad asi 560 antických mincí z doby kolem r. 278 př. n. l. S druhým projektem Ústavu pro klasickou archeologii FF UK vystoupil Ladislav Stančo. Představil český podíl na archeologickém výzkumu jednoho ze zaniklých měst starověké Baktrie, která je součástí dnešního Uzbekistánu. Těžiště výzkumů zde směřuje do 1.–4. stol. n. l. Blok přednášek uzavřela dvě shrnutí již realizovaných výzkumů ve středomoří, ale také na Cejlonu, která přednesli prof. Jan Bouzek a doc. Petr Charvát.

Posledním z významnějších projektů, o němž se na semináři mluvilo, je začínající archeologický výzkum Ústavu archeologie a muzeologie MU Brno v Sýrii. Zde bude předmětem zájmu jeden ze sídlištních telů, místo, kde v důsledku dlouhodobého osídlení narostl terén v tomto případě až o šest metrů nad okolní krajinu.

Na zprávy o řadě dalších archeologických terénních akcích, které čeští archeologové provádějí či prováděli, již čas nezbyl. Nezmínili jsme se o podílu pracovníků ARÚ AV ČR na výzkumech v Turecku, nebyly představeny výsledky výzkumu na Vnějších Hebridách ani na keltském oppidu v Manchingu, které leží v sousedním Německu. Lze ale konstatovat, že setkání bylo úspěšné a prospěšné. Ukázalo se, že nejen Egypt poskytuje vhodné prostředí pro prezentaci české archeologie v zahraničí. Příspěvky ze semináře by se měly objevit v knize, která bude určena především širší veřejnosti. Doufejme, že bude přínosná a poučná.

Martin Tomášek,
zástupce ředitele Archeologického ústavu AV ČR