English
Ačkoli je Archeologický ústav AV ČR v Praze (ARÚP) především vědeckou institucí zaměřenou na rozvoj teorie, metodologie a nových poznatků v oboru, nelze v současnosti pominout nutnost prezentace a popularizace archeologie co nejmodernějšími prostředky laické veřejnosti. V soudobém globálním světě je úkol zaujmout zejména děti a mladší generaci žijící podstatnou část volného času ve „virtuální“ realitě čím dál větším oříškem. Pro popularizaci oboru se v poslední době naskytly příležitosti, které jsme se pokusili co nejlépe využít.
Fota: Archiv ARÚP AV ČR
Očistit, konzervovat a slepit do původní podoby – keramické puzzle v keramické laboratoři.
V loňském roce se ARÚP společně s dalšími českými institucemi již podruhé zapojil do Mezinárodního dne archeologie (MDA; International Archaeology Day), který vyhlašuje Archaeological Institute of America (AIA) a každoročně se v něm vždy třetí říjnovou sobotu prezentují vědecké instituce, univerzity i amatérské spolky z různých koutů světa. Jak deklaruje AIA, mělo by jít především o oslavu archeologie a archeologického bádání se záměrem přiblížit veřejnosti práci a výsledky archeologů – a to přednáškami, komentovanými prohlídkami, návštěvami terénních výzkumů, prezentacemi způsobů dokumentace odkrývaných situací nebo praktickými ukázkami experimentální výroby replik nálezů. Akce evidované na webových stránkách AIA (https://www.archaeological.org/archaeologyday/about) vzbudily na jedné straně mezinárodní zájem odborné i laické veřejnosti a na straně druhé rozšířily u respektovaného amerického institutu povědomí o archeologických institucích z různých zemí.
Ukázky kamenných nástrojů doplnily moderní technologie využívané pro prezentaci.
České instituce se MDA poprvé zúčastnily v roce 2014, kdy vznikly webové stránky denarcheologie.cz informující o aktivitách spojených s archeologií. V roce 2015 se do festivalu zapojilo kromě ARÚP dalších 27 pořadatelů – kateder, muzeí a občanských sdružení. Pražské archeologické pracoviště připravilo tentokrát tři okruhy prezentace své dlouholeté činnosti (od roku 1919) – komentované prohlídky po pražském Vyšehradě a v klášteře v Sedlci u Kutné Hory, komentovanou prohlídku expozice shrnující terénní činnost ústavu v místě vojenských postavení na předpolí dolu Bílina (expozice Archeologie a 2. světová válka v Oblastním muzeu Most) a rozmanitými akcemi nabitý okruh v sídle instituce v Letenské ulici v Praze 1.
Jak přispívají přírodovědné obory k archeologickému poznání, se návštěvníci dozvěděli v archeozoologické laboratoři.
V prostorách ARÚP přichystali archeologové desítku stanovišť prezentujících například způsoby odkryvu archeologických situací s běžně využívaným terénním náčiním, poznávání pravěkých kamenných nástrojů a jejich výroby, lukostřelbu a ukázku vrhače oštěpů (womera), prohlídku 3D dokumentace hrobů ze záchranného výzkumu lokality z doby bronzové s tabletem a virtuální setkání (s možností pořízení selfie) s neandertálcem, „mužem z ledovce“ Ötzim, Keltem či římským legionářem. Následovala stanoviště s ukázkami moderního vybavení archeologa (například dron, cesiový magnetometr atd.), lidských a zvířecích kosterních pozůstatků (jaké informace přinášejí pro archeologické bádání), stanoviště, na nichž si návštěvníci vyzkoušeli práci s detektory kovů, poučili se o legislativním omezení práce jejich používání a rovněž se dozvěděli o možné spolupráci s archeology, a stanoviště s ukázkami restaurování keramických nálezů a jejich skládání do původní podoby. Zájemci si mohli navíc originály artefaktů „osahat“, přičemž jednotlivá stanoviště na sebe tematicky navazovala (například lidská kost odkrytá na prvním stanovišti byla odborně posouzena na stanovišti č. 6 – antropologickém oddělení). Počítačově vytvořené postavy z dávné minulosti v životní velikosti na jednom z nich pro změnu vycházely z nejnovějších archeologických poznatků, a veřejnost tak na vlastní oči viděla podobu, oblečení a nástroje (zbraně) našich předků.
Hlavní lákadlo MDA v ARÚP – setkání s pravěkými lidmi a selfie s nimi
Během prohlídek po odborných pracovištích se návštěvníci seznámili s historií a zaměřením ARÚP, zavítali na místa běžně nepřístupná a rovněž zhlédli specializované úseky archivu nálezových zpráv a odbornou knihovnu.
Přednášky o výzkumech národní kulturní památky ve studovně knihovny
Paralelní přednášky ve studovně odborné knihovny ozřejmily zájemcům dlouhodobé výzkumy významných lokalit (Pražský hrad – historie výzkumů, výzkumy sakrální architektury), předložily nejnovější poznatky ze záchranných výzkumů (knížecí hroby z Prahy-Letňan odkryté v roce 2015 – viz AB 6/2015) nebo vysvětlily způsoby, jak a kde navštívit a poznat archeologické památky (prezentace Archeologického atlasu Čech a s ním spojených webových stránek). Dodejme, že akce spojené s Mezinárodním archeologickým dnem, které pořádal ARÚP, navštívilo během říjnové soboty na 800 lidí.
Průzkum pohřbu z doby bronzové umožňují aplikace v rozšířené realitě.
S pravěkými lidmi jste se mohli setkat i na výstavě Věda – národ – dějiny uspořádané v Národním muzeu (říjen 2015) u příležitosti 125. výročí založení České akademie věd a umění. V expozici, v níž příchozí snímala kamera, se diváci spatřili v reálném prostoru na plátně, kde se kolem nich střídaly „oživené“ postavy z několika period evropské minulosti, přičemž údaje o dataci a zdrojích informací o výšce postav, oblečení či zbraních uváděl vysvětlující panel. Totožná aplikace byla využita při otevření Regionálního informačního centra v Dolních Břežanech (26. září 2015) zaměřeného na archeologii; návštěvníci zhlédli za pomoci tabletu či chytrého telefonu 3D dokumentaci pravěkých hrobů z doby bronzové, odkrytých v průběhu záchranného výzkumu v Zálezlicích u Mělníka. Novou formu prezentace záchranných archeologických výzkumů představuje volně dostupná aplikace, která umožňuje přímo na místě výzkumu v Praze-Vinoři spatřit 3D rekonstrukci neolitické vesnice, která zde byla odkryta (viz https://play.google.com/store/apps/details?id=com.virtualhistory.village2).
Stále propracovanější aplikace vytvořené pro zobrazování virtuálního 3D prostoru nebo artefaktů (například neolitické zdobené nádoby), ale i příležitost „porovnat se s neandertálcem či Keltem“ v kombinaci s prohlídkou originálních artefaktů jsou podle nás nejlepším lákadlem pro různé věkové kategorie, které mohou přispět k hlubšímu zájmu o archeologii.
JAROSLAV ŘÍDKÝ a JIŘÍ UNGER,
Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.