English
Z projevu vicepremiéra vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka
Setkáváme se v roce, kdy Akademie věd oslavila významné jubileum, 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Setkáváme se v roce, kdy, jak věřím, jsou již vidět výsledky zvýšeného zájmu vlády o vědu a veřejné výzkumné instituce. A nakonec, setkáváme se po roce od sněmu, který přijal programový rámec Strategie AV21.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Rád bych ocenil, že AV ČR diskutuje o strategických otázkách; že se nespokojuje jen s jednotlivými programy a výzkumnými plány, ale jde jí o celkový přínos veřejného výzkumu k rozvoji České republiky, rozvoji jak vědeckému a vzdělanostnímu, tak ekonomickému, sociálnímu a politickému. V tomto se ubíráme stejným směrem, abychom dokázali lépe využít síly vědy a měnit život lidí k lepšímu. Záleží mi na kvalitním výzkumu, který Akademie věd bezpochyby představuje, ale rovněž na větším množství aplikovatelných výsledků, které přinesou konkrétní přínos občanům. I mně jde o rozvíjení nejen přírodních a technických věd, ale rovněž věd společenských.
Právě komplexnost chci zdůraznit. Existují totiž tendence stavět základní výzkum proti aplikovanému, společenské vědy proti technickým, popřípadě veřejný výzkum proti soukromému byznysu. Takový pohled je však nesprávný, omezený a škodlivý, protože upřednostňuje jedny či druhé lobbistické a parciální zájmy před zájmy racionálními a obecnými.
Za svobodou, bezpečím a bohatstvím Evropy stojí 1000 let nových myšlenek, objevování a inovací – a to ve všech oborech věd a průmyslu, ve všech sférách společnosti včetně politiky. Z této obrovské mozaiky pokroku lidského myšlení nelze vybírat jednotlivé kamínky. Jinak se mozaika naší civilizace rozpadne, a to doslova, neboť součástí myšlenkového bohatství Evropy jsou i naše hodnoty, bez nichž nebudeme tím, čím jsme: tedy křesťanská morálka, antická racionalita a římské právo, tři pilíře evropské duchovní síly.
Akademie věd z těchto hodnot čerpá a přispívá k jejich udržování a rozvoji. Vědění a vzdělání je nejen zdrojem ekonomické síly, je také nejlepší obranou proti strachu a nenávisti, je oporou nejen trhu, ale také svobodě a demokracii.
Veřejný výzkum si zkrátka více než zaslouží pozornost kabinetu. Doufám, že 300 milionů korun, které se podařilo získat pro Akademii věd navíc, je jistou zárukou do budoucna, že to se zlepšováním pozice vědy myslíme vážně.
Věřím, že se mi podaří získat vaši podporu pro zřízení centrálního úřadu pro koordinaci vědy, výzkumu a inovací. Nejde přitom „jen“ o to, že se tím zlepší možnosti lobovat za větší vědecký rozpočet. Analýza stavu vědy a výzkumu, kterou jsme si tentokrát poprvé udělali sami, ukázala, že roztříštěnost státní podpory vede k neefektivnímu vynakládání peněz a ke snížení schopnosti zaměřit naše úsilí na národní a evropské výzkumné priority. Důsledkem je nejen daleko menší počet aplikovaných výsledků, než bychom si přáli, ale rovněž nejistota výzkumníků. Rozumím, že instituce typu Akademie věd nemůže plánovat z roku na rok a že i tří- či pětileté období je někdy příliš krátké. Proto již zavádíme střednědobé a dlouhodobé výhledy a navrhujeme posílení institucionální složky v rozpočtu AV ČR.
Naše možnosti reagovat na potřeby veřejných výzkumných institucí ovšem značně zvýší právě zřízení centrálního úřadu. Týká se to i Strategie AV21, neboť je vždy jednodušší dohoda s jedním partnerem než s mnoha. A tak jako Akademie věd mluví za všechny své ústavy, měl by i ministr pro vědu mluvit za celou vládu.
Všechny tyto otázky – tedy jak řízení, tak financování vědy, výzkumu a inovací – jsou součástí přípravy zásadní novely zákona č. 130. V Poslanecké sněmovně se i za přítomnosti zástupců Akademie věd uskutečnilo první jednání kulatého stolu k této novele. Očekávám dále vaše podnětné návrhy. Věda je naše společná věc, naše společné dědictví a také společná budoucnost.