English
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin – FOTOGALERIE
„Jeden z nejvýznamnějších počinů, jimiž Akademie věd ČR oslavila loňské 125. výročí svého založení, místo, kde věda bude přispívat do mozaiky lidského vědění, společné pracoviště jako ukázka kooperace mezi Univerzitou Karlovou a Akademií věd, pracoviště, které bude centrem mezinárodní spolupráce…“ Taková i další optimistická slova zaznívala při rozloučení s náročnou etapou stavby projektu BIOCEV (podrobněji viz AB 5/2010) ve Vestci u Prahy a zároveň při zahájení další fáze, činnosti Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK v pátek 18. prosince 2015. Jestliže místopředseda AV ČR prof. Vladimír Mareček připomněl rovněž vstupní finanční dar J. Hlávky k založení České akademie pro vědy a umění před 125 lety, pak všechny tři složky – tedy národní ideu, vědu i umění – výborně podtrhl ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR prof. Václav Hořejší pasáží „Je hotovo, je hotovo“ z Prodané nevěsty.
Slavnostního ukončení stavby projektu se v deštivém adventním čase zúčastnili mnozí významní hosté, jejichž přehled naleznete na www.avcr.cz. Labyrint chodeb a laboratoří se již zabydluje, někde už zdejší vědci ukazovali, na čem pracují, ale plný provoz se plánuje od ledna 2016. Jeho součástí je realizace pěti výzkumných programů a zprovoznění šesti výzkumných infrastruktur a servisních laboratoří. Do roku 2020 by mělo v BIOCEV pracovat až 450 výzkumných pracovníků, z toho 200 doktorských studentů, kteří budou zkoumat organismy na molekulární úrovni, aby zprostředkovali poznatky pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů.
Ředitel BIOCEV prof. Pavel Martásek připomněl, že prvotřídní vědeckovýzkumné centrum s vynikajícím přístrojovým vybavením soustředí pod jednou střechou týmy nadšených a erudovaných vědců z šesti ústavů AV ČR a dvou fakult UK – však se také v současnosti dějí významné objevy na hranicích tradičních vědeckých disciplín. Pět hlavních vědeckých programů BIOCEV bylo proto koncipováno interdisciplinárně a komplementárně.
Náročný projekt byl více než dvěma miliardami korun podpořen z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Ku prospěchu nových možností léčby závažných onemocnění se zde rozvíjí národní výzkumná infrastruktura České centrum pro fenogenomiku (CCP). Jde o největší instituci svého druhu v Evropě. Vestecký areál poskytuje rovněž nejmodernější zařízení k produkci specializovaných myších modelů, jež slouží jako nástroje pro výzkum funkce genů pro českou i mezinárodní vědeckou komunitu. Vedoucí CCP doc. Radislav Sedláček a jeho tým se podílejí na mezinárodním programu Encyklopedie funkcí savčích genů, jenž má během příští dekády zvládnout primární popis funkcí všech genů.
Budova špičkového pracoviště na jižním okraji Prahy zvenku nepůsobí nikterak okázale. Uvnitř ale skrývá nejmodernější zařízení a vybavení, mj. například i 15teslový hmotnostní spektrometr. Přejme tedy naší zemi i naší vědě, aby toto prostředí přineslo spoustu kvalitních objevů a třeba i poskytlo zázemí pro nové nositele Nobelových cen.
MARINA HUŽVÁROVÁ