Jeden z nejvýznamnějších počinů, kterými Akademie věd mohla oslavit své výročí, místo, kde věda bude přispívat do mozaiky lidského vědění, nebo společné pracoviště jako ukázka kooperace mezi Univerzitou Karlovou a Akademií věd, či pracoviště, jenž bude centrem mezinárodní spolupráce. Taková a další radostná označení zaznívala při rozloučení s náročnou etapou stavby projektu BIOCEV (vice viz AB 5/2010) ve Vestci u Prahy a zároveň při uvítání nové fáze, tedy zahájení činnosti Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK v pátek 18. prosince 2015. Jestliže místopředseda AV ČR prof. Vladimír Mareček připomněl rovněž vstupní finanční dar J. Hlávky k založení České akademie pro vědy a umění před 125 lety, pak všechny tři složky – tedy národní ideu, vědu i umění – výborně podtrhl ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR prof. Václav Hořejší pasáží „Je hotovo, je hotovo“ z Prodané nevěsty.
Slavnostního ukončení stavby projektu, jehož náročný zrod zde byl všeobecně připomínán, se v letošním deštivém adventním čase zúčastnila řada významných hostů, jejichž přehled naleznete na webových stránkách AV ČR. Labyrint chodeb a laboratoří se již zabydluje, někde už nám zdejší vědci ukazovali, na čem právě pracují, ale plný provoz se plánuje od ledna 2016. Jeho součástí je realizace pěti výzkumných programů a zprovoznění šesti výzkumných infrastruktur a servisních laboratoří. Do roku 2020 by mělo v Centru BIOCEV pracovat až 450 výzkumných pracovníků, z toho 200 doktorských studentů, kteří budou detailně zkoumat organismy na molekulární úrovni tak, aby zprostředkovali poznatky pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Pavel Martásek, ředitel BIOCEV připomněl, že toto prvotřídní vědeckovýzkumné centrum s
vynikajícím přístrojovým vybavením soustředí pod jednou střechou týmy nadšených a erudovaných vědců
z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy. Však se dnes významné objevy dějí
na hranicích tradičních vědeckých disciplín. Proto bylo pět hlavních vědeckých programů BIOCEV
koncipováno výrazně interdisciplinárně a maximálně komplementárně.
Náročný projekt byl více než dvěma miliardami korun podpořen z
Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Ve prospěch nových možností léčby
závažných onemocnění se zde v rámci výzkumných infrastruktur BIOCEV rozvíjí národní výzkumná
infrastruktura – České centrum pro fenogenomiku (CCP). Jde o největší instituci tohoto druhu v
Evropě. Vestecký areál poskytuje rovněž nejmodernější zařízení k produkci specializovaných myších
modelů, jež slouží jako nástroje pro výzkum funkce genů pro českou i pro mezinárodní vědeckou
komunitu. Vedoucí CCP Radislav Sedláček a jeho tým se podílejí na mezinárodním programu
Encyklopedie funkcí savčích genů, jenž má během příští dekády zvládnout primární popis
funkcí všech genů.
Budova špičkového pracoviště na jižním okraji Prahy zvenku nepůsobí nikterak okázale. Uvnitř
ale skrývá nejmodernější zařízení a vybavení, mimo jiné například i 15T hmotnostní spektrometr.
Přejme tedy naší zemi i naší vědě, aby toto prostředí přineslo spoustu kvalitních objevů a třeba i
dalo zázemí pro nové nositele Nobelových cen.
MARINA HUŽVÁROVÁ
28 Dec 2015