English
Evropská komise zveřejnila v dubnu 2015 výsledky veřejné konzultace na téma „Věda 2.0 – Měnící se věda“ („Science 2.0: Science in Transition“), která zhodnotila dosavadní tvorbu evropského výzkumu a organizace vědy. Aktéři jednání, kteří se podílejí na evropském výzkumném rámci, mohli od července do září 2014 vyjádřit názory na změny, jež umožnily vznik digitálních technologií a globalizaci vědecké komunity.
Konzultace, které se zúčastnili představitelé univerzit a univerzitních asociací, výzkumných organizací, vědeckých knihoven, organizací financujících výzkum, vydavatelé vědeckých publikací a zástupci podnikatelské sféry, se uskutečnila ve třech stupních. První představoval on-line dotazník dostupný veřejnosti, na jehož základě se podařilo shromáždit 498 výstupů. Kromě toho se v období od 22. října do 4. prosince 2014 konaly čtyři workshopy (v Lovani, Bukurešti, Londýně a Madridu), jejichž výstupy byly použity ve shrnující zprávě. K tématu se vyjádřilo rovněž 27 zainteresovaných subjektů z Evropské unie.
Věda 2.0 reprezentuje nový přístup k vědě, který využívá sdílení informací a networkingových technologií, v důsledku čehož narůstá vědecká produkce, mění se způsob, jak se věda utváří, a zvyšuje se počet participantů na její produkci. Koncept stojí na třech pilířích – vztahu k digitálním technologiím, změně vědeckých praktik a jejich dopadu na výzkumný systém jako celek a důležitosti pojetí vědy jako komunity a zároveň vědecké praxe. Účastníci takto definovaný koncept sice hodnotili kladně, ovšem upozornili, že na evropských univerzitách o něm chybí povědomí a na vědu se nahlíží v „tradičním“ smyslu.
Hnacím „motorem“ programu Věda 2.0 je přístup k digitálním technologiím a spolupráce s průmyslem, která umožní větší konkurenceschopnost na globální úrovni. Účastníci se shodli, že otevřená věda sice může přispět k mezinárodní spolupráci, avšak zvýšení počtu jejích aktérů a interakcí mezi nimi povede ke snížení kvality. Věda 2.0 ale naopak může zprostředkovat nové formy spolupráce, pomoci odstranit disciplinární bariéry a rozšířit interakce za hranice vědecké komunity. Potenciální přínos dále spočívá i v nárůstu spolehlivosti a účinnosti vědy či v rychlejší a širší tvorbě inovací.
Aktéři se rovněž snažili identifikovat slabá místa nového pojetí vědy. Jde především o nedostatek informací a uznání pro výzkumníky, kteří na programu participují; není ani jasné, jak by měly vypadat výstupy tohoto netradičního výzkumu, což vytváří překážky pro posouzení jejich kvality.
Poslední oblast představovaly návrhy, jak zlepšit fungování vznikajícího rámce. Účastníci se shodli, že je třeba zavést nové způsoby financování výzkumu jako například přeshraniční financování či propagaci iniciativ na podporu otevřených dat. Výzkumníci upozornili například i na nutnost odstranit překážky při publikování výzkumných dat, sdílení zkušeností a etického chování v řízení vědy. Opomenout nelze ani přizpůsobení univerzitních programů novým potřebám a podporu občanských vědeckých platforem. Koncept otevřené vědy by měl akcentovat vědeckou integritu, společenskou relevanci výzkumu či přehodnocení vztahu mezi vědou a politikou.
Tématu Věda 2.0 bude věnována část konference A new start for Europe: Opening up to an ERA of innovation, která se uskuteční ve dnech 22.–23. června 2015 v Bruselu. Podrobnější informace naleznete na http://ec.europa.eu/research/conferences/2015/era-of-innovation/index.cfm.
LUCIA KRAJČOVICOVÁ, stážistka,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR