English
V Senátu Parlamentu ČR se 28. března 2014 uskutečnil kulatý stůl na téma využití evropských strukturálních a investičních fondů (European Structural and Investment Funds – ESIF) v oblasti výzkumu a vzdělávání, a to především v souvislosti s podfinancováním sektoru VaV v Praze. Jednání iniciovala Akademie věd ČR ve spolupráci s pražskými vysokými školami, aby upozornila na vážnost situace. Diskuse s důležitými stakeholdery, kteří odpovídají za přípravu nadcházejícího programového období a zvláště nových operačních programů a nastavení podmínek pro čerpání z ESIF, měla za cíl přispět k nalezení východiska, jak zabránit zhoršování kritické situace v programovém období 2014–2020.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Praha generuje téměř 70 % vědeckých výsledků České republiky a vzdělává na výzkumně nejsilnějších univerzitách 32 % studentů studujících v ČR, přičemž 65 % z nich pochází z mimopražských regionů.
Na stále se prohlubující strukturální deficit v Praze upozorňují výzkumné organizace dlouhodobě. Pravidla pro financování VaV z fondů EU jsou vůči pražským institucím silně diskriminační. Zatímco mimopražská pracoviště získala v období 2007–2013 intenzivní podporu ze strukturálních fondů, pražská pracoviště stagnovala, případně se jejich financování ještě snižovalo. Dlouhodobé podfinancování institucí VaV v Praze omezilo jejich investiční záměry a nové projekty musely být uměle vysídlovány za hranice hlavního města, čímž se efektivita vynakládání finančních prostředků jistě nezvýšila. Chátrající infrastruktuře na území hlavního města se dostává pouze základní údržby. Představitelé AV ČR i zástupci pražských veřejných VŠ si uvědomují neudržitelnost situace, a tak přivítali podporu Senátu PČR při diskusi k tématu i na vrcholné politické úrovni.
Programové období 2014–2020 přináší mnohé změny. V tzv. tematické koncentraci musí členské státy v rámci svých národních alokací soustředit hlavní objem prostředků na několik předem stanovených priorit a cíleně podporovat rozvoj své konkurenceschopnosti. I z tohoto důvodu je třeba situaci v Praze věnovat zvýšenou pozornost a vyvinout společné úsilí k jejímu řešení. Praha totiž generuje téměř 70 % vědeckých výsledků ČR a vzdělává na výzkumně nejsilnějších univerzitách 32 % studentů studujících v ČR, přičemž 65 % z nich je z mimopražských regionů. Pražské výzkumné organizace jsou pro rozvoj výzkumu a vzdělávání celé ČR rozhodující; bez adekvátní podpory Prahy ve vybraných oblastech nelze dosáhnout strategických cílů vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Senátorka a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR prof. Eva Syková při zahájení kulatého stolu zdůraznila, že by diskuse měla vést k nalezení mechanismu, který by umožnil, aby výzkumné organizace v Praze mohly co nejefektivněji využívat nových operačních programů. Předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš v návaznosti na její slova vyjádřil přesvědčení, že kulatý stůl přispěje ke konkretizaci opatření, jež povedou ke zlepšení situace v Praze, a dále vyzdvihl, že se z důvodu dvourychlostního financování VaV v ČR narušuje vytvoření vazeb mezi výzkumnými pracovišti. Mimopražská pracoviště využívala v minulém období štědré podpory OP Vývoj a výzkum pro inovace (OP VaVpI) a dalších nástrojů strukturálních fondů, zatímco pražská pracoviště byla finančně diskriminována. Diskrepance ve financování dosáhla takových rozměrů, že ji lze chápat jako popření zásadních cílů a principů kohezní politiky. Předseda Akademie věd rovněž poznamenal, že vyjednání podmínek s Evropskou komisí, které by umožnily v programovém období 2014–2020 nasměrovat část prostředků do pražských výzkumných organizací, je v zájmu české vědecké komunity zejména proto, že v regionech se již absorpční kapacita naplnila.
1. náměstek ministryně pro místní rozvoj Ing. Daniel Braun obsáhle seznámil účastníky kulatého stolu s přehledem aktuálního stavu přípravy kohezní politiky 2014–2020 v ČR. Představil současné legislativní návrhy Evropské komise týkající se financování vyspělých regionů, mezi které patří i hl. m. Praha, a dále zdůraznil, že Ministerstvo pro místní rozvoj bude usilovat, aby se pro Prahu podařilo vyjednat rovné podmínky v oblasti financí z ESIF. Ing. Braun také nabídl vznik platformy zástupců výzkumných organizací a Ministerstva pro místní rozvoj, která by umožnila komunikaci a efektivní řešení problematické situace v Praze. Náměstek ministra školství Ing. Michal Zaorálek pohovořil o podpoře výzkumu z OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Situaci v Praze a přípravu OP Praha – Pól růstu ČR (OP PR) analyzoval Ing. Jakub Pechlát z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy; zdůraznil, že se Magistrát hl. m. Prahy v novém OP zasadil o přesun od dotační podpory k nástrojům finančního inženýrství. V závěrečné prezentaci se prorektor pro strategie a rozvoj Vysoké školy chemicko-technologické v Praze doc. Milan Pospíšil zaměřil na potřeby výzkumu a vzdělávání v Praze a plánované možnosti jejich financování z nových OP v období 2014–2020.
Kulatý stůl doprovodila komorní výstava Užitečná věda – 20 let Akademie věd ČR.
V části věnované prezentacím informoval zplnomocněnec vlády Slovenské republiky pro vědomostní ekonomiku (Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu) Ing. Stanislav Sipko o přípravách nového programového období na Slovensku. Slovenská vláda vyjednává v rámci připravovaného OP Výskum a inovácie podmínky, aby se institucím v Bratislavě dostalo maximální podpory. Navýšení prostředků pro VaV v Bratislavě s využitím obou možných flexibilit představuje jednoznačnou politickou prioritou, jež je zapracována i v rozhodujícím strategickém dokumentu Stratégia výskumu a inovácií pre inteligentnú špecializáciu Slovenskej republiky. V závěru této části jednání přislíbila 1. místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková politickou podporu a také zdůraznila, že je třeba si uvědomit význam znalostního trojúhelníku a špičkových vědeckých pracovišť koncentrovaných v Praze.
V diskusi se účastníci shodli, že hlavním kritériem výběru projektů v oblasti VaV musí být především kvalita. Zásadní je, aby se výzkumné projekty financované z nového OP VVV vybíraly pečlivě a transparentně. Stávající rozdělení finančních prostředků určených na VaV mezi Prahu a regiony neodpovídá kapacitám VaV, jejich výkonnosti ani potřebám ČR. Diskutující kostatovali, že nastolené trendy mají dlouhodobé negativní důsledky; kvalita infrastruktury VaV v Praze klesá, ubývají pracovníci VaV a studenti, snižuje se konkurenceschopnost výzkumných organizací a od roku 2010 prokazatelně klesají inovační kapacity a výkonnost pražského regionu. Přitom vzhledem ke kumulaci výzkumných organizací v Praze je hlavní město především zdrojem kvalitního lidského kapitálu v množství potřebném pro zvýšení konkurenceschopnosti a dosažení vědecké excelence. Zvyšování kapacit v regionech se nesmí zakládat na snižování konkurenceschopnosti v Praze; takový trend je třeba zastavit. Všichni zainteresovaní dospěli ke konsenzu, že je třeba se poučit z chyb minulého programového období 2007–2013 a společně se snažit o zlepšení situace. Vyjednání adekvátních podmínek pro ČR se v tomto kontextu jeví nejen jako možnost, jak dosáhnout vyšší finanční alokace z ESIF určené na podporu VaV v Praze, ale také jak zvýšit transparentnost způsobu výběru projektů z perspektivy EU. Při přípravě programového období 2014–2020 je třeba tuto snahu konzistentně promítnout do klíčových strategických dokumentů (Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020, Národní program reforem pro ČR 2014, Národní strategie inteligentní specializace České republiky). Jinými slovy: řešení podfinancování VaV v Praze musíme považovat za národní prioritu. Slovenská zkušenost s přípravou programového období 2014–2020 a souvisejících klíčových dokumentů je pro ČR relevantní a je třeba ji využít. Rovněž přínosné by bylo jednání koordinovat i ve formátu společného postupu států V4.
JAN HRUŠÁK, VERONIKA PALEČKOVÁ
a LUCIE RADOVÁ,
Kancelář Akademie věd ČR