English
V Majakovského sále Národního domu na pražských Vinohradech zasedal 24. dubna 2014 nejvyšší samosprávný orgán Akademie věd ČR. Delegáti a pozvaní hosté projednali zprávu o činnosti Akademické rady za období od předchozího Akademického sněmu konaného v prosinci 2013, návrh výroční zprávy o činnosti AV ČR, zprávu o hospodaření za uplynulý rok či její závěrečný účet. Rovněž byla zvolena část členů Akademického sněmu pro funkční období 2014–2018 z řad významných domácích i zahraničních vědců, zástupců průmyslu, obchodních kruhů a bank.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
FOTOGALERIE
Úvod jednání, jehož se zúčastnilo 175 z 233 členů Akademického sněmu, tradičně patřil shrnujícímu projevu předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a zdravicím předsedy České konference rektorů a zároveň rektora Univerzity Karlovy prof. Tomáše Zimy, senátorky a ředitelky Ústavu experimentální medicíny prof. Evy Sykové, náměstka ministra školství pro vysoké školství a výzkum prof. Jaromíra Vebera a dalších hostů.
Zasedání, které bylo pro stávající složení delegátů posledním řádným v tomto funkčním období, navštívili představitelé české vědy a vzdělanosti – vedle zmíněných řečníků také předsedkyně Technologické agentury ČR Ing. Rut Bízková, místopředsedkyně Českého statistického úřadu Ing. Eva Bartoňová, místopředseda Rady vysokých škol prof. Vladimír Čechák, místopředseda Asociace výzkumných organizací dr. Jan Nedělník, rektor Technické univerzity v Liberci prof. Zdeněk Kůs, rektorka Vysoké školy ekonomické prof. Hana Machková, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze prof. Karel Melzoch, rektor Českého vysokého učení technického prof. Petr Konvalinka či zakladatel České konference rektorů prof. Martin Černohorský.
Obdobně jako na posledních zasedáních Akademického sněmu (od roku 2012) projednávali delegáti připravovanou Strategii Akademie věd. Po četných diskusích jak na jednotlivých pracovištích, tak i v AV ČR jako celku se podařilo dospět ke shodě, že by se AV ČR měla profilovat jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy současné české společnosti. Jak uvedl v projevu prof. Drahoš, Akademie již zformulovala konkrétní výzkumné programy, jež jsou integrovány do širších badatelských okruhů: s prezentací tří vybraných vystoupili ředitel Ústavu termomechaniky dr. Jiří Plešek (výzkumný okruh Zdroje a využití energie; výzkumný program Účinná přeměna a skladování energie), doc. Jakub Otáhal z Fyziologického ústavu (Zdraví člověka; Kvalitní život ve zdraví a nemoci) a prof. Petr Sommer z Archeologického ústavu (Paměť a dějiny; Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací). Výzkumné programy představila také expozice plakátů v předsálí Majakovského sálu.
Diskutována byla rovněž současná situace v Grantové agentuře ČR, která podle Akademické rady a Univerzity Karlovy výrazně destabilizuje základní výzkum, a to nejen kvůli zásahům do soutěže center excelence. Výzvu předsedy AV ČR, aby se česká vláda a Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace začaly situací v GA ČR bez otálení zabývat, podpořila senátorka prof. E. Syková, která soudí, že stávající předsednictvo GA ČR již nemůže zjednat nápravu a jeho odvolání je legitimním a logickým požadavkem akademické obce. Zároveň poukázala i na velmi nízkou, patnáctiprocentní úspěšnost žádostí o grant. Rozpočet GA ČR je podle ní navíc zatížen financováním mezd členů grantových týmů. V této souvislosti iniciovalo Fórum Věda žije! petici za odvolání vedení GA ČR v čele s dlouhodobě kritizovaným prof. Petrem Matějů; na http://www.vedazije.cz/ ji podpořily již stovky badatelů. Petici chce fórum předat místopředsedovi vlády pro vědu a výzkum Pavlu Bělobrádkovi. Prof. Zima ke kontroverzi v GA ČR uvedl, že nejasné zdůvodnění rozhodnutí předsednictva o změně pořadí center excelence zpochybňuje transparentnost a nezávislost procesu hodnocení v GA ČR. Nedávno inaugurovaný rektor Univerzity Karlovy ve svém projevu dále zdůraznil, že se zaměří na prohlubování dlouhodobě korektních a oboustranně prospěšných vztahů mezi univerzitní a akademickou obcí, protože pouze jednotný postup může českému vědeckému prostředí přinést pozitivní změnu.
LUDĚK SVOBODA