English
Vážené členky a členové Akademického sněmu,
vážení hosté, dámy a pánové,
v první části projevu komentuji činnost Akademické rady od posledního sněmovního jednání a vybrané významné výsledky naší výzkumné práce. Poté přiblížím práci na nové Strategii Akademie věd. V souvislosti s její přípravou jsme se již pokusili zformulovat konkrétní výzkumné programy.
V uplynulých měsících jsme věnovali velkou pozornost přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, vývoj a inovace na rok 2015 s výhledem na léta 2016 a 2017. Jednání zástupců Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a Akademie věd o rozpočtu se uskutečnilo 5. března 2014. Při jeho projednávání jsme vyjádřili zásadní nesouhlas s celkovou výší institucionálních výdajů navrženou RVVI s poukazem na skutečnost, že přes zvyšující se úroveň kvality vědecké práce v ústavech Akademie věd nastal od r. 2009 do r. 2013 postupný pokles institucionálních výdajů o zhruba 650 milionů korun – tj. o 15 %. Připomněli jsme, že institucionální financování Akademie věd dramaticky pokleslo z 63 % v roce 2007 na pouhých 35 % jejího celkového rozpočtu v roce 2013, což zásadním způsobem komplikuje možnost dlouhodobé a koncepční výzkumné práce. Zároveň jsme zdůraznili význam připravované Strategie Akademie věd pro dokonalejší zaměření činnosti jejích pracovišť na řešení konkrétních problémů české společnosti a ekonomiky.
Předseda AV ČR Jiří Drahoš během svého projevu
Foto: Stanislava Kyselová, AB
V uvedených souvislostech oceňuji skutečnost, že se vláda ČR ve svém programovém prohlášení přihlásila k nutnosti řešit dlouhodobý pokles institucionálního financování české vědy tím že, cituji, „sníží závislost základního výzkumu na účelovém financování“. Tato část programového prohlášení vlády se plně shoduje se závěry zprávy projektu Mezinárodní audit výzkumu a vývoje v České republice, kterou zveřejnilo v říjnu 2011 konsorcium pěti renomovaných zahraničních institucí koordinované britskou společností Technopolis. Zpráva mj. upozorňuje na nízkou úroveň institucionální podpory v porovnání s mezinárodním standardem nebo na extrémně nízký podíl průmyslové sféry na financování výzkumu a vývoje (VaV) vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Pro srovnání uvádím, že německá Společnost Maxe Plancka, která se věnuje základnímu výzkumu, získává formou institucionální podpory asi 80 % svého rozpočtu a Helmholtzovo společenství, které má obdobný podíl aplikovaného výzkumu jako Akademie věd, získává přímou institucionální podporou zhruba 65 % svého rozpočtu.
Znepokojujícím zjištěním je přetrvávající nízký podíl soukromých domácích zdrojů na financování VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru. Podniky sice v roce 2012 investovaly ze svých zdrojů do VaV prováděného v ČR 26,3 miliardy korun, ale pouze 2,6 % (692 milionů) připadalo na spolufinancování VaV uskutečněného ve vysokoškolském nebo vládním sektoru. Je evidentní, že názory volající po dalším nárůstu účelového financování pod heslem „o všechno je třeba soutěžit“ jsou nejen neuvážené, ale jejich prosazování výrazně poškozuje dvě nejvýkonnější složky výzkumu v tomto státě, tedy Akademii věd a vysoké školy.
Podotýkám, že na celkových přijatých licenčních poplatcích v rámci ČR se dle údajů Českého statistického úřadu za roky 2008–2011 v naprosté většině podílí Akademie věd, a to zejména prostřednictvím Ústavu organické chemie a biochemie. Dále upozorňuji, že v přímé spolupráci s podnikatelskými subjekty řeší pracoviště Akademie věd v současné době více než 500 projektů. I toto číslo jednoznačně vypovídá o aplikačním a inovačním potenciálu AV ČR. Jak jsem ovšem již zmínil, klíčovým problémem v této oblasti je nedostatečná podpora výzkumu na vysokých školách a ústavech Akademie věd ze strany podnikatelského sektoru i malý zájem o jejich výsledky. Nepříliš povzbudivou skutečností je, že z ekonomického hlediska jsou pro pracoviště AV ČR významné prakticky pouze společné projekty financované z veřejných prostředků.
Za této situace je třeba zdůraznit, že posílení institucionálního financování vědy a výzkumu ve střednědobém horizontu představuje nezbytný základ nejen pro stabilizaci Akademie věd a jejích pracovišť, ale současně tvoří zásadní předpoklad pro využití existujícího potenciálu celého systému vědy a výzkumu ve prospěch České republiky a jejích občanů. Další jednání o rozpočtu se v RVVI uskuteční v nejbližších týdnech a já i moji kolegové budeme usilovat, aby byla vládě předložena korektní varianta návrhu výdajů státního rozpočtu, která nebude poškozovat vědu a výzkum v České republice.
V uplynulém obdob se kolegové účastnili prací na novele zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Zdá se, že by novela mohla přinést několik pozitivních změn, ovšem o výsledku si dovolím informovat až na podzimním zasedání Akademického sněmu. Termín předložení vládě byl stanoven na červen 2014.
Pro Akademii věd a její pracoviště má mimořádný význam příprava dalšího pravidelného hodnocení za léta 2010–2014, které by se mělo uskutečnit v roce 2015. Podrobnou informaci o přípravách hodnocení podala na prosincovém zasedání Akademického sněmu prof. Jana Musilová. Připomínám, že připravované hodnocení je již celkem sedmé v pořadí, z toho páté s výraznou účastí zahraničních posuzovatelů, a Akademie věd je jedinou institucí v České republice, která takové hodnocení systematicky provádí. Základní koncept hodnocení bude předložen Akademické radě, Vědecké radě a akademické obci k podrobné diskusi v polovině roku 2014.
Pokud jde o evropskou agendu AR, považuji za důležité připomenout, že se účastníme přípravy strategických a koncepčních dokumentů v oblasti vědní politiky na národní i evropské úrovni, souvisejících s novým programovým obdobím 2014–2020. Členové AR se podíleli především na konkretizaci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Ten si klade za cíl posílit kvalitní výzkumnou činnost koncentrovanou na priority České republiky, výchovu odborníků a mezinárodní mobilitu s využitím dosavadních investic do center excelence. Za klíčové považujeme zejména zajistit pro období 2014–2020 dostatečnou podporu oblastí výzkumu, vývoje a vzdělávání v regionu Praha. Dalšími operačními programy, jejichž přípravu sledujeme, jsou programy Praha – Pól růstu a Praha – Konkurenceschopnost.
V závěru této části se bohužel musím kriticky vyjádřit k poslednímu vývoji v Grantové agentuře ČR. AR a vedení Univerzity Karlovy vyslovily nesouhlas s opatřením Grantové agentury z února 2014, které je podle našeho mínění v rozporu s podmínkami veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. V posledních několika letech zdaleka nejde o ojedinělý případ profesního a manažerského pochybení předsednictva GA, jehož laxní přístup k nahromaděným problémům a rezignace na hledání systémových řešení vede opakovaně ke zmatkům a závažným problémům zpochybňujícím korektnost a transparentnost veřejné soutěže. Domnívám se, že by se vláda České republiky měla neprodleně začít touto situací zabývat s cílem stabilizovat základní výzkum.
Tolik stručně k naší práci v uplynulém období, za kterou bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, kteří se na ní aktivně podíleli.
Jako obvykle dále zmiňuji za každou vědní oblast jeden subjektivně vybraný výsledek výzkumné činnosti.
Oblast věd o neživé přírodě
Pracovníkům Fyzikálního ústavu se podařilo navázat na loňský podnětný výsledek, kdy bylo zjištěno, že vysoký statický gradient magnetického pole generovaný pomocí mikromagnetů směřuje migraci buněk do oblastí s největším gradientem magnetického pole a podporuje jejich růst. Letos se podařilo prokázat, že pomocí určité konfigurace lokálního magnetického pole lze dosáhnout apoptózy (programované buněčné smrti) rakovinových buněk. Jevy byly objasněny v rámci fyzikálních modelů, což otevírá pozoruhodný směr magnetické terapie bez použití chemických a biologických agentů.
Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
Skupina prof. Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky vypracovala strategii, jež je základem mezinárodního projektu sekvenování genomu pšenice. Tento přístup umožnil identifikaci většiny genů na všech 21 chromozomech této plodiny a odhalení procesů podílejících se na evoluci složitého genomu. Byla také získána úplná sekvence prvního z chromozomů pšenice (3B), jehož velikost odpovídá třetině genomu člověka. Výsledky byly přijaty k publikaci ve dvou článcích v časopise Science.
Oblast humanitních a společenských věd
Archeologický ústav vydal anglicky psané sedmidílné kompendium o českém pravěku Prehistory of Bohemia, které se systematicky věnuje jednotlivým obdobím od paleolitu po dobu stěhování národů v Čechách. Po více než 50 letech je tak opět k dispozici přehledové dílo v jazyce, který je srozumitelný mezinárodní vědecké komunitě. Současně poměrem asi 1300 stran informací vůči rozloze zájmového území představuje kompendium jeden z nejpodrobnějších přehledů pravěku věnovaných určitému teritoriu ve světě vůbec.
Strategie Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu
Na zasedání Akademického sněmu v dubnu 2012 jsem oficiálně otevřel diskusi o možné koncepční změně v organizaci výzkumu v Akademii věd. Po náročných diskusích na jednotlivých pracovištích i v AV ČR jako celku jsme dospěli ke shodě, že Akademie věd by se měla do budoucna výrazněji profilovat jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy, kterým čelí současná společnost. Posun v dalším směřování Akademie věd vyplývá z našeho přesvědčení, že ovlivňuje-li oblast vědy a výzkumu svými výsledky prostředí, ve kterém žijeme, je nezbytné, aby převzala také svůj díl odpovědnosti za kvalitu života, úroveň vzdělanosti a prosperitu budoucích generací občanů České republiky.
Tematicky blízké výzkumné programy, které jsou integrovány do širších výzkumných okruhů, reprezentují strategickou a společenskou relevanci výzkumu AV ČR.
Rád konstatuji, že se akademická pracoviště ztotožňují s takto formulovaným posláním Akademie věd i s jejím novým mottem „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ a s tím souvisejícím nárokem na nejvyšší kvalitu a relevanci výzkumu v AV ČR.
Určitá část výzkumné činnosti Akademie věd a jejích pracovišť se tak bude realizovat v interdisciplinárních projektech umožňujících přispívat k řešení společenských a globálních problémů, které jsou zároveň důležité pro vyvážený rozvoj české společnosti a ekonomiky.
Prostředkem k naplnění aktualizovaného poslání bude promyšlená formulace výzkumných programů založených na kooperaci oborů a institucí při jejich řešení. Výzkumné programy budou formulovány po dohodě vedení Akademie věd s řediteli zapojených pracovišť s přihlédnutím k trendům světové vědy, společenské relevanci a Národním prioritám orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Zdůrazňuji, že výzkumné programy budou od počátku otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím.
Tematicky blízké výzkumné programy budou integrovány do širších výzkumných okruhů reprezentujících strategickou a společenskou relevanci výzkumu Akademie věd. Předběžná shoda panuje na následující struktuře výzkumných okruhů: Struktura hmoty a vesmíru, Matematika a informatika, Buňky a organismy, Zdraví člověka, Společnost a komunikace, Paměť a dějiny, Země a životní prostředí, Zdroje a využití energie, Nové materiály a Technologie a metody.
Příklady výzkumných programů AV ČR
V souladu s aktualizovaným posláním Akademie věd jsme se již pokusili formulovat konkrétní výzkumné programy. Zdůrazňuji, že jde o výběr šesti příkladů interdisciplinárních výzkumných programů, který si v žádném případě nečiní nárok na úplnost. Děkuji ředitelům pracovišť, výzkumným skupinám i jednotlivým vědcům, kteří s plnou odpovědností přistoupili k tomuto náročnému úkolu. Jsem tomu rád zejména proto, že hlavní tíha za naplňování výzkumných programů bude samozřejmě ležet na vedení jednotlivých pracovišť. Předpokládáme, že nová Strategie Akademie věd bude předložena ke schválení Akademickému sněmu v prosinci 2014.
Výsledky naší práce ukazují, že Akademie věd a její pracoviště mají předpoklady a síly pro naplňování nové Strategie. Právě AV ČR může výrazně přispívat ke skutečné a dlouhodobé prosperitě České republiky, a to prostřednictvím vlastního badatelského a vzdělávacího potenciálu i expertní činnosti zaměřené k veřejným politikám České republiky. Jsem přesvědčen, že schopnost Akademie věd realizovat novou Strategii se stane jedním z rozhodujících faktorů rozvoje české společnosti a ekonomiky na počátku 21. století.