Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Jiří Diviš (1886–1959)

Profesor Jiří Diviš patřil mezi nejvýznamnější žáky prof. Rudolfa Jedličky, jehož chirurgické školy byl pokračovatelem. Prosazoval význam diagnostiky a důležitost předoperačních vyšetření. Na počátku své vědecké kariéry se zabýval břišní chirurgií, těžištěm jeho vědecké i operativní činnosti se však postupně stala hrudní chirurgie.

JIŘÍ DIVIŠ (1886–1959)
JIŘÍ DIVIŠ (1886–1959)

Český lékař a jeden ze zakladatelů moderní české chirurgie prof. Jiří Diviš se narodil 4. května 1886 v Přelouči v rodině inženýra Jana Diviše, odborníka v oboru cukrovarnictví, dlouholetého ředitele cukrovaru v Přelouči a starosty tohoto města v letech 1914–1919. Po maturitě v roce 1905 na gymnáziu na Malé Straně v Hellichově ulici se Jiří Diviš zapsal na lékařskou fakultu pražské univerzity. Během studií se zajímal především o klinické obory, jako medik pracoval na interně na klinice u prof. Emericha Maixnera a posléze na poliklinice u prof. Rudolfa Jedličky.
Po promoci v roce 1911 působil na různých českých klinikách v Praze – jako chirurgický elév a sekundář chirurgicko-orthopedického oddělení v České dětské nemocnici u prim. Václava Kafky, jako operační elév na porodnické klinice dvorního rady prof. Karla Pawlíka a gynekologické klinice u prof. Václava Piťhy. Krátce byl též operačním elévem na I. chirurgické klinice prof. Otakara Kukuly; jeho působení však přerušila první světová válka.
V jejím průběhu – konkrétně od 1. července 1914 – sloužil J. Diviš jako chirurg v polní nemocnici na ruské frontě, kde byl velitelem plukovní lékař MUDr. Rudolf Trenkel. Zůstal zde až do roku 1917, kdy byl po těžké úplavici přeložen na chirurgické oddělení posádkové nemocnice v Brně. I přes vyčerpávající práci v polní nemocnici napsal v tomto období sedm prací uveřejněných ve vojenské zdravotnické literatuře.
V roce 1919 se stal soukromým asistentem prof. Rudolfa Jedličky v Pražském sanatoriu v Podolí. V roce 1926 se habilitoval z patologie a terapie nemocí chirurgických. Téhož roku (po smrti profesora Jedličky) nastoupil jako zástupce přednosty II. chirurgické kliniky LF UK v Praze a zůstal jím až do konce roku 1929, kdy se přednostou kliniky stal doc. Jan Zahradníček. V roce 1930 se J. Diviš ujal po prim. Václavu Michalovi chirurgického oddělení nemocnice na Královských Vinohradech, na němž působil tři roky.
V roce 1933 se na II. chirurgickou kliniku vrátil, tentokrát jako její přednosta, jímž zůstal až do roku 1941, kdy byla klinika zabavena Němci pro účely SS lazaretu. V letech 1941–1942 byl z iniciativy prof. Jiřího Brdlíka konsiliářem dětské nemocnice. O rok později se stal primářem chirurgického oddělení nemocnice v Motole. Po skončení války se vrátil opět jako přednosta na II. chirurgickou kliniku, pro niž získal prostory po bývalé německé chirurgické klinice. V jejím čele stál až do roku 1958. V roce 1933 byl jmenován mimořádným profesorem, o šest let později byl navržen na jmenování řádným profesorem – k jeho jmenování však došlo až v roce 1946 s účinností od roku 1939.
V roce 1921 operoval spolu s Rudolfem Jedličkou první torakoplastiku (vyjmutí žeber při plicní tuberkulóze) v Praze. O dva roky později byl prvním, kdo v Československé republice provedl transfúzi krve. Velkou pozornost věnoval také plicním nádorům. V roce 1927 provedl prof. Diviš první plicní resekci pro metastázu vřetenobuněčného sarkomu a v roce 1931 poprvé provedl lobektomii pro rakovinný plicní nádor. Rovněž se zabýval kardiochirurgií, neurochirurgií, válečnou chirurgií a obecnou chirurgií – jeho práce cituje i zahraniční literatura.
V roce 1954 byl prof. Jiří Diviš zvolen akademikem ČSAV, v roce 1956 dostal Řád republiky a o rok později Medaili Jana Evangelisty Purkyně. Od roku 1925 byl členem Mezinárodní chirurgické společnosti, na jejímž sjezdu v roce 1932 přednášel. Účastnil se také prací a sjezdů Francouzské chirurgické asociace, jejímž členem se stal v roce 1925. V roce 1946 byl jmenován členem Francouzské chirurgické akademie, v letech 1952–1955 předsedal Spolku českých lékařů. Profesor Jiří Diviš zemřel 2. července 1959.

VLASTA MÁDLOVÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.