English
U příležitosti dokončení první fáze rekonstrukce uspořádala knihovna Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR dne 4. dubna 2009 slavnostní den otevřených dveří. Noblesní vzhled zrekonstruovaných prostor se těšil hojné návštěvnosti akademické i mimoakademické odborné veřejnosti.
Zrekonstruovaná studovna s příruční knihovnou Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Knihovna Kabinetu hudební historie, jedna z 52 oborových knihoven Akademie věd, byla založena v roce 1962 pro potřeby tehdejšího Ústavu pro hudební vědu. V dalších letech pak společně s mateřským pracovištěm přecházela pod patronaci různých větších ústavů a několikrát se přestěhovala. Naposledy změnila své sídlo v roce 1990, kdy byla přestěhována na Puškinovo náměstí 9 v Praze 6. Při tomto stěhování ovšem nedošlo k žádným inovacím v jejím vybavení, stěhoval se zároveň i porůznu posbíraný mobiliář z poslední předchozí adresy, budovy Albatrosu v Praze na Perštýně. Skoro dvacet let pak knihovna fungovala v maximálně stísněných a postupně i hygienicky stále méně vyhovujících podmínkách. Teprve rozšířením prostor Oddělení hudební historie, už jako součásti Etnologického ústavu, se otevřela možnost ke koncepční přestavbě a modernizaci knihovny.
Slavnostní otevření knihovny.Zleva: Jiří Kachlík, Jiří Rákosník, Jiří Drahoš, Ondřej Maňour a Jitka Bajgarová
Foto: Archiv Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR
Původní skromný záměr knihovny, totiž opatřit nově získané prostory novými regály, velmi rychle přerostl do mnohem rozsáhlejšího a strukturovanějšího projektu. K požadavkům na větší skladové prostory, nová pracovní místa ve studovně a zázemí pro knihovnice přibyly i požadavky ústavu, totiž na místo pro pravidelné porady, příležitostné semináře s přizvanými hosty a v neposlední řadě i pro zasedání pracovníků celého ústavu. Takto složité zadání mohl splnit jedině multifunkční prostor, který by byl primárně zařízen jako studovna s příruční knihovnou, ale mohl by se flexibilně přizpůsobovat dalším potřebám.
Finanční prostředky pro tuto myšlenku se podařilo získat z dotačního programu Akademie věd. Stavební projekt dodala Ing. arch. P. Novotná, která navrhla propojení dosud značně stísněných a temných místností do velkého, lépe prosvětleného prostoru. Interiérové řešení pak vypracovala a nad jeho realizací bděla Ing. arch. R. Iblová. Její řešení navazuje na tradičního ducha univerzitních kabinetů a přitom v sobě zahrnuje potřebné moderní technické prvky, jako je hi-fi souprava, zatemnění oken, dataprojektor s promítacím plátnem, variabilní osvětlení. Při zachování celkově elegantního vzhledu, umocněného umístěním hudebních nástrojů (včetně koncertního křídla – jde totiž především o muzikologické pracoviště!) je možné interiér flexibilně přizpůsobovat i všem dalším požadovaným funkcím: pro potřeby prezenčního studia a pravidelné porady má studovna sestavu pracovních stolů s kvalitním osvětlením; pro potřeby seminářů s prezentací lze doplnit sedací nábytek a mobilizovat hi-fi sestavu jinak ukrytou v knihovním nábytku; pro konference nebo početnější zasedání je možno pracovní stoly odklidit, respektive použít jako předsednický stůl a prostor dovybavit speciálními konferenčními židlemi, dataprojektorem, projekčním plátnem a zatemněním.
Vedoucí knihovny a koordinátorka rekonstrukce Jana Vozková
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Během slavnostního dne otevřených dveří, hojně navštíveného akademickou i mimoakademickou odbornou veřejností, byla představena většina ze zmíněných funkcí, včetně využití prostoru jako komorního koncertního sálu, vhodného například pro provozování hudby skladatelů, jejichž dílo pracovníci Kabinetu hudební historie zkoumají. Celou akci zahájila vedoucí kabinetu hudební historie Jarmila Gabrielová (s asistencí nejmladší akvizice dvořákovského týmu Heleny Matějčkové) provedením hudby A. Dvořáka, na dopoledním matiné zazpívala Marcela Kubartová (jinak knihovnice právě rekonstruované knihovny) za doprovodu Lubomíra Tyllnera (bývalého ředitele Etnologického ústavu) ukázky z díla W. A. Mozarta, B. Martinů a L. Janáčka. Na odpoledním koncertě pak provedla Irena Troupová za klavírního doprovodu vedoucí kabinetu hudební historie Jarmily Gabrielové program z děl českých a německých mistrů 19. století. Přítomní návštěvníci vřele ocenili aktivní hudební angažmá muzikologů a nechali se živou hudbou i prezentacemi činnosti pracoviště vtáhnout do spontánních a neformálních debat, které často umožnily obnovit pozapomenuté mezioborové a mezilidské kontakty. Ukázalo se, že tento prostor by se mohl stát vhodným prostředím nejen pro ryze odborná, ale i pro kulturní a společenská setkání.
S noblesním vzhledem zrekonstruovaných prostor zatím ostře kontrastuje stav knihovních skladišť, naplněných na samu hranici únosnosti, a chodby, ve které by po rekonstrukci mohla být malá výstavní galerie. Rekonstrukce těchto místností je ve stadiu příprav, stavební práce by měly začít v letních měsících 2009. Po předpokládaném dokončení interiérových úprav se snad do roka a do dne dočkáme definitivního zprovoznění všech prostor Knihovny kabinetu hudební historie začátkem roku 2010.
Jana Vozková,
Kabinet hudební historie – knihovna,
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.