Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > červen  > Z Bruselu

První stážistky Masarykovy univerzity v kanceláři CZELO

Technologické centrum AV ČR podepsalo počátkem letošního roku s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity smlouvu o spolupráci při poskytování stáží studentům oboru Evropská studia na FSS MU v České styčné kanceláři pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu. CZELO se tak stalo školicím střediskem uznaným v rámci programu Erasmus. Stáže jsou tříměsíční a každý rok se v Bruselu vystřídají čtyři studenti/studentky. Na první stáž v únoru nastoupila Jitka Benešová, v dubnu pak Klára Šubrtová.

Klára Šubrtová a Jitka Benešová
Klára Šubrtová, studentka dvou magisterských oborů na FSS MU a bakalářského oboru na Právnické fakultě MU, a Jitka Benešová, studentka magisterského studia FSS MU a bakalářského studia na Ekonomicko-správní fakultě MU
Foto: Zdroj CZELO

Co vás vedlo k tomu, že jste si vybraly stáž v kanceláři CZELO?
JB: Kancelář CZELO se zabývá velmi zajímavými komunitárními grantovými schématy na podporu VaV, a jelikož jsem již měla možnost se k různým evropským dotačním schématům dostat, stáž v CZELO jsem viděla jako vhodnou příležitost rozšířit si vzdělání a jako studentka Evropských studií poznat Brusel zblízka.
KŠ: Byla to především touha zkusit žít nějakou dobu v zahraničí a poznat, jak evropské instituce fungují z druhého pohledu. Brusel byl proto nejlepší volbou. Na univerzitě sice máme přístup k širokým teoretickým informacím, ty se ale od života v praxi mnohdy velmi liší.

Mohly byste se podělit o vaše dojmy z bruselského prostředí? Odpovídala realita očekáváním?
JB: Brusel jako město samozřejmě není v Evropě tím z nejhezčích, má však specifickou atmosféru. Co se mi ale opravdu velmi líbí a co je údajně typické pro oblast VaV, je skvělá pracovní atmosféra při různých mezinárodních schůzkách, seminářích, konferencích apod. Nečekala jsem takovou otevřenost, sdílnost a přátelskou spolupráci, kdy téměř nepostřehnete, že ti lidé jsou z jiných evropských zemí. Dobrá atmosféra je asi to, co jsem si na Bruselu zamilovala nejvíce.
KŠ: První dojmy z Bruselu byly velmi pozitivní. Především přijetí ze strany spolupracovníků bylo velmi přátelské, celé město působí otevřeně. Pohybovat se a zorientovat se v Bruselu navíc není nikterak složité, všude dojdete pěšky a město brzy přijmete za své.

Měly jste příležitost poznat blíže práci evropských institucí, zvláště relevantních pro oblast výzkumu a vývoje?
JB: Příležitostí jsem k tomu měla mnoho a musím přiznat, že to pro mě byl největší přínos z celé stáže. Věděla jsem, jak pracuje Evropská komise, ale jak fungují jednotlivá oddělení (Units) při každodenní „úředničině“, už se z knih člověk příliš nedočte. Jiří Hladík, jeden z českých zaměstnanců Generálního ředitelství EK pro výzkum, mne ochotně provedl a ukázal mi, na čem pracuje. Podobně jsem se seznámila s Radou EU a lidmi ze Stálého zastoupení ČR, kteří mě vzali na jedno bouřlivé jednání Pracovní skupiny pro výzkum.
KŠ: Kromě běžné agendy kanceláře CZELO, která sama o sobě obnáší téměř každodenní kontakt s jednotlivými Generálními ředitelstvími EK a dalšími institucemi, jsme měly možnost navštívit i konkrétní pracoviště a vidět je v provozu. Velice intenzivní je též činnost Neformální skupiny styčných kanceláří pro VaV (IGLO).

Jaká akce byla pro vás v Bruselu nejzajímavější/nejpřínosnější?
JB: Vydařených akcí byla celá řada. Pokud bych měla vybírat z těch pracovních, byla by to určitě výše zmíněná návštěva Komise a Rady, z těch ostatních bych vzpomenula březnovou prezentaci českého záměru na realizaci projektu evropské výzkumné infrastruktury ELI (Extreme Light Infrastructure), kterou kancelář CZELO organizačně zaštiťovala. Vynikající byly i kulturní akce, jichž se během českého předsednictví koná poměrně hodně.
KŠ: Nemohu vybrat jednu konkrétní, ale za nejpřínosnější považuji akce, na kterých se můžete seznámit s lidmi působícími v Bruselu. Na začátku stáže jsem se 1. dubna organizačně podílela na akci, kterou ve Výboru regionů uspořádaly české regiony a kancelář CZELO (Regiony znalostí a Lisabonské strategie v rámci Dnů českých regionů).

Pestré logo českého předsednictví na budově Rady Evropy
Pestré logo českého předsednictví na budově Rady Evropy
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Studujete evropskou integraci, je teorie hodně odlišná od praxe?
JB: Díky svému analytickému zaměření není obor Evropská studia praxi příliš vzdálen. Přesto se dozvíte mnoho nového a hlouběji věci porozumíte, když vidíte, jak funguje přímo zevnitř. Stáž mně právě takto přiblížila jak politiku EU v oblasti VaV, tak i samotné evropské instituce, zejména Komisi, s níž CZELO přichází do kontaktu nejčastěji. Když na vlastní oči vidíte, jak vzniká legislativa, jak do ní zasahují členské státy a jaké možnosti mají zájmové skupiny, získáte nesrovnatelně bohatší zážitek, než když si to samé přečtete v knize.
KŠ: Nedá se říci, že by teorie byla příliš jiná, spíš je abstraktní. Navíc – vzhledem k šíři tématu – nelze obsáhnout vše podstatné. Na univerzitě dostanete nepostradatelný základ a náhled do problematiky, rozhodně ale nejdete do hloubky věci.

Nastoupily jste na stáž v průběhu historicky prvního českého předsednictví v Radě EU. Máte pocit, že předsednictví v oblasti VaV zviditelní Českou republiku v evropském prostředí?
JB: Při předsednictví jde zejména o kvalitní management práce na všech úrovních, a to se podle mě v oblasti VaV daří. Sledovala jsem přímo
„v akci“ naši atašé pro VaV a bylo příjemné vidět, jaký respekt svých kolegů má. Česko se zviditelní také díky konferencím a odborným seminářům. Považuji za důležité přitáhnout lidi ze zbytku EU přímo do Česka – v oblasti VaV máme totiž co nabídnout.
KŠ: Česko se díky předsednictví zviditelnilo obecně. V oblasti VaV nyní dostávají české osobnosti a jejich projekty mnohem více prostoru a možností pro prezentaci a propagaci. Zdali české předsednictví vědě a výzkumu v ČR pomůže, se ukáže v příštích letech. Samotné předsednictví se ale, podle mého názoru, detailně nediskutuje; chápe se jako běžná součást chodu Unie.

Co považujete za největší přínos stáže pro vaše další studium a výhledově i pro pracovní kariéru?
JB: Podařilo se mi zorientovat se v 7. RP i v částech CIP, tj. Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, což považuji za velmi přínosné jak pro můj všeobecný rozhled v evropských záležitostech, tak pro mou budoucí pracovní kariéru; i když jsem se zpočátku musela „prokousat“ spoustou dokumentů a naučit se řadu odborných termínů i žargonových výrazů. Oblast vědní politiky byla pro mě de facto úplnou novinkou, bavilo mě ji ale poznávat. Nemohu zapomenout ani na kontakty, které jsem získala jak v rámci IGLO, různých zájmových skupin i evropských institucí, tak i na naší univerzitě, jež je v oblasti VaV velmi aktivní.
KŠ: Vše ukáže budoucnost. Jde ale především o mnohem lepší pochopení a orientaci v oblasti evropských studií. Pro svou budoucí kariéru se pokusím uplatnit nejen samotnou praxi v kanceláři CZELO, ale i získané kontakty.

Anna Vosečková,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR