Oficiální časopis Akademie věd ČR

 


Z monitoringu tisku

 

Akademický bulletin 2010–2015

Plakat_obalky_web.jpg



Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Abicko  > 2009  > červen  > Událost

XV. valné shromáždění Učené společnosti ČR

Výroční XV. zasedání Učené společnosti se konalo ve znamení výzvy k aktivnějšímu zapojení do života společnosti, v níž by měly daleko výrazněji zaznít hlasy nejvzdělanějších zástupců naší země. Ukazuje se, že je nezbytně nutné, aby učenci důrazněji vstupovali do debat na vládní úrovni o věcech týkajících se vědy a výzkumu. Tento požadavek plně rezonoval právě v době, kdy byla schválena novela zákona 130, která může ve svém důsledku poškozovat Akademii věd i excelenci ve vědě.

XV. valné shromáždění Učené společnosti ČR
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Učená společnost České republiky vznikla před patnácti lety z iniciativy prof. Otto Wichterleho a prof. Rudolfa Zahradníka. Letos se sešla ke svému zasedání a předání medailí a cen pro rok 2009 v Karolinu 18.–19. května 2009. V zahajujícím proslovu vyzval předseda Akademie věd prof. Jiří Drahoš Učenou společnost, aby se více zviditelnila. Vždyť kde jinde by měla Akademie hledat oporu při důležitých celospolečenských diskusích než v silném uskupení vzdělanostní elity, která by svým rozhodnutím dodala váhu i garanci. Otázky na toto téma zazněly i později na tiskové konferenci a nepochybně také v kuloárech.
Vyhlášení laureátů blahosklonně přihlížel Karel IV. ve Velké aule Karolina a jistě by mohl být spokojen. Medaili Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy (společnost ji zřídila v roce 2004 ke svému 10. jubileu) získali doyen české astronomické obce doc. Luboš Perek a významný historik filozofie doc. Vilém Herold, který zásadně přispěl k hlubšímu poznání českého myšlení v době 14. a 15. století a zasloužil se o organizaci české vědecké práce po sametové revoluci, a to především v AV ČR.

Cenu pro „nejmladší badatele“ si odneslo deset studentů.
Cenu pro „nejmladší badatele“ si odneslo deset studentů.

Od r. 1996 uděluje Učená společnost ČR prestižní ceny za původní vědecké práce v kategorii vědecký pracovník a mladý vědecký pracovník (do 35 let). Zásluhou sponzorů jsou ceny dotovány vyššími finančními částkami a v současnosti se staly významným domácím oceněním vědeckých pracovníků, kteří ne-jsou členy Učené společnosti.
V kategorii vědecký pracovník letos společnost ocenila za významné objevy v konvexní analýze a teorii diferencovatelných funkcí v Banachových prostorech prof. Luďka Zajíčka. V kategorii mladý vědecký pracovník si cenu odnesli dr. Pavel Kocán za přínosné práce v oboru studia atomárních procesů na površích pevných látek a dr. Jitka Žlůvová za objevné práce v oblasti evoluce pohlavních chromozomů a determinace pohlaví u rostlin.
Jestliže již od roku 1998 oceňuje Učená společnost středoškolské studenty, pak letos konečně došel svého uznání naprosto zásadní přínos pedagogických pracovníků. Jsou to právě oni – „objevitelé“ talentů, kteří zajišťují budoucnost vědy a kteří vlastně nacházejí a vychovávají příští členy Učené společnosti. Za všechny dosud bezejmenné učitele si letos cenu převzal prof. Bohumil Vybíral, jenž stál u zrodu předmětové soutěže Fyzikální olympiáda v roce 1959 a po celých padesát let v této oblasti pracuje. Druhým oceněným je dr. Vladimír Vít, který dokázal v poměrně malém gymnáziu Ostrov vyhledat a opakovaně připravit žáky na chemické a biologické olympiády. Je nepochybně zásluhou pedagoga, když jeho svěřenci získají v mezinárodních olympiádách nejvyšší ocenění.

Ti první, kdo společnosti dodávají vzdělané lidi, jsou pedagogové. Letos poprvé byli oceněni.
Ti první, kdo společnosti dodávají vzdělané lidi, jsou pedagogové. Letos poprvé byli oceněni. Na snímku zakladatel Fyzikální olympiády Bohumil Vybíral (stojící), Vladimír Vít po jeho pravé ruce. Dále byli oceněni (zleva): Pavel Kocán, Luděk Zajíček, Vilém Herold a Luboš Perek.

Desítce přítomných studentů lze bez nadsázky předpovědět, že budou buď zde v aule Karolina nebo kdekoli jinde o několik let později přebírat vysokoškolské diplomy. Předávání cen v kategorii středoškolský student se mohlo zdát jako „malá generálka“ Vítu Ladányimu ze Střední školy zemědělské v Českém Těšíně za studii Floristicko-fytocenologický průzkum ruderální vegetace antropogenně vytvořeného území (odkaliště) v Třinci-Dolní Líštné, Kateřině Machové z Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické v Liberci za studii Historie kostela sv. Bonifáce v Dolním Hanychově, Veronice Mojdlové z Gymnázia v Uničově za studie Terezínské děti a Příběh jedné z miliónů, Tereze Nedvědové z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích za studii Probuzení potemníka moučného (Tenebrio molitor) z chill coma v závislosti na expoziční teplotě a době expozice, Ondřeji Nezvalovi ze Střední odborné školy v Šumperku za studii Meteorologická měření v lokalitě Vikýřovice, Magdaleně Novákové z Arcibiskupského gymnázia v Praze 2 za studii Politici a známí veřejní činitelé na hraně zákona, Olze Ryparové z Gymnázia Hranice za studii Analýza mikroorganizmů a spermatu kapilární elektroforézou, Alexanderu Slávikovi z Gymnázia Brno-Řečkovice za studii Numerické diferintegrování, Jiřímu Vančurovi ze Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Praze 1 za studii Apolloniovy úlohy a Davidu Věčorkovi z Gymnázia Brno-Řečkovice za studii Zpracování signálu srdečních zvuků.
Odpolední část zasedání pokračovala přednáškami ve Vlasteneckém sále. V mezinárodním roce astronomie by snad ani jiné téma než astronomie nemohlo zaznít. O pravidlech „silničního“ provozu v kosmu promluvil jeden z oceněných, doc. Luboš Perek, český odborník na mezihvězdné prostory, který se mimo jiné zasloužil o náš největší dalekohled v Ondřejově. Po Rastislavu Štefánikovi se stal druhým čs. astronomem, který je nositelem mezinárodní Janssenovy ceny Francouzské astronomické společnosti. Byl generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie IAU a jako jediný československý vědec zastával funkci viceprezidenta Mezinárodní rady vědeckých unii ICSU. Ve své přednášce se v souvislosti s nedávnou srážkou dvou satelitů a přeletem třiceticentimetrového balvanu mezi Zemí a Měsícem zamýšlel, zda je v kosmu bezpečno a nakolik lze bezpečnost zvýšit přijetím pravidel provozu. Tajemství Vzniku hvězd a vývoje galaxií posluchačům následně odhalil prof. Jan Palouš a Temnými stránkami vesmíru uzavřel první den veřejnosti přístupného valného shromáždění prof. Jiří Bičák.
Po druhém jednacím dni přijalo Valné shromáždění US stanovisko k problematice financování výzkumu v ČR, které naleznete na webových stránkách http://abicko.avcr.cz.

MARINA HUŽVÁROVÁ,
GABRIELA ADÁMKOVÁ