English
V říjnu letošního roku se objevily dvě novinky z knižní produkce Orientálního ústavu AV ČR, v. v. i., věnované islámské problematice. Tato skutečnost sama o sobě na první pohled jistě nikoho nepřekvapí, vždyť islám se v posledních letech stal předmětem zájmu nejširší veřejnosti. Odpovídá tomu i hotová „záplava“ souvisejících knižních titulů, jež se vynořila především v posledních letech.
Z islámu, jenž donedávna přitahoval hlubší pozornost odborníků z řad orientalistů, religionistů, historiků, politologů a badatelů dalších společenskovědních oborů, se stalo téma, k němuž dnes cítí potřebu se veřejně vyjádřit v podstatě každý. Od politiků a „angažovaných intelektuálů“, pro něž islám nezřídka představuje jen vhodný „odrazový můstek“ k mnohem širším spekulacím, až po novináře, pro něž je islám živnou půdou pro esejistiku rozličného ideologického zaměření i kvality.
Nikoho asi nepřekvapí, že většina české „islámské produkce“ se soustřeďuje na oblasti, jež bychom mohli shrnout pod paušalizující nálepkou „radikální islám“ či „islám v politice“, tedy fenomény, jež tak často plní stránky zpravodajství. Aby byl knižní titul dobře prodejný, musí se trefit do vkusu čtenářů, tedy být, pokud možno, náležitě exotický a kontroverzní zároveň. Uvedené vlastnosti splňuje i „čtyřlístek“ nejfrekventovanějších a komerčně nejúspěšnějších témat: žena v islámu (dnes již poměrně „opotřebované“ téma má stále řadu příznivců), islámský terorismus (publikace typu „záhady Usámy bin Ládina“ již v poslední době skutečně tolik netáhnou jako kdysi, viz Levné knihy, výprodeje apod.), islám a Západ (barvité vize očekávaného armagedonu se stále těší velké přízni – zejména po 11. září 2001) a konečně téma, jež bychom mohli nazvat „Islám – frontální útok“ (čili tendenční publikace objasňující, že současné problémy nejsou výsledkem špatného chápání islámu, nýbrž problém tkví v samých kořenech tohoto náboženství a osobnosti jeho Proroka.
V tomto množství publikací však stále zůstává prostor pro seriozní a uvážlivé uchopení islámské tematiky. A právě tento směr zastupují dvě knižní novinky, jež byly nedávno uvedeny na trh. První z nich představuje publikace vědeckého pracovníka Orientálního ústavu dr. Bronislava Ostřanského nazvaná Hledání skrytého pokladu. Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví. Přináší antologii komentovaných překladů ze středověkých arabských mystických textů a představuje tři ústřední „žánry“: biografie (či hagiografie) velkých súfijských mistrů, slovníky odborného pojmosloví mystiků a pojednání o mystické Cestě (poznání Boha), jejích etapách, stavech a stupních. Ve všech třech okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších představitelů daného žánru. Výběru ukázek vždy předchází teoretické úvodní pojednání na dané téma, které příslušný žánr písemnictví představuje v širším historickém i duchovním kontextu islámské mystiky. Jakožto kolekce komentovaných pramenných textů ke studiu učení súfijů představuje předkládaná publikace první počin svého druhu – a nejen v českém jazyce.
Druhá publikace je výsledkem několikaletého výzkumu doc. Miloše Mendela, který se soustavně zabývá ideovými aspekty islámského reformismu v kontextu moderních a soudobých dějin. Titul i grafické provedení obálky jeho knihy mohou svádět k domněnce, že se jedná o jeden z oněch podbízivých titulů, který má zajistit komerční efekt a z nichž má především „kapat krev“. Již podtitul knihy (Pojmy a argumenty soudobého islámského fundamentalismu) však napovídá, že jde o veskrze badatelský počin založený na obsahové analýze textů vybraných představitelů a kazatelů radikálního proudu islámského myšlení. Autor se vyjadřuje jak k dnes tolik diskutované problematice globalizace v souvislosti s jejím dopadem na islámský svět, tak zařazuje fundamentalismus do širšího rámce nábožensky orientovaných ideologií a sekularizmu. Podstatnou část jeho knihy představuje výklad sémantických významů klíčových termínů a argumentů, jichž fundamentalisté používají při své politické agitaci mezi veřejností příslušných zemí.
-red-
Z islámu, jenž donedávna přitahoval hlubší pozornost odborníků z řad orientalistů, religionistů, historiků, politologů a badatelů dalších společenskovědních oborů, se stalo téma, k němuž dnes cítí potřebu se veřejně vyjádřit v podstatě každý. Od politiků a „angažovaných intelektuálů“, pro něž islám nezřídka představuje jen vhodný „odrazový můstek“ k mnohem širším spekulacím, až po novináře, pro něž je islám živnou půdou pro esejistiku rozličného ideologického zaměření i kvality.
Nikoho asi nepřekvapí, že většina české „islámské produkce“ se soustřeďuje na oblasti, jež bychom mohli shrnout pod paušalizující nálepkou „radikální islám“ či „islám v politice“, tedy fenomény, jež tak často plní stránky zpravodajství. Aby byl knižní titul dobře prodejný, musí se trefit do vkusu čtenářů, tedy být, pokud možno, náležitě exotický a kontroverzní zároveň. Uvedené vlastnosti splňuje i „čtyřlístek“ nejfrekventovanějších a komerčně nejúspěšnějších témat: žena v islámu (dnes již poměrně „opotřebované“ téma má stále řadu příznivců), islámský terorismus (publikace typu „záhady Usámy bin Ládina“ již v poslední době skutečně tolik netáhnou jako kdysi, viz Levné knihy, výprodeje apod.), islám a Západ (barvité vize očekávaného armagedonu se stále těší velké přízni – zejména po 11. září 2001) a konečně téma, jež bychom mohli nazvat „Islám – frontální útok“ (čili tendenční publikace objasňující, že současné problémy nejsou výsledkem špatného chápání islámu, nýbrž problém tkví v samých kořenech tohoto náboženství a osobnosti jeho Proroka.
V tomto množství publikací však stále zůstává prostor pro seriozní a uvážlivé uchopení islámské tematiky. A právě tento směr zastupují dvě knižní novinky, jež byly nedávno uvedeny na trh. První z nich představuje publikace vědeckého pracovníka Orientálního ústavu dr. Bronislava Ostřanského nazvaná Hledání skrytého pokladu. Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví. Přináší antologii komentovaných překladů ze středověkých arabských mystických textů a představuje tři ústřední „žánry“: biografie (či hagiografie) velkých súfijských mistrů, slovníky odborného pojmosloví mystiků a pojednání o mystické Cestě (poznání Boha), jejích etapách, stavech a stupních. Ve všech třech okruzích byly vybrány ukázky z těch nejautoritativnějších představitelů daného žánru. Výběru ukázek vždy předchází teoretické úvodní pojednání na dané téma, které příslušný žánr písemnictví představuje v širším historickém i duchovním kontextu islámské mystiky. Jakožto kolekce komentovaných pramenných textů ke studiu učení súfijů představuje předkládaná publikace první počin svého druhu – a nejen v českém jazyce.
Druhá publikace je výsledkem několikaletého výzkumu doc. Miloše Mendela, který se soustavně zabývá ideovými aspekty islámského reformismu v kontextu moderních a soudobých dějin. Titul i grafické provedení obálky jeho knihy mohou svádět k domněnce, že se jedná o jeden z oněch podbízivých titulů, který má zajistit komerční efekt a z nichž má především „kapat krev“. Již podtitul knihy (Pojmy a argumenty soudobého islámského fundamentalismu) však napovídá, že jde o veskrze badatelský počin založený na obsahové analýze textů vybraných představitelů a kazatelů radikálního proudu islámského myšlení. Autor se vyjadřuje jak k dnes tolik diskutované problematice globalizace v souvislosti s jejím dopadem na islámský svět, tak zařazuje fundamentalismus do širšího rámce nábožensky orientovaných ideologií a sekularizmu. Podstatnou část jeho knihy představuje výklad sémantických významů klíčových termínů a argumentů, jichž fundamentalisté používají při své politické agitaci mezi veřejností příslušných zemí.
-red-