English
Podle slov pamětníků tak velký dav ještě na podpisovou akci do Wiehlova domu nepřišel. Autogramiáda amerického psychologa prof. Philipa Zimbarda, proslulého stanfordským vězeňským experimentem a čerstvého držitele nejvyššího vědeckého vyznamenání AV ČR De scientia et humanitate optime meritis, zaplnila literární kavárnu i uličky prvního patra knihkupectví Academia; někteří čtenáři přijeli dokonce až z Moravy. Zimbardova kniha Luciferův efekt: Jak se ze slušných lidí stávají lidé zlí, byla záhy vyprodána a zájemci se pro ni rozbíhali i do knihkupectví značně vzdálených od Václavského náměstí.
Po stručném úvodu se slova ujal prof. Zimbardo, aby s vtipem sobě vlastním glosoval svou cestu za poznáním a vzděláním. Jeho příběh, historie dítěte z chudé emigrantské rodiny nevzdělaných Sicilanů, které se dostalo až na vědecký Olymp, pro mnohé rezonoval se současnou přistěhovaleckou vlnou v Evropě. Nikdo nepotřeboval tlumočit, všichni rozuměli.
Foto: Eva Vokatá
M. Klicperová uvádí čerstvého laureáta Zlaté medaile AV ČR, profesora Zimbarda, po její levici je manažerka marketingu, Marie Böhmová.
Pondělí 21. září 2015 znamenalo pro prof. Zimbarda rušný den. Dopoledne strávil náročným dvouapůlhodinovým maratonem před televizními kamerami na Kavčích Horách (záznam z pořadu Hyde Park civilizace bude zpřístupněn v anglické i české verzi na www.ceskatelevize.cz). Následovalo setkání s novináři, kteří se po hodině střídali s rozhovory (mj. se zrodilo rozsáhlé interview pro Lidové noviny – Psycholog Zimbardo: Nikdo si nemyslí, že páchá zlo. I Hitler psal, že koná Boží dílo a také interview pro Psychologii dnes). Poté již byl čas na vlastní autogramiádu. Ač měl prof. Zimbardo nárok být unavený a mohl podpisuchtivý dav odbýt, učinil něco neobvyklého: pro ty, kteří si za ním přišli pro podpis, si vyžádal jednu židli navíc, protože mu záleželo, aby spolu poseděli alespoň chviličku jako rovný s rovným. Každému srdečně podal ruku a prohodil několik milých slov. Zajímal se, kdo studuje jaký obor, odkud je, komentoval nápisy na tričkách, všímal si zajímavých detailů, se zájemci se vyfotografoval, s mnohými se srdečně objal. Ač je prof. Zimbardo americky výkonný, systematický a spolehlivý, prozrazuje zároveň své italské kořeny vřelostí, emocionálností a expresivitou.
Foto: Martina Klicperová-Baker
V srdečné atmosféře utíkalo setkání rychle. Jen co dav s knihami opadl, přihlásili se opět žurnalisté s prosbami o rozhovor, o fotografické a filmové záběry. Prof. Zimbardo všem vyhověl a vzdor svému požehnanému věku nedával na sobě znát únavu. Opět hbitě a bez přípravy skvěle formuloval moudré věty, které lze tesat do kamene.
Foto: Šárka Kysilková
Pan profesor měl radost z očtených a záložkami hojně opatřených knih.
Těšíme se proto na další vydání Zimbardových děl i na jeho návštěvy. Podle mého názoru by příští Zimbardova kniha měla být na téma, jak si udržet až do deváté věkové dekády neuvěřitelnou svěžest, racionálnost a hlavně humanismus, jímž pan profesor vyniká
MARTINA KLICPEROVÁ,
Psychologický ústav AV ČR, v. v. i.