English
Zpravidla jednou za tři roky se koná česko-slovenská konference experimentální biologie rostlin. V pořadí již čtrnáctá, se letos mimořádně uskutečnila s ročním předstihem kvůli pořadatelství celoevropského sympozia „Plant Biology Europe EPSO/FESPB 2016 Congress“, které bude česká metropole hostit v červnu příštího roku.
Fota: Archiv CVGZ AV ČR
Organizace 14. konference experimentální biologie rostlin (KEBR) se letos ujalo Centrum výzkumu globální změny AV ČR společně s Mendelovou a Masarykovou univerzitou v Brně. Garanty a patrony byly tradičně Česká společnost experimentální biologie rostlin (ČSEBR) a Fyziologická sekce Slovenské botanické společnosti (FS SBS). Stalo se již tradicí, že konferenci předcházejí Dny studentů experimentální biologie rostlin (DSEBR), které se konají i v mezidobí KEBR (letos už potřinácté).
Konference se uskutečnila v roce, v němž si nejen biologové připomínají 150. výročí uveřejnění Mendelova objevu. V souvislosti s významným jubileem se tudíž letos konalo více odborných akcí, a pořadatelé proto měli obavy z nižší účasti; v případě KEBR ani DSEBR se naštěstí nenaplnily – studentské dny naopak zaznamenaly rekordní účast, když se na ně zaregistrovalo přes 70 zájemců, zatímco „hlavní“ konference se zúčastnilo téměř 180 vědců.
Velký počet aktivních účastníků obou setkání se postaral o nabitý program. Studentské se proměnilo v půldruhého dne trvající maraton přednášek posluchačů vysokých škol, kteří představili výsledky své práce nejen vrstevníkům, ale i uznávaným kapacitám z různých oblastí rostlinné biologie; ty byly zároveň zastoupeny v odborné komisi, jež vybírala nejlepší práce. Jejich autoři byli finančně oceněni, tvůrci dalších vynikajících přednášek obdrželi čestná uznání. Finančně oceněny byly rovněž posterové prezentace, a to na základě hlasování účastníků konference. Mimo tradiční ceny ČSEBR byla udělena i ocenění za nejlepší práce z oblasti fytohormonální regulace.
Program hlavní konference naplnil tři jednací dny, a to jak plenárně, tak v paralelních sekcích; bylo jich celkem 11 a týkaly se buněčné biologie, cytologie a anatomie rostlin, vývojové biologie a morfogeneze, genomiky, metabolomiky, fotosyntézy, rostlinných biotechnologií, optických vlastností rostlin a dálkového průzkumu fyziologických procesů rostlin, fyziologie stresu rostlin, interakce rostlin, vodního provozu a minerální výživy rostlin, produkční biologie užitkových rostlin i ekologické biologie rostlin a globální klimatické změny. Množství témat dokazuje, že na česko-slovenské úrovni jsme kromě tradičních oborů zachytili i nejnovější trendy výzkumu. Přednášky doprovázely posterové sekce a také komerční prezentace firem, v programu se našel prostor i pro plenární schůzi ČSEBR.
Konference experimentální biologie rostlin pokaždé nejen získává jako zvané řečníky i v zahraničí uznávané kapacity z oboru, ale zprostředkovává též konfrontaci zkušených vědců s nastupující generací. Ti nejlepší z mladých účastníků jsou pravidelně odměňováni; první tři přednášející do 35 let získávají cenu zakladatele české školy studia fytohormonů doc. Milana Kutáčka, kterou uděluje Ústav experimentální botaniky AV ČR. Vítězové stejné věkové kategorie si za nejlepší postery rozdělili cenu uznávané slovenské odbornice na anatomii kořenů dr. Márie Luxové; cenu, která se uděluje na základě tajného hlasování, věnovala Fyziologická sekce SBS. Novou tradicí se od letošního roku stalo udílení Ceny prof. Lubomíra Nátra za nejlepší studentskou prezentaci pojmenovanou po významném českém rostlinném fyziologovi a dlouholetém předsedovi ČSEBR (věnovalo ji CVGZ AV ČR).
Obě konference přinesly příjemné zjištění: hojně zastoupeni studenti a mladí vědci svými prezentacemi zdatně sekundovali zkušenějším kolegům a ukázali, že obor se o budoucnost rozhodně nemusí obávat.
HANA ŠPRTOVÁ,
Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.